Johanka z Arku

Ručně kolorovaná nádhera a další průkop páně Meliese, tentokrát na poli historického filmu. Z původního snímku se ztratil první obraz, zřejmě o dětství Johanky z Arku, ale naštěstí to neznamená nějaké podstatné ochuzení diváckého zážitku. Přesto, že jsem viděl verzi bez komentáře, užil jsem si projekci naprosto parádně, zejména obraz o vyjetí armády do pole byl naprosto úžasný, prošla skupinka, střih, převlékli se v zákulisi a šup, šli znovu a nakonec jich prošlo víc než 500 ! (08.11.2014)

Revolučné dielo po mnohých stránkach. Avšak to prevedenie a dej bolo skôr komické, Méliès podľa mňa bol skôr komikom a tieto filmy preto nemali silný dramatický charakter. Taktiež príbeh o Jane z Arku mi veľmi nesedí, nechce sa mi veriť, žeby sväté bytosti navádzali na agresiu voči nejakému národu, či mocnosti, najmä v Novom Zákone. (25.11.2012)

Meliesův historický pokus je sice trochu infantilně pohádkový, ale to je spíš kvůli špatně kolorované a rekonstruované verzi. Johanka z Arcu, vesnická dívka, má vidění Panny Marie. Jde o něm říci králi, zobrazenému silně naivně, trošku pobojují (scéna s obléháním - kulisového - hradu je pojatá velmi dobře). I ve vězení má Johanka vize (revoluční využití dvojexpozice ke zpodobnění snu), odsoudí ji, ač je nevinná, a upálí. Nakonec se dostane do nebe. Teatrální kulisový historický příběh. Nelíbilo se mi to tolik, jako páně Meliesovy adaptace verneovek a trikové hříčky, i kvůli silně infantilnímu pojetí středověku (film byl konečně určen spíš pro dětské diváky), potvrdilo to ovšem můj názor, že Melies byl mistr svého oboru a první velký filmař, který vytvořil film jak ho známe dnes. http://www.youtube.com/watch?v=Oq_7T5IHsgA (07.09.2009)

Príbeh Johanky z Arku (6.1.1412 - 30.5.1431), Panny Orleánskej, mladej francúzskej hrdinky a udatnej bojovníčky proti Angličanom, ktorá počula Boží hlas, bol už veľa krát prevedený aj do filmovej podoby. Prvý krát sa na to podujal, už v roku 1899, zaslúžilý priekopník svetovej kinematografie Georges Méliés. Spôsob akým to v tom čase zvládol je skutočne obdivuhodný. Toto jeho dielo je jedným z historických miľníkov kreatívnej filmovej tvorby. **** (15.10.2009)

Johanka z Arku patří mezi přelomové filmové události. Kouzelník Georges Méliès posunul filmovou tvorbu na další, a vyšší úroveň, již podruhé (poprvé to byla jeho Popelka) překonal obvykle používanou metráž, vsadil na ucelený příběh a v zájmu zvýšení atraktivity vykouzlil filmové triky a kolorované obrázky. Johanka z Arku (hraje ji Jeanne Calvière) byla ambiciózním projektem neúnavného kouzelníka, Georges Méliès vsadil na národní hrdinku (pár let nato byla samotným Svatým stolcem kanonizována) své Francie, znásobil lidskou masu a vše obdařil maticí heroizovaného patosu s živými krůpějemi odlehčení. Jednoznačnou předností filmu je jeho stylová výtvarná podoba kulis a prostředí, malířem byl Charles Claudel podle návrhů samotného Mélièse. Legenda o Johance z Arku v kolorovaném muškátu v běhu je rozkošnou symbiózou starého s novým. Georges Méliès slavil zasloužené ovace! (29.12.2020)