Rýchly bežec

Pokud můžu s něčím srovnávat, tak podobný dojem jsem měl zatím jen u filmů mongolské režisérky jménem Byambasuren Davaa (Příběh o uplakaném velbloudovi, Jeskyně žlutého psa). Velmi pomalu plynoucí tempo, zcela jiné měřítko pro zobrazování dějových priorit, násobené "neherectvím" a absencí nám běžné stylizace (Dogma '95 může občas jen tiše závidět). Nebudu si ovšem na nic hrát, viděl jsem spoustu dokumentů, ve kterých arktida působí mnohem velkolepěji (a ve kterých kamera neujíždí tak často mimo záběr), a že bych si uvedenou strukturu dokázal plně vychutnat celé 3 hodiny, to také ne. Vedle oné přirozenosti, jediné co filmu dodává na filmovosti a místy až magičnosti je ve skutečnosti hudba ( i když asi ne úplně originální inuitská, vzhledem k použitým nástrojům), kterou se na můj vkus trochu zbytečně šetřilo. Jinak se ale měřítka pro první inuitský film hledají těžko, ale vřele tuhle polární výpravu do jiných filmařských končin doporučuju. PS: také doporučuju přečíst si nejdřív trochu podrobnější obsah filmu, abyste se jako já občas neztráceli v otázkách Kdo, Co a Proč. Né vždy se dá inuita v kožešině bez problémů identifikovat. (06.10.2006)

4 1/2 - Prekrásny film, ktorý očarí svojou bezprostrednosťou a komplexnou jednoduchosťou. Napriek skoro 3 hodinám vôbec nenudí a plynie si svojim tempom. Všetci (ne)herci svojim naturalistickým prejavom zapôsobia a aj vďaka ním a najmä čarovným exteriérom ožíva táto stará inuitská legenda v plnej kráse so všetkými emóciami. (06.05.2005)

Inuitský příběh o smrtelném nesváru mezi dvěma rodinami, o velké lásce, zradě a pomstě. První třetina filmu se musí prostě vydržet, protože je téměř bez děje, zdlouhavá, taková dokumentární, ale pak se to rozběhne a příběh nabere spád. Atanarjuatův běh po ledových pláních stojí sám o sobě za jednu hvězdičku. (02.09.2007)

Na tomto filme najviac obdivujem to, že ma neskutočne roztiahnutú minutáž, čo môže predovšetkým odpútať od jeho vzhliadnutia. Je však prekvapujúce, že ten film nenudí ani minútu. Pozerala som ho večer, no nedokázala som sa od neho pohnúť. Lákali ma nové situácie a udalosti obratne a svižne spracované, čiže to napriek relatívne jednotvárnemu životu Eskimákov neskĺzalo do nudy, čo je istým spôsobom zázrak. Vďaka nášmu ubehanému životu nás môže táto snímka príjemne prekvapiť, pretože Eskimáci boli v tomto filme vykreslení autenticky a len vtedy si uvedomíme, že nás život je v porovnaní s ich životom skvelý. A mňa tí Eskimáci fascinovali. Vydržať celý život mimo civilizácie a bez tých úžasných vymožeností? (02.05.2008)

I v dnešní době se dá natočit vizuálně pěkný film s minimálními náklady a bez použíti kdovíjakých technických vymožeností. Recept jak toho dosáhnout je jednoduchý, je potřeba patřičné nadšení pro věc a především vybrat vhodnou lokalitu. Tahleta velmi drsná příroda, široké bílé pláně a věčná zima, mě očarovala. Matka příroda je na některých místech tak nádherná, že stačí jen točit........Obdivuji národ Inuitů, jak se dokázali adaptovat na toto prostředí. Stačí si připomenout jejich léto, které spočívá v tom, že na pár místech roztaje sníh a tato místa obrostou mechem a lišejníkem...brrrr zima. Co se týče jejich legendy, tak jsem si (asi naivně) myslel, že Eskymáci jsou národem naprosto čestným. Omyl i oni znají věci jako cizoložství nebo vražda. Zajímavý a dramatický příběh, který odkrývá tuto exotickou kulturu, je také doprovázen vkusným hudebním doprovodem.......Během filmu jsem měl problémy rozeznat kdo je kdo, natož si pak zapamatovat všechna jména. U těchto národů se mi to ale stává neustále. Zřejmě, že jsem Evropan, tak mi všichni přijdou neskutečně podobní :). Myslím si, že tento první eskymácký film se podařil. Jestli to takhle bude pokračovat, tak pak se máme do budoucna na co těšit. (08.08.2007)