Réžia:
Juraj JakubiskoKamera:
Stanislav DoršicHudba:
Petr HapkaHrajú:
Jozef Kroner, Štefan Kvietik, Ivana Valešová, Michal Dočolomanský, Eva Jakoubková, Pavol Mikulík, Jana Březinová, Štefan Šafárik, Bára Štěpánová (viac)VOD (5)
Obsahy(1)
Sága murárskeho rodu Pichandovcov odohrávajúca sa prevažne na malej slovenskej dedine zachytáva časový úsek tridsiatich rokov (1887 - 1917). Prvá časť zachytáva život Martina Pichandu v časoch rozvoja murárskeho remesla, v druhej časti sa do popredia dostáva jeho syn Samo, žijúci v období vyostrujúcej sa spoločensko-politickej krízy, ktorá napokon vyústila do 1. svetovej vojny... Fascinujúca rodinná sága na motívy románu Petra Jaroša je divácky najúspešnejšou v histórii domácej tvorby... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (136)
Jakubiskův styl magickýho realismu mně nesedl. Mnohý dramatický scény byly na můj vkus přehnaně teatrální, a naopak ty, který měly být vtipný, byly v lepším případě košatý a nevtipný. Ani symbolika mně k srdci nepřirostla. Ta tisícročná včela vypadala spíš jak pavouk a mnohý repetitivní motivy (třeba tu holčičku, co pořád chodí s ohněm sem a tam) jsem nepochopil a ani jsem po tom nijak zvlášť netoužil, protože jsem se většinu filmu nudil a ztratil chuť dopodrobna rozpitvávat tvůrčí záměry. První polovina je navíc strašně přeplácaná erotickýma scénama, až jsem z toho měl chvílema pocit, že se dívám na soft porno, a vůbec tomu nepomohly nesedící postsynchrony. Přes všechny ty nedostatky se mně to ale líbilo dějově a dostal jsem díky tomu celkem živej obrázek toho, jak vypadal na začátku století život v Horních Uhrách. Sledovat příběh tří generací na malé vesnici je přecijenom trochu živější než hodina dějepisu. Kdybych ale měl znovu sáhnout po tříhodinové historické rodinné sáze se špetkou magickýho realismu, jednoznačně si vyberu Jedny a druhé od Lelouche. ()
Možná sem blbej že schází 1 pecka ale prostě srdce mi říká že mi tam něco chybělo.Musím ale říct že je to krásný 4-dílný film který vás vtáhne a nepustí,herecké výkony sou zde bezdebat taky skvělé ale musím to porovnávat s podobnou 4 dílnou sérií ze stejné doby - Červené víno a to stojí opravdu o tu 1 pecku víš. ()
Teď hodnotím film, ne seriál (ale ono je to vlastně jedno). Poprvé jsem ho viděl jako dítě a utkvělo mi v paměti několik detailů jako Kronerův pohřeb, kulový blesk, obrovská včela-matka a spousta nahotinek. No a po novém zhlédnutí musím říct, že to je asi to jediné, co stálo za to. V tom filmu se jakoby pořád něco děje, ale když se nad tím zamyslíte, tak se tam toho zase tak moc nestane. Kroner umře, Dočolomanský zbohatne, Kvietik nezbohatne a umře, jeho synové taky umřou a konec. Když už rodinná sága, tak by osudy jednotlivých členů rodu měly být nějak zajímavé a poutavé. I v historii mé vlastní rodiny bych našel víc dramatičnosti a bohatší osudy, než jsou tyto. Ovšem formální stránka je samozřejmě úžasná. Jenže na druhé straně Jakubisko nedokáže vyvolat emoce, nedonutil mě soucítit s postavami. Většina postav během filmu zemře a vás to vůbec nezasáhne. To je problém. Herci hrají sice dobře, ale většinou jen opakují typy postav, které předtím i potom hráli už stokrát. Kroner svérázného staříka, Dočolomanský bohatou svini, Kvietik správného chlapa, Jakoubková trpící ženu. Ale do zlatého fondu to asi patří, to vám neberu. ()
Nevím proč to tak cítím, ale Tisícročná včela je z mého pohledu asi jejlepší film, jaký jsem viděl. Jestliže to, co máte rádi, je vžití se do lidských osudů v celé jejich kráse a krutosti, jestli máte rádi lidi a máte rádi city, tohle se vám bude muset líbit. Dokonalé je vše. Herci, příběh, proud děje, stylizace. Závěrečná scéna, ve které jde Štefan Kvietik do tunelu vyhodit do povětří vojenský vlak, blouzní a zdá se mu, že ze ním pochodují všichni, co znal, živí i mrtví, je víc než jen kus celuoidu. Je to dokonalý obtisk sociálního cítění a cítění vůbec. Tohle je biják. Ačkoli chápu, že pro zemi a dobu vzniku to tak mnoho lidí necítí. ()
Epická freska mapující těžké období slovenských dějin na přelomu 19. a 20. století. Úlohu moudrých očí a paměti života zde zastává filosofická postava Martina Pichandy, ztvárněného legendárním Jozefem Kronerem. Jakubisko dokázal ze všech filmařů nejlépe postihnout poetiku i bláznovství slovanské duše. Tisícročná včela je stvrzenkou jeho umu. Titulování Jakubiska jako "Felliniho východu" či "Márqueze stříbrného plátna" mi přijde s respektem k oběma jmenovaným jako nemístné. Márquez i Fellini byli jedineční; Jakubisko zrovna tak. PS: Hudba Petra Hapky a zpěv Mariky Gombitové zážitek ještě umocňují a v tragické scéně zastřelení malého Janka plně převezmou emocionální účinek. ()
Galéria (7)
Fotka © Slovenský filmový ústav
Zaujímavosti (12)
- Film se natáčel ve skanzenu Zuberec a vesnici Zázrivá na Slovensku. (M.B)
- Tisícročnej včele prepožičala hlas Zdena Studenková. (gogo76)
- Film byl natočený na motivy stejnojmenného románu Petera Jaroše, který je i spoluautorem scénáře. (Terva)
Reklama