Pán prsteňov: Spoločenstvo Prsteňa

Peter Jackson dokázal nemožné a natočil nezfilmovatelný příběh. Některé věci by se mu sice daly vytknout, ale není jich moc. Zato těch, za něž by si zasloužil pochvalu, těch je spousta. V prvé řadě to je vizuální stránka filmu. Když tady řeknu, že je to pastva pro oči, tak budu jen velmi nevýstižně definovat tu obrazovou fantazii, která se ve filmu prezentuje. Je to prostě pohádka. Speciálních efektů je tam tolik, že jsou prakticky v každém záběru, což ale vůbec nepůsobí rušivě, ba spíše naopak. Chytrým tahem, bylo i obsazení, kdy se namísto hollywoodských megahvězd angažovali sice známí, leč nikoli hvězdní herci, což filmu taky jen prospělo, neboť si lze jen těžko představit v hlavních rolích někoho, koho si divák ztotožňuje s nějakou jinou rolí z jiného velkofilmu. Také hudební složka je opravdu velkolepá, byť nedosahuje těch úplně nejvyšších kvalit, ale v celkovém rámci filmu je mistrovsky zakomponovaná. Samozřejmě se najdou šťouralové, kteří budou za každou cenu srovnávat film a knihu, což je přece jen nesrovnatelné, neboť kniha je rozhodně popisnější, ale dle mého názoru je tento film maximálně vydařený. (14.09.2002)

„Nech len prídu. Zistia, že v Morii ešte jeden trpaslík žije.“ Keď to šlo do kín, bol som tým ako posadnutý a to paradoxne napriek tomu, že knižky som čítal až potom. Keď nastala dlhé mesiace očakávaná hodina H a ja som vyrazil do kina, celé tri hodiny som sa v sále triasol ako kebyže mám zimnicu a s otvorenými ústami som hltal každú scénu, každú postavu. Tucet pasáží ma dostali do nemého úžasu a mohol som ich vidieť desaťkrát, dvadsaťkrát, tridsaťkrát (diabolské prenasledovanie v Morii alebo tragické finále s Boromirovým rohom, zúfalo sa nesúcim naprieč lesmi). K tomu dokonalá hudba a presný kasting, aký sa vidí len málokedy. S odstupom rokov to samozrejme jemne zostarlo, niektoré triky sú slabšie, niektoré veci horšie, občas to menej odsýpa atď. Ale stále je to film, aký tu dovtedy ešte nebol. V neposlednom rade nechýba silné (a nečakane nepatetické) posolstvo o láske, priateľstve, odvahe, zbabelosti a slabosti (ktoré k odvahe patria viac, než by sa mohlo zdať). Niečo takéto vidí filmový fanúšik trikrát za život. Kino Považan NMnV 2002 (18.10.2004)

rozpočet : $93 million tžby celosvetovo : $871,368,364 ZIADNY INY FILM MA NEDOKAZAL VTIAHNUT DO SVOJHO SVETA AKO TENTO,HERCI SVOJE POSTAVY VYSLOVENE ZIJU MOJ OBLUBENEC JE LEGOLAS .A TO NEMOZEM OPOMENUT NEUVERITELNU HUDBU,SOUNDRECK POCUVAM UZ ASI 2 ROKY A STALE SA HO NEMOZEM NABAZIT JEDNODUCHO NADHERA. (27.03.2006)

Pán prstenů je asi mým nejoblíbenějším filmem ze všech a neomrzí ani po několikátém shlédnutí. Je to naprosto bezchybné dílo a vůbec filmu neuškodí, že efekty již mnohdy nejsou nejlepší. Mám rád všechny tři filmy zhruba stejně a tvoří spolu dokonalý celek. Návrat krále jsem však symbolicky přidal do své Top desítky nejlepších filmů, jako ten nejpovedenější z trilogie. PS: také asi jediný důvod proč jsem zvolil Petera Jacksona jako svého oblíbeného režiséra, ale zaslouženě. normální verze=90% prodloužená=100% (11.04.2018)

Jeden z nemnoha filmů, kdy jsem si hlavní aktéry doslova zamiloval a prožíval s nimi vše dobré i zlé. Uvolněné herecké výkony všech zúčastněných mně utvrzují v tom, že natáčení muselo probíhat v bezvadné atmosféře a láska k předloze z filmu jenom pryští. To se potom na konečném výsledku musí projevit. Psát, jak je Pán prstenů vizuálně famózní je nošením dříví do lesa. Z hereckého hlediska jsem si vychutnával především Cate Blanchett, Iana McKellena a velice příjemně mně překvapil Sean Bean coby Boromir. Jeho kreace v závěru, kdy mámí prsten z Froda, patří k mým nejoblíbenějším. (28.06.2002)