Válečníci

Na tomhle televizním snímku si cením toho, jak silně působí i přes určitou nízkorozpočtovost. Není zde moc efektních krvavých a válečných scén. Film působí spíše skrze psychiky hlavním postav. Při shlédnutí jsem si uvědomil jaké peklo se dělo z humny a na sklonku 20. století. Něco takového jako by vůbec nepatřilo do Evropy devadesátých let 20. století. A přesto se to stalo. Genocidy, masové vraždy…Hodnota lidského života devalvovala. Těžko se tomu dá věřit. (12.02.2007)

Naturalistický válečný snímek co si na nic nehraje. Surovost bosenského konfliktu ukazuje v bez příkras, čistky, nenávist, smrt a zoufalství. Hlavně zoufalství jednotek UN, které musí tomu všemu přihlížet a mají svázané ruce, velká i soukromá dramata, a také stopy, které si vojáci v sobě odnesli zpět domů a jejich následky. Tento kousek si jistě zaslouží pět hvězdiček. (26.10.2008)

Nedivím se příslušníkům britských mírových jednotek, že účast na bosenské misi s nimi tak psychicky zamávala. Museli přihlížet tomu, jak se donedávna mírumilovní občané vájemně vraždí a páchají na svých sousedech ta nejhnusnější zvěrstva jen proto, že jsou ti druzí jiného význání. A vojáci nesměli nijak zasáhnout, i když na to měli síly i vybavení, museli zůstat v každém případě neutrální. Pouze poskytnout pomoc těm, kteří to nenávistné běsnění náhodou přežili "jen" se zraněním. Vůbec ta skutečnost, že se něco takového dělo v Evropě na konci 20. století se jeví jako nepochopitelná. Při sledování filmu jsem litovala, že byl natočen u nás v Česku, a ne v Bosně, bylo to opravdu hodně poznat. Už jenom ty české názvy ulic, nebo obchodu, které bylo možno přečíst, typicky české vesničky, krajina. (04.12.2013)

Ukázka toho, jak jsou peacekeepingové mise na nic, ukázka toho, co se dělo před Rwandou, kdy suverenita státu byla za všech okolností neotřesitelná, kdy společenství a světové velmoci jen přihlížely na masakry. Zoufalé, kruté, pravdivé, strašné a pro nás o to horší, že se to odehrávalo tak strašně blízko, v tak podobné krajině (respektive stejné, páč se to točilo v ČR) a mezi lidmi, kteří nám jsou tolik podobní.....uf, takhle těžko mi už dlouho nebylo, z tohohle budete hodně dlouho odrovnaní ....upřímně, nejsem s to vymyslet ona správná, vhodná a výstižná slova, která by popsala mé pocity....tohle bylo prostě moc :-( (29.01.2011)

Bomba! Co Vám mám povídat...Válečníci sice nemají takřka tři hodiny, jako zde píší. Nebo jsem teda viděl jinou (dvouhodinovou) verzi, ale stačilo mi to k tomu, abych si dokázal udělat obrázek. Je to něco v tom smyslu jako Země někoho. Jenže ze strany vojáků OSN. Možná by kdekomu mohla vadit jistá šablonovitost, nebo fakt, že každá z malých epizod skončí stejně špatně a to nepočítám samotný konec. Jenže celková autentičnost je v tom filmu strašně cejtit. Vojáci OSN to tam tehdá absolutně posrali. Nedivím se, že v Chorvatsku je dosavadní problém s EU. Ty národy si tam vždycyk žili po sobě a vždycky si problémy vyřizovali podle sebe. Tady je vidět, že když se někdo někomu sere do písečku, tak to stojí za hovno. Dělá to celá EU, Amerika, OSN a Rusáci stejně tak. Ale menší národy stejně ostrouhaj a bude podle těch větších, včetně nás. O EU bych tu mohl povídat celé hodiny. Stačí se podívat do Chorvatska. Pamatuju ty časy, kdy se po silnicích prodávaly domácí sýry, domácí travarica....kde to je teď ? V prdeli, kvůli Evropský unii. Oni o ně zájem nemají. Vždycky tam žili podle svýho a vždycky jim to k radosti stačilo. To, že tam přišli během jejich osobní války vojáci OSN, tomu vůbec nijak nepomohli. Ještě z těch hrůz vojáci OSN zmagořili a zabíjeli doma ze šílenství. Tenhle film Vám to bez problémů a na tvrdo ukáže. Je dobře, že alespoň někdo těmto organizacím problémy dělá. Když to národ nedokáže. Takhle se to ukáže širšímu publiku a ono si časem uvědomí, kde jsou...když už v tý prdeli dávno dřepět nebudou. (16.02.2010)