Sicario 2: Soldado

Já to moc nechápu. Za mě o parník před jedničkou. Té jsem dal 3 z milosti, tady dám nakonec pět, i když těsně, jsem bohužel ovlivněn dle mého nepatřičnou zdejší kritikou. To skvělé z jedničky zůstalo, zejména super prostředí a dokonalé akční a dramatické scény, a k tomu se přidal děj, který od začátku do konce táhne a neuhne. A navíc divák ví, o co se tak nějak hraje, na rozdíl od prvního dílu. V prvním Sicariu jsem byl nezúčastněný pozorovatel. Koukal jsem na dvě hovada a jednu krávu a bylo mi úplně jedno, co se jim stane. To se ve dvojce změnilo a všechny postavy, a to i ty vedlejší, mají najednou mnohem lidštější rozměr a svůj vývoj. Jako jo, je to mainstreamovější, ale tak nějak mi to víc vyhovovalo. Na Isabele mi celou dobu záleželo. Skvělý byl i vedlejší charakter mladého převaděče a obecně ta sebranka okolo něho. Ústřední duo a zejména Benicio se stali více kladnými a méně rozporuplnými postavami, přesto si uchovali to, co je dělá zajímavými. Nechápu, že si někdo stěžuje, že je akce málo. Vždyť tu byla skoro furt, na rozdíl od 3 akčních scén v jedničce. A úvodní scéna v obchodě je neskutečná, to mi bylo opravdu ouzko. Zkrátka velmi příjemné překvapení a když si čtu kritiku filmu z ostatních komentářů, zůstává mi rozum stát, neb mi dokonale sedí na první díl, ale vůbec ne na ten druhý. (07.04.2019)

Výborný film, akurát je pokračovaním nezabudnuteľnej pecky, ktorú ja osobne považujem za najlepší film dotyčného roka. Herci výborní, Sollima suverénny, Wolski nie je Deakins, ale rozhodne je to dôstojná náhrada. V druhej, osobnejšej polovici už ma to naozaj bralo a medzi tými letnými trikovými veľkochujovinami je tento chlapský dospelý film pravý balzam na dušu. (01.07.2018)

Údělem žen ve druhém Sicariovi je smutně koukat (Catherine Keener) nebo se nechávat zachraňovat muži (Isabela Moner), kteří při řešení problémů aplikují logiku „když to nejde silou, použij sílu vojenskou". V tomhle se film tolik neliší od jedničky, ovšem Sheridanův ostentativní nihilismus a touha natočit zlý film a zlých lidech nabývají až parodických proporcí. „Filozofii" filmu nejlépe vystihuje motto Brolinovy postavy „Seru na všechny". Sollima režíruje rutinně a Wolski jen manýristicky napodobuje Deakinse. Scény z větší části působí ploše a postrádají jakoukoli atmosféru a napětí (mj. kvůli tomu, že všechny postavy jsou tak trochu svině a vůbec vám na nich nezáleží). Jediný autentický moment nastává, když Del Torův antihrdina může na chvíli opustit křečovitou mačo pózu a s někým vést docela obyčejně „lidský“ dialog (byť znakovou řečí). Extrémní pomalost, daná mechanickým vyprávěním (jeden špatný plán je nahrazen dalším, ještě horším, zas a znovu), absence katarze a uspokojivého řešení v důsledku nepůsobí jako snaha vyjádřit existenciální úzkost ze světa prostoupeného zlem do té míry, že už není východiska, ale pouze jako výsledek odbyté práce a nutkání natočit stůj co stůj sequel. V bizarním finále, kdy zbytky logiky berou za své a stáváme se svědky zrození monstra, se film sice svou přehnaností přibližuje pozdní tvorbě Sama Peckinpaha (jako Přineste mi hlavu Alfreda Garcii), ale bez klíčového humoru, pro který Taylor Sheridan bohužel nemá smysl. Pokračování veskrze zbytečné, ale zřejmě žel ne poslední. Jestli si za týden vzpomenu na něco dalšího než na apartní obuv (crocsy) Joshe Brolina během psychického mučení - jehož účinnost film mimochodem nijak nezpochybňuje (oproti Zero Dark Thirty) -, budu překvapen. 45% (28.06.2018)

S druhým Sicariom som bol veľmi spokojný. Nie síce až tak, ako s prvým, ale rozdiel je zanedbateľný. Pre mňa bolo podstatné, že chýbala Emily Blunt, že sa otvárali zložité problémy, ktoré nemali jednoduché riešenie a že záverečné titulky poskytli príležitosť nadviazať na oba filmy ďalším. V druhom Sicariovi mi chýbala tá tajomná až mystická atmosféra, ktorá bola v prvom často prítomná. Oba filmy boli kvalitne nakrútené a tá čudná hudba prispievala k potrebnej atmosfére. Bezemočná honba za splnením úloh a chýbajúce morálne limity potvrdzujú, že ide o film z 21. storočia. (02.11.2019)

Obdivuhodné úmysly bohužel zastíněny řemeslnou i scénáristickou rutinou (především ve vztahu k očekávání). Příběh nabídne na ploše dvou hodin dostatek akce, zajímavě konfrontuje své protagonisty a končí hollywoodsky neotřelým a troufalým způsobem, ovšem pořád mi to přišlo málo. Vývoj postav zůstává zoufale nedořešený a povrchní a děj neeskaluje jako samostatné komplexní dílo, ale spíše jako seznamovací úvodní epizoda něčeho mnohem rozsáhlejšího - to jsem ještě ochoten omluvit v budoucnu, pokud se natočí třetí díl, který vše zaklapne a dotvoří. Co však už neomluvím, je tentokráte nevýrazná inscenace a těžkopádné rozvíjení příběhu, který se skládá ze série na sebe nakupených plánů a misí, jejichž (ne)splnění jen vytváří kulisu pro sice zajímavý a dramatický, ale neuspokojivě rozvětvený konflikt morálky a pragmatismu ve světě bez pravidel. Brolin a Benicio opět herecky na jedničku a kvůli jejich postavám se na pravděpodobné završení docela těším, doufám ale ve značně osobnější a myšlenkově jednoznačný přístup, tenhle hluboce se tvářící a přitom emocionálně chladnokrevný akčňák velké dojmy nezanechá... 60% (17.09.2018)