Babylon Berlín

Atraktívna symbióza historickej dobovky (Nemecko po 1.sv. a pred 2.sv. vojnou) a filmu noir! Retro-noirová atmoška aj námet (či už pátranie po stratenom pornofilme alebo dobehnutie démonov minulosti). Pozornosť neustále držia ambivalentné postavy (poznačené všadeprítomnou dekadenciou doby) a oku lahodí dokonalá výprava a kamera (ktorej nie je cudzia tieňohra, fokus na siluety či skosené kompozície). Veľká spokojnosť. (03.01.2020)

Výmarská republika je skvělým časovým údobím pro kriminální seriál s politickým pozadím. Už jen z tohoto důvodu jsem se na tuto záležitost velmi těšil a nebyl jsem zklamán, na druhou stranu ve mně některá rozhodnutí tvůrců dokázala utlumit nadšení, takže jsem sice spokojený, ale na plný počet hvězdiček to nestačilo. Z šestnácti epizod byly sice jen tři výrazně slabší, bohužel, mezi ně patřil i závěrečný díl, který už zašel s akcí do jiného žánru, a tak mi trochu pokazil výsledný dojem. První řadu hodnotím určitě jako lepší, nesmírně mě bavil kontrast mezi krizí ovlivněným denním Berlínem a dekadencí nočního života, stejně tak mě potěšily střety politických názorů (už jen obě bolševické frakce by si bohatě vystačily). Ať už mám jakékoli připomínky, faktem je, že mě seriál bavil a ani na moment jsem se nenudil, takže jsem byl v zásadě spokojen. A abych nezapomněl, ústřední píseň "Zu Asche, zu staub" nemůžu dostat z hlavy, i když se snažím. (12.08.2018)

Unikatny serialovy zazitok prezentujuci lesk a biedu Weimerskej republiky v tom najlepsom svetle, ktory ponuka pohlad do mimoriadne zaujimaveho obdobia, ktore je vsak podla mojho nazoru uplne nezmyselne opominane vo svete tak knih, ako aj filmu (cest vynimkam). Serial funguje od zaciatku do konca ako spravny nemecky stroj, bez zbytocnych zakopnuti, dialogy su napisane prirodzene, herci su uveritelni, rezija precizna, hudba genialna a pribeh? Chandlerovska noir-detektivka a politicky thriller v jednom, proste parada. A ceresnicka? Tanecna scena k titulnej skladbe Zu Asche Zu Staub, ktoru uz teraz radim k tym najsilnejsim serialovym scenam ever, hudobne, rezijne, kamerovo, celkovo!!! Po dvoch seriach 4,5/5*, kedze druha seria konci pomerne "zvlastne"... (10.04.2018)

Pro mě bohužel stejný zmatek jako název filmu. Babylon postav s různou motivací, dějových linek a odboček. Dost jsem se v tom ztrácel a čekat 14 dílů, než jsem to všechno jakž takž pobral, bylo dost na hlavu. Zůstal jsem u toho vlastně kvůli pozitivnímu hodnocení, ale ani konec mně nějak neuchvátil. Bylo tam moc otázek Proč, které v mnoha případech zůstaly nezodpovězeny. Výborná kamera, výprava a úvodní píseň. (06.01.2018)

Volker Kutscher je takový "jakože německý James Ellroy". Stejně jako on buduje (neo)noirovou kriminálku jakožto nepřikrášlený obraz doby skrze zdánlivou kakofonii poválečného rozčarování, proletářských nálad, kabaretní zhýralosti, mravnostních deliktů, dekadentnosti, směsice ideologií a mnoho dalšího. Zdánlivě nesourodé linie proplétá a nahlíží na ně pohledem od spodiny po elity; přesto mu v centru dění vždy stojí hlavně a především rozhárané nejednoznačné charaktery. Záběr to není malý a někdy se až zapomíná na případ samotný. Na zadaptování celkem oříšek, ovšem Babylon Berlín dostal péči, kterou si zaslouží. A tak měřítko, epičnost, výprava, technická stránka (ta speciálně Tykwerův vliv nezapře) i mnoho dalšího, nad tím vším nezbývá než uznale a obdivně pokyvovat hlavou. Obsazení je přesné, je to omamné, nedělá se z diváka debil, kterému je neustále třeba vše vysvětlovat, tu a tam se urodí scéna, kterou prostě nedostanete z hlavy (ano, tou první je hypnotická kabaretní Zu Asche, Zu Staub). Přesto všechno to však trestuhodně dojíždí na jeden aspekt, který se těžko skousává a zcela zvyknout si na něj nejde ani po několika sériích. Odehrává se to sice v Berlíně, přesto se osudy oněch dvou tuctů postav neustále protínají. Oproti předloze to však není tak umně provedeno; ono se to od sebe ostatně dost zásadně liší, společné jsou pouze styčné body, není to ani tak adaptace jako spíše velmi volně na motivy. V seriálu to není opodstatněno "dějově" díky pečlivě připravené půdě, ale prostě jen tak na náhodu neustále zas a znovu. Na ploše několika mála (tý)dnů se opakovaně jeden každý aktér (a zdaleka nejen ti ústřední) "jen tak mimochodem" (ne)přímo střetává s jiným. Ohlušujícím způsobem z toho šustí papír. Je to tak přepáleně "lostovské", nadužívané (to není jednou za pár epizod, ale bezmála scénu od scény), že by to působilo směšně a nevěrohodně i na vesnici, kde žije pouhá padesátka obyvatel a všichni se navzájem znají. Natož v živelné tepající přelidněné kosmopolitní metropoli. Grrr. O druhé sérii to platí také, ale tam je to aspoň o chlup méně časté. | S1: 4/5 | S2: 4/5 | (03.02.2019)