Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Děsivý, nesmírně působivý a strhující film. Zachycuje pravděpodobné následky celosvětové jaderné války na Velkou Británii. Film zabírá časový děj od několika týdnů před útokem, až po 12 let po útoku. Má děj a hlavní postavy, ale je zpracován dokumentární formou - provází nás komentátor a občas ve filmu vidíme statistiky. Naturalistickým způsobem zachycuje všechny aspekty jaderné katastrofy - od demostrací před válkou, přes útok, destrukci, umírání, hladomor, nemoci, jadernou zimu až třeba po nevzdělanost dětí, které vyrostly po válce. Film ukazuje selhání společnosti a celkový kolaps civilizace. Threads byl po svém prvním uvedení stažen a dlouho se nesměl ve Velké Británii promítat. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (406)

Aluska88 

všetky recenzie používateľa

Velmi drsný a depresivní pohled na svět, kterak by vypadal a nejspíše i fungoval po následcích nukleární války. K čemu všemu ty americké, moderní, velkorozpočtové post-apo spektákly, když stačí jeden britský, zdánlivě malý, starší televizní film? Tíživá atmosféra, těžknoucí vzduch prosycený radioaktivitou, pachem nákazy, nemocí a umírajících. Prosycený rozkladem a rozpadem společnosti. Lidé potulující se mezi troskami jako duchové, kteří už zapomněli, jak vypadá jejich domov. Zástupy lidí s prázdnými tvářemi, z nichž už vyprchaly veškeré emoce. Lidé bez minulosti a bez budoucnosti. Co bude dál? ()

genetique 

všetky recenzie používateľa

Tento film by som povinne nakázal pozrieť každému, kto mal kedy na dosah rozpútať atómové peklo. Takmer dokonalý obraz o následkoch možného rozpútania svetovej atómovej vojny, ktorý na mňa pôsobil úplne autenticky. Tento fiktívny dokument vo mne zanechal nemalé stopy a hneď sa budem na túto otázku (v skutočnosti, či vo filme) pozerať s oveľa menšou dušičkou. Na televízne pomery slušne spracovaná látka a keď som napísal pri seriáli 'Jericho' (pri ktorom som sa s témou atómových bojov a ich následkov stretol prvýkrát), že mi pri jeho sledovaní spadla sánka, tak pri tomto som si ju vykĺbil. 90%. ()

Reklama

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Tenhle film je naprosto děsivý a z lehce zavádějícího názvu by jste jen těžko hádali, že jde o film apokaliptický. Na konci osmdesátek vrcholila tzv. studená válka, která začala vpodstatě hned po druhé světové válkou v Koree. Nástup proudových motorů umožnil vzniknout novým typům těžkých bombardérů, proti kterým nejmodernější bombardovací vrtulový letoun - vrchol leteckého inženýrství Boeing B-29 Superfotress zaostával několikanásobně ve všech paramatrech. Raketové inženýrství vyvíjelo jednu střelu za druhou a za chvíli již nosičem nemusel být ani letoun, ale třeba pomalu se plížící ponorka. Všude ve světě se testovaly různé typy atomových pum, které svojí silou mnohonásobně překonávaly ty z Hirošimy a Nagasaki. Naštěstí si obě mocnosti USA a SSSR moc dobře uvědomovaly, že i když to jeden zmáčkne dříve, druhý své střely stihne odpálit také. Bude to win-win což by v lepším případě mohlo znamenat přeměnit polovinu světa tak jak ho dnes známe na mrtvou zemi. Bohudík se Američanům podařilo tuto válku vyhrát. Ne silou, ale ekonomicky a uzbrojili ruského medvěda k smrti. Navíc devadesátky zdá se přály rozumu a Gorby naštěstí rozumný byl. Přesto to bylo po celý čas studené války napjaté a nejednou opravdu málem došlo k tomu, že by došlo k odpalu střel. Coby se mohlo stát už zkoušel předvést nejeden film. Ihned jsem si vzpomněl na americký Den poté (1983) a Černý déšť (1989). Britové přišli s tímto TV snímkem v podobě jakési reportáže. Zpracování působí dnes už mnohdy úsměvně, nicméně film naprosto reálně a na svoji dobu velmi drsně a bez příkras ukazuje co by se stalo v Sheffieldu během atomového výbuchu a jak by vypadal svět v následujících dnech a měsísích... Každý jistě velmi brzy pochopí, že lidstvo má v rukou síly, na jejichž ovládání je zatím moc hloupé. Síly, kterými je schopno se zcela zničit. Je zajímavé, že ani zde nejdou mocnosti přímo do sebe, ale vše se eskaluje přes konflikt v Íránu... Každopádně dnes už mají armády mnohem lepší zbraně. Proč atom? Zničený majetek, radiace, trosky, zničená infrastruktura... To vše invazní armádě brání k rychlému obsazení nepřártelské země a zabraňuje využití jejích zdrojů. Dnes už jsou zbraně, které vyhladí jen vše živé, bež žáru a atomového spadu... Šílené... Samozřejmě dávám za 5 a docela by mne zajímalo jak to působilo na Brity v kinech tehdá, kdy hrozba byla opravdu reálná... * * * * * ()

