Súmrak dňa

Příběh je vyprávěn v pomalém tempu a je jen na divákovi, jestli je ochoten přistoupit na fakt, že se v něm vlastně nic moc neděje. Režisér se zaměřil jen a pouze na detailní studie charakterů, jejich city, emoce. Co se však týče filmu jako celku, tak musím přiznat, že jsem měl s udržením stoprocentní pozornosti v některých pasážích docela velké problémy. (21.07.2005)

Tento film sme mali roky rokúce na VHS, ale námet filmu ma nikdy nelákal si ho pustiť. Tak som to konečne riskol a naplnilo to moje negatívne očakávania. Ten typ nenaplnenej lásky, keď hlavné postavy okolo seba chodia a ani jeden z nich neprejaví svoje city ma neskutočne serie. Mal som chuť kričať, vrieskať, obúchať im prvú vec čo by som mal po ruke o hlavu, aby sa už sakra vymáčkli. Ale film sa skončí a prd z toho. Ani jeden k šťastiu nedošiel. Ona aspoň úplne nepremárnila život ako on a mala rodinu. Ťažko sa mi hodnotia aj výkony. Asi zahrali dokonale presne to, čo sa od nich chcelo, ale mňa tento typ postáv proste sral. Ako celý film. Tak dávam neutrálne 3*. (28.01.2024)

Je to dávno, co jsem tenhle film viděla - dávala jsem tehdy přednost akčním filmům, přesto mě "Soumrak dne" navzdory pomalému tempu oslovil: pamatuji si pořád tu zvláštní melancholickou atmosféru, fenomenální výkon Anthony Hopkinse (kdyby nebyl geniální herec, byl by z něj skvělý komorník:-)) i sympaticky sekundující Emmu Thompson. Někdy to budu muset zkouknout znova z perspektivy dospělé ženy a nejspíš hvězdičku přihodím;-). Momentálně paměť tvrdí, že to byla trošku nuda, takže 75%. (07.08.2009)

Panské sídlo a jeho chod vnímaný očima prvního sluhy v historických třicátých letech minulého století i poté. Tuto osu doplňuje druhá. Je jí historie nenaplňovaného, ale přesto zřejmého vzájemného hlubokého vztahu muže v livreji a ženy v zástěře. Lidí služebných a deformovaných tuhou konzervativní konvencí, ale přesto charakterově a osobnostně pevných, stálých, nahmatatelných. V překotném chodu všedních úkonů, v soukolí úsluh, praní, mytí nádobí, cídění nábytku, v larvě nikdy nedoceněných a deformovaných lidských altereg svých chlebodárců plyne život rychleji než voda v Temži nebo Severnu. To, co by v normálním světě trvalo hodiny a dny, v tomto paralelním služebném bytí probíhá měsíce a léta. V závěru filmu pod tuhou škraboškou konvence postřehneme to podstatné: dva zmařené, nenaplněné lidské životy. Nemusíme vždy vadnout, bohatě stačí, jsme-li odtrženi od svých kořenů. Hopkins i Thompsonová v tomto mimořádném šerosvitném díle své nejednoznačné postavy podali se skutečnou uměleckou noblesou a povýšili je - a s nimi i film - na uměleckou událost minimálně roku. Chtělo by se věřit, že nejen roku. (10.02.2008)

Keď som sa zadívala na trpké tváre hlavných postáv, pochopila som, že Emma Thompson a Anthony Hopkins skrz krehké gestá, zahanbenú mimiku a jemné pohyby, predvádzajú skutočné herecké umenie, ktoré sa na plátne len tak nevidí a ktorému ľahko podľahnúť. Ivory vsadil na poetickú atmosféru staroanglického panstva, komornú hudbu a dokonalé herecké výkony hlavných postáv. Bola som tak uchvátená týmito parametrami, že mi skoro vôbec nevadil pomerne plytký príbeh, pretože spomínané aspekty tento nedostatok stopercentne kompenzujú. Súmrak dňa sa pomaly rozlieva v mojich myšlienkach a jednotlivé scény (záverečný bolestný dotyk rúk či Thompsonovej plač) sa do mňa hlboko zaryli. Ivory exceluje, no najmä vďaka hercom ostáva táto snímka nezabudnuteľná. (04.08.2010)