Pán prsteňov: Návrat kráľa

Čtyři hvězdičky vypadají jako hodně špatné hodnocení, když vezmu v potaz, že Návrat krále získal 11 Oscarů. Jenže já si nemůžu odpustit srovnávání s oběma díly a vůči prvnímu mi přece jenom přišel Návrat krále o něco horší. Už tradičně je ještě nabitější než předchozí díl, navíc s geniálními trikovými sekvencemi, úchvatnými bitvami (možná bude z Jacksona jednou nový Ridley Scott)... Návrat krále je skutečně víc než důstojné zakončení triologie. Jenže mi na něm znovu něco mírně vadí. A to jeho konec. V kině jsem skutečně jen nevěřícně zírala, jak film končil a znovu začínal. Sauron padnul, obraz se zatemňuje. Konec?! Ne, ještě se ukáže pohled na Froda. Znovu vše najednou končí, obraz temní a já čekám závěrečné titulky. Znovu nic. Sledujeme korunovaci Aragorna. Obraz po této několikaminutové scéně zase temní - že by už byl konec? - a přeskočí do Hobitína, kam se naši hobiti vracejí. Po svatbě dvou postav už se už tradičně obraz zatemňuje, můžeme očekávat konec? Ne, ještě přijde na řadu loď s Elrondem. A obraz zase tmavne. Tentokrát už Jacksonovi nesežerete, že za chvíli naskočí titulky a čekáte, že se obraz snad ještě obrátí k Legolasovi a ejhle... on je to fakt konec filmu. (16.10.2006)

Nad zemí leží dlouhý stín, na západ vztahuje temná křídla. Věž otřásá se; k hrobům králů blíží se osud. Mrtví procitají; vždyť přišla hodina pro věrolomné; u kamene Erech znovu budou stát a z hor uslyší troubení rohu. Čí roh to bude? Kdo je povolá z šerého soumraku, zapomenutý národ? Dědic toho, kterému přísahali. Ze Severu přijde, nouzí hnán: on projde dveřmi Stezek mrtvých. Film nádherný v každém detailu a pravý vrchol té nejmilovanější trilogie. Návrat krále je procítěnou tečkou jedné strhující cesty, která mi od základů změnila život. Každá část je plně docenitelná až po zhlédnutí rozšířené verze, ale u poslední etapy nejde ani tak o dějové zákruty jako o pocitový dopad. Zářným příkladem jsou Domy uzdravování, které zhmotňují mou představu z četby. A který díl že je nejlepší? Při čtyřech zhlédnutích z pěti si řeknu, že vedoucím střípkem mozaiky je Společenstvo, napopáté pak právě Návrat krále, ale Pán Prstenů je v mých očích jedním nepokořitelným celkem a nejlepší ságou v historii kinematografie. (23.12.2004)

Nádherne zavŕšenie najlepšej filmovej trilógie. Aj keď miestami je vidno, že sa drasticky kvoli vyslednej stopazi strihalo, film netrpi hluchymi miestami a plne vas vtiahne do zaverecneho boja o Stredozem v tretom veku. Film, ktoreho nazav indikuje, ze sa vratil kral nielen Gondorsky, ale aj filmovy. PJ dakujem za splneny sen!!! (29.12.2003)

Keď som videl časť prvú, pomyslel som si zázrak, alebo náhoda, že sa toto Jacksonovi podarilo. Pri nepatrne slabšej dvojke som si mal pocit, že to ide dolu vodou, no opusná tretia časť ma vyvrátila z omylu o 360stupňov! Netušil som, že na štvorhodinový film sa dá pozerať temer bez prestávky s otvorenou hubou, ale čo viac treba napísať? Snáď to dokazuje počet Oskarov, ktorá získala celá séria, čo činí sedemnásť sošiek, čím predčili aj Godfathera. A podľa mňa právom Veľká vďaka patrí však aj hercom. Áno, sladučký Elijah urobil svoje, no mňa upútal Sean Astin, no a McKellen, Mortensen a spol. ani nehovorím. 100%. (19.05.2006)

Užil som si to. Akožto fanúšik fantasy filmov a tým, že som nečítal knižnú predlohu patrím do skupiny ľudí ktorá musí mať s tohoto filmu najväčšiu radosť. Čo sa týka trilógie ako takej, tak najrozprávkovejšia (tudíž aj najlepšia) bola jednička. Tu je to celé iba omáčka na nevyhnutnú finálnu bitku, ktorá je naozaj GRAND ! (17.05.2004)