Anna zo Zeleného domu

Toto nemá s adaptáciou Anny naozaj nič.. Radšej by som tvorcov obvinila z diletantstva, že si prečítali zle knihu, obávam sa však, že problém je oveľa hlbší. V podstate vzali z Anny iba tie najpovrchnejšie vlastnosti (ryšavé vlasy, pravda, nesmú chýbať..) a jej skutočné charakterové "ja" odhodili do koša. Toto v žiadnom prípade nie je Anna. Je to tendenčne znásilnená "predloha", pretože chceme byť veľmi moderní, veľmi aktuálni a veľmi psychologickí, zabúdajúc, že dielo vzniklo v inej dobe a tendenčné myšlienky ho urobia akurát tak neautentickým a zbytočným. Ak robiť takúto "adaptáciu", tak ju radšej zasadiť do súčasnosti. To by dávalo aký taký zmysel.. (01.01.2020)

Snaha tvůrců o odlišení se od nádherné Sullivanovy verze se podařila. Je to jiná verze, ale rozhodně ne lepší. Naopak. Nelíbí se mi to ani u jiných zpracování knižních předloh, kdy tvůrci musí nafouknout příběh tak, aby vše bylo dramatické, ještě dramatičtější, nejdramatičtější... Oproti Anně v podání Megan Follows je tato Anna běžná dnešní puberťačka... s opravdu velkou vyřídilkou. Škoda, že tvůrci z knihy převzali opravdu minimum, protože Anna se mnohdy chová jako spratek. A všichni jsou zlí a všechno je špatně. Gilbert se mi navíc nelíbí vůbec. Komentář je jen za první sérii, na druhou a třetí nemám odvahu... S hodnocením jsem na vážkách, nechám to ještě zrát. (14.04.2020)

Pokud máte náladu na nějaký ten milý lidský příběh, kde hrdinové prožívají různé dramatické peripetie, ale na konci vždy skončí na lepším místě, tak je Anne seriál pro vás. Tohle je relativně jednoduchý příběh o sirotkovi s bohatou fantazií a zvláštní povahou, který se snaží zapadnout do nového prostředí. Obzvlášť první díly jsou velice emocionální, ale na city hraje i řada dílů dalších - dokonce nabízí i témata k zamyšlení (různé podoby lásky, touha jít si za vlastní vizí budoucnosti, gay vztahy atd.). Fajn milý seriál, který na obrazovkách chyběl. (11.11.2018)

První díl ještě ušel. Docela zajímavá nepovrchní poetická Anna s bujnou fantazií, tak trochu malá podivínka, s bohatým vnitřním světem a vděčná za každý projev něčeho milého, vděčná za rozkvetlou alej, nadšená ze stříbrného rybníku, ohromená krásou koní a letem ptáků, za krásu okolního světa... Tyto prosté dary si nechce nechat nikým a ničím vzít, raduje se ze všeho milého a mimoděk ukazuje na drobné životní radosti, které přenáší na ostatní... Je srdečná, recituje ohromeně, okouzleně pasáže z knih, je bystrá, bezejmenným zvířatům a místům dává přiléhavá jména .... Navíc se upřímně snaží zavděčit novým pěstounům, kteří váhají zda se jí ujmout, neboť chtěli dostat místo dívky ze sirotčince chlapce, který by dvěma postarším sourozencům pomáhal s hospodářstvím, na které už vlastní silou kvůli věku sourozenci nestačí. Anna si prožila toho tolik zlého, v jiných rodinách byla neplacenou služkou až otrokem, s níž bylo surově a nespravedlivě zacházeno. V prvním díle jsem s ní musela sympatizovat a líbila se mi její upřímnost a byla jsem si jistá, že jí ta vděčnost a pozitivismus zůstane. - Bohužel od druhého dílu se z ní náhle stává svéhlavej, nevděčnej spratek, který tak snadno něco neodpouští, druzí se o její přízeň musí doprošovat, patrně kvůli přílišnému důrazu na její "hrdost", ztrácí svojí dětskou "diplomacii" a pokoru za to, že nalezla domov... Nevím jestli hned naleznu ty nesprávnější slova. Anna se vzteká, mračí, poroučí, je mnohdy nedůtklivá, nevlídná například k chlapci-konkurentovi, který byl za plat najat na práci, jíž měla původně vykonávat ona, nechá si několikrát dokazovat lásku od svých pečovatelů a dlouho jí to nestačí. Ne že bych byla zastáncem dětské práce, ale když Anna při vstupu do domu, jež je nejhezčím stavením v jakém kdy bydlela, urputně slibuje, že zastane veškeré domácí práce a dokonce i práci na farmě a pak jí vidím převážně, jak se tato původně bezprizorní dívka jen znuděně poflakuje kolem, například s bohatou kamarádkou a nahlas fantazíruje a vymýšlí si prapodivné historky, mám dojem, že se dívám na zcela jinou postavu. Navíc se chová zbrkle a náhle mění temperament a chování, že by se těžko své kamarádce-slečince z lepší rodiny svými zkraty zalíbila. Také chápu, že může být znejistělá svojí pozicí z kraje seriálu, která opravdu nevypadá růžově, ale ta nedůvěra a ujišťování se v něčí lásce je protivně, necitlivě natočeno. Ten přerod (nejenom v této záležitosti u této konkrétní postavy) je tak unáhlený, že mi do příběhu nesedí. Právě kvůli tomuto přerodu ztrácí mé sympatie nejenom " pozměněná" hrdinka Anna, ale vlastně i celý seriál. (12.08.2017)

Kníh, ktoré formovali moju detskú predstavivosť nie je až tak veľa. Okolo dvadsiatky. Pamätám si, ako som milovala cez prázdniny posadiť sa na deku na lúke u babičky a čítala som, že o mne celé dni nevedeli. Krásne sa tam snívalo. „Anna zo Zeleného domu“ je jedným z kľúčových románov, ktoré najmä nám, dievčatám, pomáhali v období dospievania. Predstavovala v období socializmu jednu z foriem „hodnotovej orientácie“, učila o kráse vzťahov na úrovni prežívania mladej slečny. Veľkým plusom tohto seriálu je obsadenie postáv – presne takto som si predstavovala Annu, Marillu, Matthewa či Miss. Stacy. Čo ma však rozčúlilo, (hlavne v druhej sérii) boli nepresnosti voči pôvodnému obsahu, navyše som nadobudla pocit, že zámerné. (22.07.2022)