Babylon Berlín

40/40 Tykwerův Babylon Berlín podle Kutschera patří mezi ta vzácná díla, která oslovují kritiku i řadového diváka. Romány, které sledují případy původem kolínského kriminalisty Gereona Ratha inspirovaly tento velký návrat do výmarské republiky, která opět začala zajímat. Což je skvělé, v originále si může divák procvičit němčinu a ruštinu a zažije zase něco docela jiného. Hlavní postavy jsou jiné, nejsou to žádné šablonky ze zaběhnutých kriminálek. Gereon Rath stojí mezi Kolínem a Berlínem, mezi součastností a válečným traumatem. Charlotte Ritter je naprosto dokonalá hrdinka, kterou čeká vzestup z ponižující chudoby... a oba jsou obklopeni celou paletou policistů, monarchistů, trockistů, komunistů, šlapek a dalších skupin obyvatelstva toho bezmála bájného města. A každý jednotlivec prožívá sám za sebe i ve své skupině dopady válečných reparací, ale i radostí moderní doby. Zvýšená pozornost o tento seriál je zasloužená. Případ Mokrá ryba byl adaptován také jako komiks i audiokniha a pokud toto všechno zvýší povědomí o této dějinné epoše, bude jen dobře. Romány zatím pokračují až do roku 1937 (Tichý zabiják, Goldstein, Spis Vaterland, První padlí, Lunapark, Marlow, Olympia a Transatlantik plus prequel z roku 1927 Moabit a Mitte z doby Olympiády). (12.01.2020)

První polovina případu Gereona Ratha Mokrá ryba je skutečně fascinující. Prostředí korupce, pornografie, ale také velkolepého světa jazzového klubu Moka Efti... Pozdní roky Výmarské republiky nikdy nebyly tak divácky atraktivní jako tady. Nic není černobílé. Vedle problémů obyčejných lidí se odehrávají dramata ve vysoké politice, chudí se baví společně s těmi na špici. Skvělé jsou dobové reálie. V kině se promítají Menschen am Sonntag, ve filmových ateliérech probíhá casting na Der blaue Engel... Prvních osm dílů je strhující směsí dobové fresky a syrové krimi. (12.01.2020)

Druhá polovina případu Mokrá ryba poněkud mění styl. Dobovou fresku střídá akce, závěr vyšetřování je lemován překombinovanými událostmi. Gereon i Lotte jen o vlásek unikají (opakovaně) smrti, mnoho skupin těch, kteří pátrají po zlatu Sorokinů jsou na pokraji občanské války. Ano, bylo to velmi napínavé, ale už ne v tom duchu, v jakém série začala. Pokud se adaptace druhé knihy, Tichého zabijáka, vrátí s menším množstvím akce, uvítám to s otevřenou náručí. Babylon Berlín přeci není poctou filmům s Harry Pielem v hlavní roli. Na druhou stranu, pokud bychom dostali více hudebních čísel ve stylu Leo Monossona a jeho Mir ist so nach dir, též bych se nezlobila. (12.01.2020)

Seriálový přepis druhého případu Gereona Ratha Tichý zabiják je dalším krokem pro atraktivní pozdně výmarskou férii Babylon Berlín. Zdánlivě výtečné prostředí filmových ateliérů v Babelsbergu, nástup zvukového filmu, zostřující se politická situace, blížící se krach na burze a mnoho dalších témat nabízí skutečně nevšední zážitek. Bohužel s takto ambiciózním projektem je nutné vyhovět všemu a všem a výsledný produkt není dostatečně konzistentní. Když jsem si prošla knižní předlohu, pochopila jsem, že Volker Kutscher napsal v podstatě jednoduchou lineární retro krimi s naivní romantickou linkou. Diváci seriálu neznalí předlohy by se hodně divili, jak nekomplikovaná je předepsaná romance mezi Gereonem a Lotty... Takže vše navíc musíme přičíst na vrub filmařům, kteří mají odpovědnost za co nejširší publikum. Některé díly byly skvělé, jiné slabší, závěrečné dvojité finále hodně přitažené za vlasy. Sice jsme se dočkali okázalé premiéry pozdně expresionistického filmu Dämonen der Leidenschaft, na jehož premiéře byla přítomna i Lilian Harvey, ale zdaleka nejsilnější dojem ve mě zanechal do fiktivního příběhu vsunutá legenda o Hansi Westmarovi, budoucího mučedníka NSDAP. (04.03.2020)

Tato série podle třetí knihy Goldstein z cyklu krimi s Gereonem Rathem začala velmi ambiciózně, také byl pro to důvod. Opulentní předchozí řady se staly tím nejvýraznějším německým exportem, který v kostce představuje jako dekadentní bedekr ten legendární mýtus o Výmarské republice... Nezaměnitelné kombinaci dekadence, korupce, politiky, umění a krize. Kdo by nebyl zvědavý na to, co rok 1931 připravil té mordpartě a všem ostatním, kteří se každý den probojovávali na hranici chudoby. Ale zatímco předchozí řady představovaly v rámci fikce pořád ještě velmi realistický obraz té doby, uvěřitelný po emoční stránce a výrazně strhující dramaticky... 4. řada jakoby už byla raději jen tím bedekrem. Příliš mnoho linek, příliš mnoho postav bez větších propojení, minimálně tři až čtyři jednotlivá finále přicházely krátce po sobě v druhé polovině série. Ale kam se poděla pointa projektu Sonnenborn? Proč vrcholná akce berlínské policie proběhla ve stylu Al Capona? A bylo opravdu nutné zavádět v Moka Efti jódlování? Samé otázky. Nicméně vlak jménem Babylon Berlin je rozjetý a bude zajímavé sledovat, jestli se filmaři dostanou s Gereonem až do Ameriky nebo jestli se s romány úplně rozejdou. (16.09.2024)

Opět výborné. Minulá série byla skvělá, první geniální, tohle nebude problém. Kdo chce být v ději napřed, čte samozřejmě román Goldstein. (15.10.2022)

Z mnoha detailů je potřeba vyzdvihnout animovanou sekvenci natočenou ve stylu Lotte Reiniger, autorky prvního kresleného celovečerního filmu Die Abenteuer des Prinzen Achmed. (16.09.2024)

Závěr je kombinace kýče ve stylu Downton Abbey (všichni důležití mají svůj happy end), zároveň je tu spousta času na bitku SA proti SS, opulentní krásu interiéru vzducholodi Zeppelin, zápas cikánského boxera (a budoucího mistra Německa) Johanna Trollmanna... Ale to jediné, co je skutečně důležité, je prozření Freda Jacobyho, který pochopil, že nic na světě mu nestojí za práci pro propagandistický plátek. Ano, denacifikace Německa funguje už od roku 1945 a toto je výsledek. (17.09.2024)