Pán prsteňov: Spoločenstvo Prsteňa

Svet pred Pánom Prsteňov a po ňom už nikdy nebude taký istý. Knižné predlohy síce nepatrí k mojím naj ale istú neskrývanú fascináciu komplexnýmTolkienovým svetom nepopieram. A zároveň kategoricky odmietam reči o ich nesfilmovateľnosti, austrálčan Peter Jackson dovtedy známy hlavne splattermi si ich spracovaním vydláždil cestu na filmový Olymp. Natočil vôbec niekto lepšie fantasy? Možno áno, ale jedinečnosť Pána Prsteňov to určite nemôže ohroziť. A na počiatku stálo Spoločenstvo Prsteňa... (25.10.2006)

První a pro mě i nejlepší film z celé triologie Pán prstenu. Ačkoliv je vše oproti ostatním dvěma pokračováním podstatně komornější (spíše ne tak velkolepé), tak příběhově mě první část oslovila nejvíce. Asi nikdo, včetně Petera Jacksona, nečekal, že snímek bude mít takový úspěch i u zastánců knižní předlohy (bohužel neptařím mezi ty co ji četli :)). Prakticky nemám absolutně co vytknout: překrásná kamera, geniální hudba, výborné vizuální efekty, zvuk, výprava, herecké výkony a v první řadě režie Petera Jacksona, která pro mě nepochopitelně nebyla oceněna Oscarem (dle mého si ji zasloužil za první i třetí díl). I když tento díl není tak vyzdvihován jako megalomanská trojka, tak je minimálně na stejné úrovni. Jedno z kultovních děl nového tisíciletí, které by měl shlédnout každý bezrozdílu zda jste či nejste fanoušek Tolkienovy nejslavnějsí knihy...... (16.05.2008)

„Nech len prídu. Zistia, že v Morii ešte jeden trpaslík žije.“ Keď to šlo do kín, bol som tým ako posadnutý a to paradoxne napriek tomu, že knižky som čítal až potom. Keď nastala dlhé mesiace očakávaná hodina H a ja som vyrazil do kina, celé tri hodiny som sa v sále triasol ako kebyže mám zimnicu a s otvorenými ústami som hltal každú scénu, každú postavu. Tucet pasáží ma dostali do nemého úžasu a mohol som ich vidieť desaťkrát, dvadsaťkrát, tridsaťkrát (diabolské prenasledovanie v Morii alebo tragické finále s Boromirovým rohom, zúfalo sa nesúcim naprieč lesmi). K tomu dokonalá hudba a presný kasting, aký sa vidí len málokedy. S odstupom rokov to samozrejme jemne zostarlo, niektoré triky sú slabšie, niektoré veci horšie, občas to menej odsýpa atď. Ale stále je to film, aký tu dovtedy ešte nebol. V neposlednom rade nechýba silné (a nečakane nepatetické) posolstvo o láske, priateľstve, odvahe, zbabelosti a slabosti (ktoré k odvahe patria viac, než by sa mohlo zdať). Niečo takéto vidí filmový fanúšik trikrát za život. Kino Považan NMnV 2002 (18.10.2004)

Asi třikrát jsem viděl normální tříhodinovou verzi a pokaždé byl zážitek skvělej, teď jsem viděl ještě o půl hodiny nabušenější speciální edice a zážitek s toho byl snad ještě lepší, protože ty scény, které Jackson vystřihl, tam sice moc velkou roli nehrajou, ale když ve filmou jsou tak je takovej hladší přechod mezi ruznými částmi filmu a celej příběh je takovej ucelenější a tim je to pak ještě lepší. Peter Jackson je prostě machr (06.12.2003)

„Jde o další útok proti socialistickému zřízení. Říše zla, z níž se valí popel a dým, je průhledně umístěna na východě. Obrazem dělnické třídy, která jednotna v potu tváře buduje těžký průmysl, mají být odporní a zlí skřeti. Samozřejmě, že synáček z buržoazní rodiny nemůže vidět na těžké práci nic krásného a povznášejícího. Obyvatelé západu - zemi oplývající mlékem a strdím - elfové (neboli aristokracie), lidé (buržoazie) a hobiti (statkáři) žijí naopak v blahobytu (aniž je vysvětleno, odkud jej získávají) a jediné, co je trápí, je "hrozba“ z východu. "Síly dobra“ zde představuje sbírka představitelů těchto reakčních kruhů, jejichž ruce se nikdy nedotkly pořádné práce. Jejich vůdcem je Gandalf, šiřitel zpátečnické ideologie, s jejíž pomocí udržuje obyvatelstvo v nevědomosti a strachu před pokrokem.(…) Ale socialismus se naštěstí nedá zničit hozením jakékoliv relikvie, i té nejposvátnější, do ohně. Drž se Mordore, obklíčený nepřátelskými reakčními sousedy!“ Těžko říct, zdali by se JACKSON vůbec pustil do práce, kdyby si přečetl recenzi Tolkienovy knihy z našeho „Red Law 1977..“ (01.09.2008)