Pán prsteňov: Dve veže

Za víc to nestojí a to ani náhodou, protože dokument o Zélandu jsem viděl už v prvním díle, Glum hraje pořád stejně dobře, triky jsou pořád stejně drahý a tím pádem i kvalitní. A že tu přibylo akčnosti teda hvězdičku nepřidá. Obávám se, že je to jeden z filmů, co jsem v poslední době viděl, který naprosto neodpovídá své pověsti. A jak znám lidi, za dvacet let se na něj budou dívat o hodně víc kriticky. Za dvacet let ty triky pro ně nebudou nic víc, než triky z například filmu Trone dnes. Ve své době převratné, nádherné blablabla, dneska po tom pes neštěkne. Ale pravda je, že mi hodně vadilo, jak tu neustále někdo musí hláškařit nebo tu musí být aspoň pitomý akční scény jako vypadlý z nějakýho Python vs. Mockinbird béčka. Viz třeba ten souboj s vrky. Navíc ani přes zvýšenou akčnost a vlastně nejrychlejší část příběhu (stíhání skřetích únosců atp) mi to přišlo jako nejslabší díl série a to hlaně zábavností. Nechytlo mě to naprosto od začátku a tak ty dvě dávám jen za to, že to přeci jen kvalit Kameňáku nedosahuje (ale jen těsně, chybí tam Vydra). (05.12.2005)

Dvě věže to mají jako prostřední díl trilogie nejtěžší! Všechny postavy jsou roztříštěné, představují se kvanta nových postav a konceptů. A ikdyž je to jediný díl, který má nějaké znatelnější zaškobrtnutí, tak je to pořád takřka dokonalost sama! Bitva o Helmův žleb je ta nejlepší filmová bitva do dnes! Vypravý svůj vlasntí příběh uprostřed příběhu, který má vyrazných bodů a progresu jako by měl mít film! Akce nenabízí jen spektákl, ale i napětí a emoce! Hlavní postavy mají prostor pro růst, který využívají na plno. Změny které tu jsou, jen a jen pomáhájí lepší dramaturgii filmu! V čem zde ale Jackson opravdu exceluje, tak jsou to malé nuance a chvíle v bitvách, kteří to celé dotváří a prodávají. Ať už jsou to záběry na nevinné lidi a ženy, záběry na obyčejné vojáky a malé skryté příběhy jako je Háma a jeho syn! No jen řekněte, kdo si nepamatuje náhodného staříka, který nevydrží mít nataženou těticu a omylem zabije prvního skřeta? Bez toho by to nebylo ono! Rohirové! Glum! Enti! Co víc dodat! 10/10! (24.08.2022)

<- Pravil jsem, že odbočky a možnosti pozorovat komplexní svět Pána Prstenů jej dělají působivějším filmem, než samotná cesta prstenu - Dvě věže mají tohoto asi nejmíň, a tak jsou často označovány jako nejslabší díl trilogie. Je to však křivda způsobená samotným konceptem tří filmů, kdy první způsobuje wow efekt ponoření se do fantasy světa a poslední sklízí katarzi ze všech. Dvě věže jsou v přvé řadě epickou akční řeží nevídaných rozměrů, i velkofilmy jako Spartakus, Statečné srdce, či Gladiátor zůstávají v akčních sekvencích v závěsu za rozmáchlostí bitev z Dvou věží... U tohoto dílu jsem také nejvíc ocenil Jacksonovy opojné záběry "pozemské" krajiny, jenž dělají z filmu tak "nadpozemský" zážitek. Výsledná monumentálnost a velikášství filmu nakonec zahlazuje řadu klišé a patetických fráziček, které zde nabírají svých původních rozměrů a nikterak neshazují úroveň scénáře. Pokračování -> (04.12.2011)

Těch 5 hvězdiček je pro trilogii jako celek... "Dvěma věžím" se podařilo udržet "Společenstvem" nesmírně vysoko nasazenou laťku. To jen na úvod...Prostřední díl ságy je přece jen ze všech nejrozvleklejší, ale to neznamená, že by byl nudný! Všechny složky filmu do sebe perfektně zapadají, scénář nemá díru a neskutečných scén je hned několik, za všechny zmíním jen Gandalfův souboj s Balrogem a pak moji nejoblíbenější - bitva u Helmova žlebu, sekvence kdy Gandalf Bílý na Stínovlasovi v čele rohanských jezdců pádí prudkým svahem a s úžasnou světelnou aurou kolem sebe proráží hordy skřetů....Nezapomenutelné...Největším překvapením je pro mě ale dokonalé spojení hereckého mistrovství Andyho Serkise a počítačových mágů, kteří vnukli postavě Gluma tragický rozměr a dechberoucí schizofrenní mysl. (21.03.2003)

Rozdělením Společenstva na skupinky se děj zrychlil a filmu to dost prospělo. Navíc se objeví krásně monumentální bitvy - především ta závěrečná u Helmova žlebu, která již vešla do dějin. Při jejím vyvrcholení mi na pár sekund přestalo tepat srdce - opět úžasná kombinace obrazu a fenomenální hudby mistra Howarda. Snad mě jen trochu nudily ty věčně pochodující stromy, ale jen maličko a navíc mi to pak pěkně vynahradily. (17.07.2003)