Osobný strážca

Kevin Costner v nezvyklé roličce. Slaďáčku. Děj jde podle očekávání, nic překvapujícího a udivujícího, ačkoli se člověk narodil proto, aby se i divil. Tedy pardon, diví se jen ti diváci, co se jim tato neskutečná blbina líbí. W. Housten začala později enormě chlastat. Inu děj filmu a realita obvykle jsou si hodně vzdáleny.***(4.10.2010) (04.10.2010)

Osobní strážce britského režiséra Micka Jacksona je typickou ukázkou filmu, který je sice sestavený podle šablony „jedno klišé za druhým“ (i divák, který normálně nevyniká v odhalování toho, co se stane, si tady zvýší sebevědomí), ale poměrně příjemně se na něj kouká. Není to žádná bomba, ale jako zpestření sobotního večera určitě poslouží velmi dobře. (10.01.2006)

"Jste na mě příliš chytrá, nestačím držet krok." Nemám obvod bicepsů vyšší než IQ, neumím zabíjet nacvičeným pohledem a ani mi žádný sval nepřekáží při vytírání řitního otvoru, takže se logicky nemohu stát strážcem nějaké obzvlášť pitomé celebrity. Takový Frank výše uvedené požadavky sice rovněž nesplňuje, ale omluvou mu budiž to, že bodyguardoval v době, kdy ještě steroidy netvořily základ každé dobré snídaně. Tehdy ještě stačila intuice a rychlá reakce k obraně proti zabijákovi, který ani neuměl zaútočit zároveň z pěti světových stran. Nebudu zastírat, že jsem si Frankovo ochraňování užil, i nějaké to napětí jsem v kalhotách občas pocítil, ale zároveň se musím přiznat k tomu, že kdyby mne nějaká celebrita oblažila svými dvěma až třemi hvězdnými manýry, tak bych jí ustřelil hlavu, aby si to příště dobře rozmyslela. (12.11.2013)

Jako malou mě to bavilo a když jsem to shlédla nedávno,připadala mi tahle krimi slaďárna jako nevýslovný kýč,ve svém žánru je Osobní strážce rozhodně slabý,s nesympatickým obsazením,nudným táhnoucím se dějem...A navíc ta obehraná písnička "I will always love you"!Tak ta mě opravdu dokáže nas*at,když ji slyším..Jedna hvězdička za to,že odpadové filmy bývají i horší. (18.03.2011)

No jasně, je to romantika ostrá jako břitva a měl bych tady teď mávat čurákem a vykřikovat, jaká je to nebetyčná kokotina. Jenže zároveň je to první film, kterým mě jako klacka pan Ježíšek obdaroval na originální véháesce, můj přehrávač Blaupunkt z roku 1977 (stejný, jako používá Lino Ventura v Doteku medúzy, heč!) opustil až po jednom předlouhém měsíci a proto jsem si k němu vybudoval jisté citové vazby. Whitney Hostouň nebyla žádná čokoládová princezna, ani když ještě nesjížděla mouku a neusínala ve vaně a Kosťnerův zabiják mluví a chodí, jako kdyby ho poskládali z Lega. Přesto na mě ta atmosféra bohatství, přepychu, luxusu a salámismu působí jako mršina na šakala, i já bych chtěl být VIP a v horizontu nejbližších třiceti let na tom už opravdu začnu pracovat! No nic, zatím vezmu igelitku, spacák a čokly a půjdu Máně zanotovat Run to You, aby věděla, že i přitulený k parovodu jsem za dlouhých zimních nocí ze všech chlapů ten nejšťastnější chlap jenom s ní. (26.06.2012)