Láska shora

To není amatérismus, ale spíš neumětelství. Trápení diváka prostoduchými dialogy a snahou o zachycení atmosféry okamžiku nebo snad poetiky vztahu dvou lidí. Tahle chemie na mě nefunguje, naprosto ne. Iritující zážitek... Jeden bod dávám hudební složce, ta mohla tohle absudárium podpořit, ale zůstala osamocena. Bohužel. (14.09.2011)

coby (přírodo)vědec jsem si vědom toho, že ne každý experiment se musí nutně vydařit... tenhle pokus vysrat se na filmovou pásku jsem bolestivě snášel celých nekonečných 20 minut... vědět, s čím budu mít tu čest, radši si pustím postý za sebou stejnej díl simpsonů nebo himym... apeluji na všechny normální potenciální diváky: buďte od té lásky a vyhněte se tomuto amatérskýmu shitu obloukem, potažmo shora... odpad! (30.09.2011)

Je úžasně osvěžující a sympatické opustit zavedené šablonky (a že jich je, během snímku se znovu a znovu vynořují v očekávání diváka, co by jak ne/mělo být), ale stopáž filmu je na můj vkus příliš velkorysá vzhledem k tomu, co snímek sděluje-předestírá. Anebo mi prostě nedochází všechny ty jemné nuance a odkazy, protože mi připadá, že buď a) mě režisér má za debila a vše opakuje do aleluja nebo b) režisér ze svého roky sbíraného milovaného materiálu nedokáže vyhodit vyloženou hlušinu. Nejsem šílený filmový fanoušek a tak mě boření škatulek a forem nešokuje, neuráží, nezajímá jako téma samo o sobě a jiných námětů k přemýšlení/procítění ve filmu moc není. To není výtka k hudbě (perfektní) či hercům/postavám (uvěřitelní, protože skoro nehrají); co se týče barev a exteriérů, film je pastvou pro oči. Ale čekala jsem prostě víc. Každopádně stojí za shlédnutí. (14.10.2011)

Komentované správanie postáv, rozoberanie spôsobu chôdze, pohyb pešo aj autom, spánok, využívanie vypadnutia obrazu či zvuku do humornej mysty linky, neuveriteľné texty piesní aj ich deklamácie a podobné finesy - pospájané do vtipného tvaru, trvajúceho približne hodinu. Potom je to len snaha o používanie podobných postupov a ich pretváranie a recyklácie.. No zásoba tých naozaj inovatívnych a vtipných došla a záverečná polhodina sa tak stáva len zhovievavým čakaním na koniec. 50% (23.02.2013)

O tomhle se těžko píše, ten film se musí hlavně vidět a slyšet (chvílemi teda nevidět ani neslyšet...). Petr Marek kašle na jakákoliv estetická pravidla, kameru i střih si udělá sám, nastřihne do snímku spoustu šílených záběrů z ruky, tak, jak to cítí on sám, hlavní postavy nechá komentovat samy sebe, když scéna nezní, zkusíme ji znovu... Přidá pár veselých písniček a sympatický příběh...a ono mu to sakra skvěle funguje!!! (13.09.2011)