Mrtvý muž
Dead Man
Dead Man
Dead Man
Dead Man
Dead Man
Dead Man
Réžia:
Jim JarmuschScenár:
Jim JarmuschKamera:
Robby MüllerHudba:
Neil YoungHrajú:
Johnny Depp, Gary Farmer, Lance Henriksen, Michael Wincott, Mili Avital, Crispin Glover, Gabriel Byrne, John Hurt, Alfred Molina, Eugene Byrd, Robert Mitchum (viac)Obsahy(2)
Mladý účtovník William Blake práve prišiel o rodičov a rozhodol sa hľadať si nové miesto na Divokom západe, tam kde sa končia aj železničné koľajnice. Po príchode do mestečka však zisťuje, že má mesačné meškanie a majiteľ oceliarní si už za neho dávno našiel náhradu. Zdá sa, že William Blake nie je správnym mužom na správnom mieste. Ako by toho nebolo dosť, neznalý miestnych pomerov. dostane sa do konfliktu a v sebaobrane zabije muža. Následne musí s ťažkým zranením utekať do divočiny. Jeho útek sa mení na tajomnú duchovnú cestu, počas ktorej sa z nesmelého mladíka stáva vydedenec a vrah. Na tejto ceste stretne Indiána, ktorý ho považuje za anglického básnika a výtvarníka rovnakého mena. Stáva sa Mŕtvym mužom, ktorý s ubúdajúcimi životnými silami stále viac rozumie životu a spoznáva ho z jeho tajomnej strany. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (691)
Bizarní western, který, byť je černobílý, působí i na rok 1995 velmi moderně. Příběh Johnnyho Deppa začíná zasmoleně, načež se pomaloučku, až netečně a pesimisticky, táhne v duchu taškařice kupředu. Toto tempo a atmosféru ještě multiplikuje melancholická hudba, bez níž by výsledek nebyl ani zdaleka tak odladěný. Pro mě největším tahákem a nejlepšími atributy filmu jsou charismatické postavy, jejichž močopudné charaktery, promyšlené dialogy a z dané doby prdel si dělající skutky dávají Mrtvému muži nezaměnitelný punc černé komedie. Spokojenost jako prase, a to také díky pořádné dávce krve. Malinko podezřívám Tarantina, že se tady nechal inspirovat pro svého Djanga. Doporučuju! ()
„Znáte mou poezii?" Parádně divný western o proměně kafkovského úředníčka v neohroženého desperáta. Skvělý Johnny Depp cestuje až na konečnou, kde přijde o práci, kterou nikdy neměl a – sám neví jak – zastřelí manžela pohledné (lehké) děvy. S kulkou blízkou srdce a s třemi neohroženými lovci lidí blízko zadku, prchá neznámo kam, kde potká nikoho. Pardon, Nikoho. Na Mrtvého muže jsem po celé dvě hodiny zíral jako už dlouho na žádný film. Dějí se v něm věci nevídané a přitom se v něm neděje vůbec nic. Stejně jako ostatní Jarmuschovy filmy, má i tento nepopsatelnou atmosféru, kdy tápáte, do jakého žánru jej zařadit. -„Fuck you!“ -„Fuck me? Fuck you!“. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Eodeon, Radek99, genetique, Cruchot, Clariss, Romadoor ()
Orel ztratil nejvíc času, když se učil od vrány.. Jarmusch se pustil na neoranou půdu existenciálního westernu a vznikl z toho takřka astrální zážitek podněcovaný rušivými kytarovými grify Neila Younga. Postřelený účetní Blake a vyobcovaný indián Nobody si totiž mají na své desperátní cestě prokládané poezii i černohumornými hláškami hodně co nabídnout (pochopitelně kromě tabáku). Na Henriksenově teorii o náhle zhaslém slunci něco bude.. ()
Výjimečný až unikátní film Jima Jarmusche. Zejména je potřeba vyzdvihnout jeho novátorství, vizuální uhrančivost, stylovou čistotu a myšlenkovou hloubku. Jarmusch tímhle filmem vlastně vytvořil zcela nový žánr - mýtický (i mystický) western s psychologickým přesahem. V něm vyniká zejména magický realismus narativního světa postavy indiána Nobodyho, který jakoby vypadl z knih Marquézových či některých jiných latinskoamerických spisovatelů. Přičteme-li k tomu geniální hudbu Neila Younga, jehož úsporný minimalistický kytarový rif přesně sedí k existenciálnímu zmítání hlavních hrdinů a samotná hudba dost dobře obstojí i bez spojení s obrazem filmového plátna, v kombinaci s ním však vytváří zcela novou kognitivní kvalitu, skrze ní totiž může vnímavý divák dojít směrem k smyslu samého filmu; plus dokonalá kamera - černobílý, jakoby statický, tolik typický obraz pro filmy Jima Jarmusche, kde film vzniká sledem, řetězením téměř statických ,,živých obrazů", s velmi pozvolnou dynamikou (i když vůči předchozím Jarmuschovým filmům s ,,výrazným" nárůstem střihu), v níž je čas na mnohé odkazy k éře klasického filmu (zatmívačky, roztmívačky ...) a na sémantické významy filmu samotného... Western o předem mrtvém hrdinovi jako nadčasová metafora o smrtelnosti každého z nás, o smrti zakódované v samotném prazákladu bytí, western o fatálním míjení agresivního evolujícího hmotného světa naší nejen moderní doby s duchovním světem lidí s tak návodným ,,intelektuálním" jménem jako je William Blake, western o mýtickém obraze naší do sebe uzavřené, neempatické, zaslepené a přesto misionářské západní kultury, western o předem mrtvém indiánském lidu jakož o lidstvu samotném, v jehož genomu je zakódována rovněž jeho omezenost, konečnost a ohraničenost jeho existence... western o nás... Naprostý film... ()
