Pán prsteňov: Návrat kráľa

Vyvrcholení celého děje a konečná cesta do srdce Mordoru, tak jak se od samotného mistra Petera Jacksona dalo čekat a již zde přetrhává domněnku, že i mistr tesař se někdy utne jelikož v případě jeho to není vůbec žádná pravda. Přesto, že se Dvě věže více zajímaly o Společenstvo je jasné a samozřejmé, že tato část se bude zaobírat hlavně Frodem a Samem. A už zde je vidět Jak je důležité míti Sama, když se Frodo dostane do opravdu závažných problémů a musím se přiznat, že scéna s pavoukem mi opravdu nahnala strach až pocit klaustrofobie. Stopáž filmu se zdá být opravdu dlouhá, ale věřte tomu, že na konci budete vcelku smutní a nadávat stejně jako já, že chcete víc a víc, ale toužebného nášupu ne a ne přijít. Bohůžel je to tak a i ta největší a nejgeniálnější výprava musí někdy skončit. --- Nezmiňuj se o Frodovi, ani o prstenu a taky nic o Aragornovi…vlastně bude lepší když vůbec nebudeš mluvit. (27.10.2006)

Nad zemí leží dlouhý stín, na západ vztahuje temná křídla. Věž otřásá se; k hrobům králů blíží se osud. Mrtví procitají; vždyť přišla hodina pro věrolomné; u kamene Erech znovu budou stát a z hor uslyší troubení rohu. Čí roh to bude? Kdo je povolá z šerého soumraku, zapomenutý národ? Dědic toho, kterému přísahali. Ze Severu přijde, nouzí hnán: on projde dveřmi Stezek mrtvých. Film nádherný v každém detailu a pravý vrchol té nejmilovanější trilogie. Návrat krále je procítěnou tečkou jedné strhující cesty, která mi od základů změnila život. Každá část je plně docenitelná až po zhlédnutí rozšířené verze, ale u poslední etapy nejde ani tak o dějové zákruty jako o pocitový dopad. Zářným příkladem jsou Domy uzdravování, které zhmotňují mou představu z četby. A který díl že je nejlepší? Při čtyřech zhlédnutích z pěti si řeknu, že vedoucím střípkem mozaiky je Společenstvo, napopáté pak právě Návrat krále, ale Pán Prstenů je v mých očích jedním nepokořitelným celkem a nejlepší ságou v historii kinematografie. (23.12.2004)

Má to až moc násilný střih, pokračuje se v jiné charakterizaci zásadních postav, konec je zbytečně uslzený a natahovaný k zbláznění. Jenže komu by to vadilo, když je tu takové množství neskutečně silných scén, že jsem si všechny ty zápory stejně uvědomil až dlouho po odchodu z kina. Prodloužená verze je tentokráte někde na půli cesty mezi zajímavou nadstavbou jako v případě Společenstva a kompletně jiným (a lepším) snímkem jako u Dvou věží. Některé z přidaných scén jsou zbytečné, ale naopak mnohým se daří vtisknout celku "něco navíc". Kupříkladu jak se pár větami podařilo dát úplně jiné vyznění větám a tragice Theodénova osudu oproti kinoverzi je obdivuhodné. (29.04.2005)

„Ako sa dá ísť ďalej? Nedá sa vrátiť čas. Niektoré rany sú príliš hlboké a nikdy sa úplne nezahoja.“ Výborné herecké výkony, strhujúce veľkolepé akčné scény, divoká a krásna príroda Nového Zélandu, podmanivá hudba Howarda Shorea, fenomenálna magické scény vpíšuce sa do histórie minimálne žánru (príchod do Bieleho mesta, rozsvecovanie pochodní, prílet Orlov), monumentálne emócie a ešte monumentálnejšie počítačové triky. Na jeden šokujúci záťah (OK, vcelku masívne dotáčky) natočená Tolkienova legendárna knižná trilógia však disponuje (na rozdiel od naoko neškodného SPOLOČENSTVA PRSTEŇA a DVOCH VEŽÍ plniacich zdanlivo len účel premostenia medzi jednotkou a trojkou) predovšetkým melancholickou náladou. Do nej je ponorené dobrodružstvo a hrdinské činy, s ktorými sa (konečne to Jackson povedal nahlas) spája (ne)paradoxne zbabelosť, strach a paranoja. Hodina vlkov sa blíži a niektoré národy vyrazia do vojny. Mnohé posledný raz. Kino Považan NMnV 2004 (08.11.2004)

Nádherne zavŕšenie najlepšej filmovej trilógie. Aj keď miestami je vidno, že sa drasticky kvoli vyslednej stopazi strihalo, film netrpi hluchymi miestami a plne vas vtiahne do zaverecneho boja o Stredozem v tretom veku. Film, ktoreho nazav indikuje, ze sa vratil kral nielen Gondorsky, ale aj filmovy. PJ dakujem za splneny sen!!! (29.12.2003)