Operácia Entebbe

"Ty tu jsi, protože svou zemi nenávidíš. Já, protože tu svou miluju." Vousatý Daniel Brühl a nenalíčená Rosamunde Pike se samopaly v dramatu podle skutečné události (která inspirovala Delta Force s Chuckem Norrisem), kterému zoufale chybí drajv. Politické machinace a plánování protiakce v Izraeli byly zajímavější než linie s teroristy a rukojmími, třebaže si v ní zahostovala vyšinutá africká diktátorská hvězda Idi Amin. A asi se shodnem, že bez taneční linie bychom se všichni obešli úplně. (15.02.2021)

Ti (palestinští i němečtí) soudruzi do toho vnesli poetiku. Ono taky pustit k závažnému tématu José Padilhu je risk. Jednou mu chybí tvůrčí svoboda, podruhé ho Rosamunda rozrušila svojí němčinou, potřetí nesehnal céčka a v limitu nesložil Rubikovu kostku. Ale že by se doznal, že finále klasicky zkurvil, to panáček neudělá. Zíral jsem, jak dva teroristé nevidí vcházet vojáka, a doplatí na tu zdravici, o počtu mrtvých hovoří jen popisek a celá řada dalších minel. Ale film netvoří jen finále, sedmdesátá léta jsou vyst(ř)ižena excelentně, zákulisní jednání izraelské vlády před zásahem je věrohodné, Rosamunda a Daniel jsou hezcí a charakterově uhlazení/polidštění teroristé z čítanek a dramatické události byly převedeny solidně. Solidně volně, tudíž nemá smysl porovnávat historické události s těmi filmovými. Film mně umožnil zaposlouchat se do židovského diskotékového hitu. Tedy to mělo říz, nebýt léto téměř v hajzlu, už vím, co by mně dýdžejové hráli na přání - židovskou vypalovačku Echad Mi Yodea. Ugandské Entebbe rozhodně nezažilo mimořádně odvedený tvůrčí nájezd, byla to taková milá, z dnešního pohledu neškodná teroristická zastávka levičáků, kteří protestovali proti školním osnovám, že jim není umožněno třímat pera v levých pařátech. Z estetického hlediska je vše v pořádku. Kamera poskytuje komfortní zachycení událostí, barevný vizuál bulvy ukojil. Padilha uplatnil problematický přístup. Nestrhl ve vyprávění, jak by měl, konečně se mohl vyžívat v umělecké bujarosti, čímž film zbavil syrového nánosu. 7/10 (10.09.2018)

další Baader Meinhof komplex se sice nekoná,ale vzhledem k tomu,že mě tahle doba celkem zajímá se mi 7 days in Entebbe i přes svou nekonzistentnost líbilo.Padilha je zkušený režisér a jeho filmy mám rád,ale tady jako by nevěděl jestli chce mít spíš akční film,nebo politické drama.Díky tomu tu tak ani jednoho není dost,ale zároveň to pořád není průšvih a 7 days baví po celou dobu...teda aspoň mě bavilo.Finále prostříhané s tanečním číslem mi nevadilo ba naopak mi přišlo jako zajímavý nápad,který finále dodal šmrnc...70% (16.08.2018)

Pro mě hodně podhodnocený snímek. Je sice pravda, že režisér se trochu hledal v žánru a proto v jeden okamžik tu máme politické drama, následně válečný a pak zas tanečný film. Zkombinovat taneční vystoupení a k tomu útok na teroristy nebylo nejmoudřejší a vážně to nefunguje. Filmu taky neprospívají nesympatické hlavní postavy, i když herci zahráli dobře (čest izraelcům). Samotný příběh, autentické záběry a zajímavost příběhu se mi líbila a proto jsem rád, že jsem film mohl vidět. Jen ho trochu jinak pojmout! (22.02.2019)

Mohl to být solidní politický military thriller o svobodných bojovnících, rozvědkách, politických špičkách i kvalitní rekonstrukci významné události historie. Jen těžko z toho mohlo vzniknout melodrama, či nějaký milostní trojúhelník, ačkoliv asi i to by mohlo být hratelné. Finále je ale mišmaš - řezničina bez ladu a skladu. Hvězdné osazenstvo nemá moc prostor hrát, spousta vedlejších charakterů s potenciálem je zbytečně upozaděných a to zdaleka nejzajímavější na celém filmu se odehrává někde úplně jinde, než v Entebbe (v Izraeli). Jednoznačné selhání tvůrce, protože využít takhle zajímavou látku, specielně v dnešní velmi aktuálně době, takto průměrně, bez šťávy, to dá skutečně kumšt. Závěrečný vojenský zátah prostříhávaný s wtf tancem je ryzí ukázka demence. (22.06.2018)