Adam Bernau 

všetky recenzie používateľa

Nečekaně dobrý, ba vynikající film, mistrovsky sevřený pěknou úvodní scénou a závěrečnou vteřinou. Co se meziděje týká, ten razantně smetává ze stolu celý žánr tzv. apokalyptických či katastrofických bijáků. Ne tak, že by je "překračoval" či "přečníval". Prostě zneplatňuje žánr. (Zdravím Shadwelle.) Bezprostředně po svém uvedení byl prý v Británii zakázán. Jest se ptát, zda z důvodu nějakého plašení veřejnosti, či zda proto, jak dokumentuje organizaci naší bezmocnosti. ()

Jhershaw 

všetky recenzie používateľa

Threads nejsou epická hrdinská postapokalyptická story, to jen pro pořádek a na začátek. Kombinují příbehy obyčejných lidí s dokumentem o válečném konfliku, připravenosti Británie na útok i následným vývojem po něm. Menší rozpočet je znát: Nejsou zde k vidění žádné epické široké či masové záběry, naopak detaily na pár lidí či jen na obličej. Dění v okolním světě i ve zbylých částech Británie je většinou pouze vypsáno, jsou použity fotky či šikovně nastřižené záběry odjinud. Ale to není na škodu. Někoho odradí od dokoukání, mě od absolutního hodnocení, emoční nezaujetí filmu s převahou čistě informativního pohledu. Ovšem k vidění doporučuju všem. ()

Galéria (13)

Zaujímavosti (23)

  • Konkurz byl inzerován v deníku „The Star“ a konal se v tanečním sále sheffieldské radnice, kam se dostavilo 1 100 uchazečů. Statisté byli vybíráni podle výšky a věku a všichni měli vypadat „mizerně“ a nosit otrhané oblečení; většina z nich byli příznivci CND (Kampaň za jaderné odzbrojení). (classic)
  • Film byl natočen s rozpočtem 400 000 liber a jako první svého druhu zobrazoval nukleární zimu. Byl označen za „film, který se nejvíce přiblížil zobrazení celé hrůzy jaderné války a jejích následků, stejně jako katastrofického dopadu, který by tato událost měla na lidskou kulturu.“ Byl srovnáván s dřívějším oscarovým filmem The War Game (1966), který vznikl ve Velké Británii o dvě desetiletí dříve, a jeho současným protějškem Den poté, televizním filmem společnosti ABC z roku 1983, který zobrazoval podobný scénář ve Spojených státech. (classic)
  • Mick Jackson najal Barryho Hinese, aby napsal scénář, protože byl politicky uvědomělý. Vztahy mezi nimi byly několikrát napjaté, protože Hines trávil většinu času na place a neměl Jacksona rád kvůli jeho středostavovské výchově. Neshodli se také na vyprávění Paula Vaughana, které podle Hinese dramatu škodilo. V rámci výzkumu strávili oba týden ve školicím středisku ministerstva vnitra pro „oficiální přeživší“ v Easingwoldu, což podle Hinese ukázalo, jak neorganizovaná poválečná rekonstrukce bude. (classic)

Reklama

Reklama