Blikajúce svetlá

Psychologicky zabarvené samoúčelné tarantinovské násilí jako zábava. 1) Osmadvacetiletý režisér a scénárista Jensen vytvořil žánrově nejasnou psychologickou gangsterku, která zpočátku dost nudí, ale časem přece jen převládne dobrá řemeslná práce a čistě filmové vyprávěcí prostředky. 2) Postavy jsem si na rozdíl od některých komentátorů nezamiloval, nelíbila se mi ani jedna a nic na tom nezměnily ani průhledy do jejich bezútěšného dětství. 3) Jestli ovšem takhle vypadá skandinávská komedie, pak nechci vidět jejich tragédii. Inu, je vidět, že ibsenovská tradice stále žije. 4) Ignorantu, který psal oficiální text distributora, bych pak rád připomenul, že onen "Muž z Fara" není z Fara (město v Portugalsku), ale z Faerských ostrovů. 5) Film mi nic nedal, jen necelé dvě hodiny rozpačité polonudy, ale nemám mu to za zlé. Vždyť to byla jen zasraná veverka. (21.10.2009)

„Otevřeš hospodu v lese a myslíš, že se hosté pohrnou...“  Jsem mile zaskočen a překvapen! Nečekal jsem, že by mi mohla Blikající světla takhle sednout a bavit. Od pana režiséra jsem už dříve viděl O kuřatech a lidech (2015), což mě celkem upoutalo námětem, ale totálně nesedlo zpracováním, nímž se jakoby Jensen pokoušel točit absurdní komedii v pomalém artovém kabátu a vůbec to na mě nefungovalo. Ale Jensenův režijní debut, ač taky s hojně svérázným stylem, je naštěstí úplně jiný! Čtveřici mužů se úspěšně podaří vyloupit trezor s bohatým balíkem peněz, splnili si tak jeden velký cíl, aniž by je zákon doběhl – jenomže co dál? Zvláště když jejich další sen brzy poté několikanásobně ztroskotal? Díky spoustě absurdního a černého humoru, kterým jsou naplněny veškeré situace, do níž se partička mužů dostane, to navíc vůbec nepůsobí depresivně, jak by se mohlo zdát. Pan rada Vacátko měl asi pravdu, když říkal, že pokud se něco krvavého semele, buď jsou v tom prachy anebo ženská. :o) Přesto když se jedna sympatická ženština v půlce objevila, spestřila to alespoň na chvíli krásně. Celému filmu skvěle kraloval Søren Pilmark, který už jen v pohledu ukrýval silné charisma a od počátku mě svým osobitým herectvím se smyslem pro drsnou ironii chytl. S jeho třema kumpány v čele s mladým žráčem jsem už to tak jednoznačné neměl, ale musím uznat, že směrem k vtipu se též činili a přidat bych mohl i povedené vedlejší postavy myslivce a doktora. „Přes nehygienické nádobí a rozvařené, nevalně oloupané brambory, jim dávám čtyři hvězdičky.“ A nebýt kruté scény s krávou a pár slabších míst, šel bych klidně ještě výš. [85%] (12.10.2022)

Blikající světla v sobě prazvláštně mísí žánry komedie, krimi, trošku akce a hodně absurdity. Toho posledního jmenovaného především ;-). Ze začátku jsem nad tím trošku vrtěla hlavou, ale pak jsem si to začala vychutnávat, oni totiž ti čtyři kamarádi jsou takoví lůzři a průšviháři, že jim nakonec musíte fandit, i kdybyste nechtěli... Postupně poznáme jejich neradostné dětství, nehostinné domovy a tím pádem i důvod, proč je každý z nich takový, jaký je, blikající světlo ve tmě. A nyní jsou na cestě s kufrem plným peněz, rozhodnutí konečně si užívat života. Kvůli zranění jednoho z nich se však musí na dva týdny ukrýt v polorozpadlé zavřené hospodě v lesích a tam... tak nějak symbolicky nachází každý sám sebe. Teď jen zbývá otázka, jak se to bude zamlouvat Faeřanovi, který si je na loupež toho kufříku najal... Přísahám, že jsem do úvodu nevěděla, že tam hraje i Mads, ale role praštěného zlodějíčka se zálibou ve zbraních mu sedla jak ušitá. Pro mě čistý průstřel.. chci říct, zásah. (05.09.2013)

Pro mě nejlepší skandinávský film o partě přestárlých mafiánů....kteří na nebezpečném sklonku svých zlodějských kariér neví kam dál a začnou objevovat krásy vyfukování vajíček..... :D děláš to úplně špatně Torkilde :) Scénář plný úžasných postaviček a skvělých dialogů,s dokonalým vykreslením charakterů ústřední čtveřice,díky dokonalým flashabackovým scénám na jejich dětství. Jeden z nejpříjemějších filmů na světe,který pro mě objevil Madse Mikkelsena,který je pro mě Dánským Johnym Deppem. Nádherný film... 100%. (11.07.2012)

Debut mistra úchylek, bizáru a zvěstovatele dobra se ještě pořád drží v jistých mantinelech normálnosti, přesto již sděluje poselství o sounáležitosti a přátelství  skrze narušené jedince  z okraje společnosti. Poutavě působí rozvedení příběhů gangsterských přátel pohledem do jejich dětství, kde každý ze skupiny má svůj malý krutý a bizarní příběh, jenž do určité míry vysvětluje jejich jinakost a osobitost. Nemůžu sice říct, že jsem  celou stopáž byl jako u vytržení, na druhou stranu chvíle (pěstí dívce do obličeje, drž hubu pro tu samou dívku, závěrečná přestřelka atd), kdy jsem byl z příjemné letargie vytrhován, byly moc fajn. Pohodovka, tak akorát za čtyři. (24.10.2021)