Nejasná správa o konci sveta

Jakubiskův bizarní svět, ve kterém se nestále umírá. V době svého vzniku jsem byl filmem úplně nadšen, po delší odmlce a opakovaném shlédnutím musím film přehodnotit. Spousta kýčovitých obrazů, nesympatické postavy, předabovaní herci a opět hrozně zfušované postsynchrony, v tomhle filmu to doopravdy bije do uší snad nejvíc. Nechápu, jak mohl film v roce 1997 získat Českého lva za zvuk! Ve výsledku je to taková poslepovaná koláž bez nějakého jasnějšího děje. Osud se snaží stále zapracovat, bohužel ne moc efektně, nebo až příliš efektně? (06.05.2018)

Když jsem v době premiéry viděl snímek v kině, udělal na mě nesporně dojem, už jen proto, že zřetelně vybočoval z komerčních kolejí naší kinematografie 90. let. Zařadil jsem si ho do kategorie u nás málo viděného autorského artu, jenže od té doby uběhlo už 16 let, měl jsem možnost zhlédnout předchozí Jakubiskovu tvorbu i nemalý kousek světové kinematografie, takže mám s čím srovnávat a hodnotit. Oceňovaný Fellini, na kterého Jakubisko částečně navazoval, dokázal být v mnoha případech neuvěřitelně manýristický a samoúčelný a nejinak tomu je v případě Jakubiska. Ten má nesporně smysl pro vyhledání vhodných lokací, dokáže podivuhodně kouzlit s kamerou a při své pověsti je schopen oslovit přední herce a shromáždit přiměřený rozpočet. Jenže pro laciný efekt je schopný dopustit logické kotrmelce, nezdůvodnitelné anachronismy a nesmysly, sahá po nanejvýš diskutabilních kvazihercích a ze všeho nejvíc umělecky vykrádá sám sebe z úspěšnějších předchozích dekád. Jako celek působí film pateticky, křečovitě a přehnaně ambiciózně. V některých filmech přehrávají herci, tady přehrává sám režisér, kterému nakonec z jeho díla pod rukama vzniká kýč zaměřený na festivalové publikum. Jeho snaze nenapomáhá ani opětovné obsazení Deany do hlavní role. Velká herečka to nebyla nikdy. Chápu, že rodina musí držet pohromadě a Deaně udělal manžel radost, ale velký film obvykle vzniká z jiných pohnutek. Celkový dojem: 25 %. (01.10.2013)

V tomhle filmu hrají nejlépe chalupy, příroda a vlci. Lidi jsou tu příšerní. Úchylná obskurnost Jakubiskovy nezáviděníhodné fantazie. Když je film vážný, je vše v pohodě. Když ne, je to ulítlá prasárna. Úvodní útok komanda vlků je fenomenální. Zbytek je marný, tolik charakterů, žádná dějová linka se pořádně nerozvíjí, spousta zbytečných scén, které příběh nikam neposouvají a kdyby tu nebyly, nic se nestane. 3/4 lidí z vesnice jsou zralí na mentální léčebnu, charaktery - jak jsou napsané - nedávají možnost se s nikým ztotožnit. Divný film. Vesnice jak z 18. století, lidi s filosofií jak ze středověku, do toho vrtulníky a opice hrající videohru, Jakubisko proč!?!? WTF? (10.10.2008)

"Ta elektřina musí být tak krásná, když se ve městě pořád zavírají oči!" Další kontroverzní film Juraje Jakubiska. Ale tentokrát mne jeho, jako vždy, neotřelé zpracování celkem uchvátilo. Hudební terminologií bych snímek nazval avantgardním. Bizarnost příběhu, postav i místa hraničí s fantasmagorií, a to dělá film unikátním. A především herecké výkony, ty jsou živočišné a vysoce nadstandardní. K tomu střet "středověku" s moderní dobou u mě vrcholící zapichnutým Migem...To je poetika! "Zapomeňme, že jsme tady žili!" (27.07.2017)

Dva a pol hodinové podobenstvo o človeku a celom jeho pôsobení v dejinách (preto sa film neodohráva v žiadnom určenom čase) a na celom svete (preto sa neodohráva na žiadnom určenom mieste), o jeho vlastnostiach, o jeho závisti, o jeho chamtivosti, o jeho pokušeniach, o jeho šťastí, o jeho vzťahoch a o jeho hlúposti. Dej je spletitý a absolútne nepredvídateľný, herecké výkony sú výborné, hudba bola v Jakubiskových filmoch vždy výborná, v tomto diele však dosahuje kvalitu skladateľských velikánov, je atmosférická, je veľkolepá, je mrazivá, je depresívna, je príjemná, je smutná... a tvorí jednu z najdôležitejších a najzapamätateľnejších častí filmu. Každý Jakubiskov film prinášal nejaké posolstvo, myšlienku a symboliku, tento je z jeho filmov "najmyšlienkovatejší" a najsymbolickejší - zamýšľa sa nad vojnami, láskou, náboženstvom, bohom, poverčivosťou, odplatou, alkoholizmom, ohováraním, fungovaním sveta, zmyslom života, ľudskou žiadostivosťou a ľudskom potešení z utrpenia druhých. A samozrejme je film plný typických režisérových obrazov, erotiky a naturalizmu (útok vlkov, záverečný "hon"). Celý film je emočne zvládnutý, záver filmu je perfektný, symbolický a otvorený. Jakubisko natočil výborné surrealistické dielo, ktoré určite možno radiť k jeho najlepším a dokázal, že patrí medzi najlepších slovenských režisérov. (15.12.2013)