Sedím na konári a je mi dobre

Scénář: Juraj Jakubisko .. Zrovna dvakrát se mi nelíbí typická Jakubiskova výtvarná stylizace, ale tady zas až tolik nevadila. Příběh byl mnohem poutavější a překryl i tento neduh. Poválečný zmatek, nástup socialismu a tím vším proplouvají dva kamarádi, které dohromady svedla náhoda. Překrásné podobenství z tak podivné doby. V mnoha směrech zajímavé, hořce vtipné, zkrátka reálné. Přesná role pro Boleslava Polívku. 90%. (27.04.2006)

Příběh je dobrý, dnes už se to tolik nevnímá, ale v roce 1989 i odvážný vzhledem k chmurnému pohledu na poválečná léta. Požitek kazí postsynchronní dabing především českých herců, Polívka se s tím popral dobře, ale Pavelku i Hrubešovou měli kvůli jiným hlasům radši obsadit pravými Slováky. Obsazení všech rolí je jinak fajn, Deana Horváthová je bezchybná (a taky velmi atraktivní), pobavilo mě obsazení váženého herce Macháčka do role prdící svině pošťáka. Hudba Petra Hapky samozřejmě tradičně dodává momentům silnější vyznění, než se podařilo režisérovi natočit - a to je vlastně i důvod mého slabšího hodnocení, kvůli dabingu a někdy ne úplně jasně pochopitelnému chování postav jsem při repríze nedokázal úplně podlehnout ději a nadšení. (26.02.2023)

Sedím na konári som spolu s Tisícročnou včelou a Perinbabou považoval za vrchol Jakubiskovej tvorby. Filmom, ktoré nakrútil predtým som príliš nerozumel, filmom ktoré nakrútil neskôr rozumie asi iba Deana. Sedím na konári som videl pred mnohými rokmi a spomínal som naň ako na vynikajúci film. Jakubisko angažoval troch českých hercov, nasadil svoje úspešné postupy a pustil sa do mapovania povojnového Slovenska. Výsledok je pomerne nevyvážený, úžasné scény a nápady, ktorých je väčšina sa striedajú s banalitami, výnimočne mi prekážal aj Bolek Polívka, v ktorom som viac videl Bolka, než Pepého. (13.08.2011)

Vím, co chtěl autor říci, ale podle mne tak činí nešťastně. Už samotný dabing Pavelky a Macháčka je nepřirozený a odosobněný. Hrubešová všichni víme, že nic moc hrát neuměla, a co jí k herectví chybělo, to štědře vynahrazovala pohledy na svá odhalená ňadra a do svého klína. V určité době jsme s kamarády měli takovou hru, najít film, kde se Hrubešová ani jednou nesvlékne. A tady má zahrát minulostí poznamenanou ženu, které občas hrábne v kouli, a já jí to prostě nevěřím. Deaně sice role nadšené komunistické agitátorky sedne, ale přehrává ji neskutečně. A vlastně i Bolek zde nepříjemně přehrává, jako by si sem odskočil z Provázku na melouch. Celé to šaškovské a maškarní ladění sice asi má být v kontrastu s podivnostmi války a nastupujícího komunismu, ale byl bych raději za víc chvil zvážnění a možnosti zamyšlení. A vlastně i celkové vyznění filmu mi nesedí, protože netuším, odkud pánové brali energii? Z pomatené zrzky, která jim stejně nedala? Z nevlastní dcery, kterou léta neviděli? A má to oslovování "taťkové" nějak předznamenávat budoucí možnost adopce dětí homosexuálními páry? (01.05.2018)

Téměř dokonalé. Pro mě nejlepší Jakubisko (z těch, co jsem viděl). Mrzelo mě předabování Pavelky. Jinak klobouk dolů před ním -- ustát to vedle exhibika Polívky (nic proti, ale je ho přece jen, téměř v každém záběru, trochu moc), to chce vybrat polohu, která je už z podstaty méně nápadná, nicméně to není role sekundanta. Životní role pro dva klauny -- smutného (Pavelku) a veselého (Polívku). I Deana Horváthová výborná. Ovšem Markéta Hrubešová, jako obvykle, zcela nahraditelná jakoukoli jinou unylou prsaticí, ochotnou se svlíknout na první lusknutí režisérových prstů. (29.10.2007)