Galéria (83)
Zaujímavosti (25)
- Neil Young trval na živom hraní k projekcii, ako to bývalo zvykom u nemých filmov. Tak štúdio prenajalo hangár na periférii San Francisca a postavili v ňom obrie plátno a niekoľko menších monitorov a pustili film a muzikant začal improvizovať. Od samého začiatku si stanovil tri stopy, tri rôzne verzie k celému filmu. (Raccoon.city)
- Gary Farmer si svoji roli Nobodyho (Nikoho) zopakoval v pozdějším Jarmuschově filmu, Ghost Dog - Cesta samuraje (1999). (džanik)
- Text scénáře, který odříkává indián, "Some are born to sweet delight and some born to the endless night" (Někdo je zrozen k slasti žhnoucí a někdo zase k věčné noci) je textem písně skupiny The Doors s názvem "End Of The Night". (džanik)
Súvisiace novinky
Hvězdně obsazená zombie komedie
Jim Jarmusch rozhodně ví, jak na svůj příští počin přilákat pozornost. Režisér snímků Kafe a cigára nebo Mrtvý muž totiž čerstvě oznámil, že chystá novou zombie komedii, ve které se objeví ty… (viac)
Zemřel legendární John Hurt z Vetřelce
Většina herců je ráda, když za život nastřádají hrstku výrazných rolí. John Hurt, jenž nás právě opustil ve věku 77 let (zákeřná rakovina...), ale na tak malé ambice kašlal. Hurt začal hrát ve… (viac)
Pistolníci kulatého stolu
John Woo byl odjakživa fanouškem westernů, zejména Peckinpahovy Divoké bandy a Leoneho dolarové trilogie. Proto se už od své emigrace do Hollywoodu pokoušel o nějakou pořádnou střílečku z Divokého… (viac)
Film Mrtvý muž považují někteří filmoví fandové za možná nejlepší snímek (např. Eva Zaoralová o něm mluví jako o geniálním filmu) krále nezávislého filmu Jima Jarmusche, na nějž volně navazuje svým dalším filmem Ghost Dog (1999) a částečně i Zlomenými květinami (2005). (Tyto filmy jsou spjaty například důležitým motivem cesty a přeměnou hlavního hrdiny). Mrtvý muž je ve zkratce příběhem muže, který je různými postavami doprovázen k smrti a pronásledován psanci a šerify jmény Lee a Marvin prostřednictvím skvěle napsaných dialogů, veršů Williama Blake a textů skupiny the Doors (jejíž název též pochází z básní od Blakea). Tento žánrově těžko zařaditelný černobílý celovečerní snímek osciluje někde mezi dobrodružným, psychologickým a kriminálním filmem, mezi dramatem a westernem, objevují se zde prvky road movie a černé komedie - možná však že právě výraz psychologický western nejvíc vystihuje tento film, který jako každé velké umělecké dílo svým překračováním žánrových pravidel vytváří žánr nový. Jednoduchý příběh se vine filmem jako tenká nit, kolem které se jako neodlučitelný doplněk vine sugestivní hudba Neila Younga. Doba, ve které se děj filmu odehrává, není nijak zvlášť konkretizována, sám Jarmusch se nechal slyšet, že jsou to přibližně 70. léta 19. století, tedy období překotné kolonizace Ameriky a masivních změn celé tehdejší společnosti. (Přibližně ve stejné době se odehrává i vzdáleně podobný snímek Malý velký muž (1970) s Dustinem Hoffmanem v hlavní roli, který stejně jako Mrtvý muž přistupuje ke svému tématu odlišně než ostatní kinematografická produkce). Hlavní postavou je účetní jménem William "Bill" Blake (Johny Depp). Černobílé provedení filmu, kosti mrtvých zvířat v něm a sušené květiny místo živých, ale i jméno hlavní postavy Blake, který je jednou z postav překřtěn přeřeknutím na Blacka, tedy Černého - to vše navozuje tísnivé pocity smrti a přítomnosti neživého. Král nezávislého filmu J. Jarmusch měl v Mrtvém muži šťastnou ruku na výběr herců. V hlavní a zároveň titulní roli září Johny Depp, jehož herecký minimalismus v tomto snímku skvěle vykresluje psychologickou kresbu jeho postavy. Navíc se zdá, jakoby tento herec byl nejenom s každou další rolí lepší a lepší, ale jako by byl i přes svůj vzhled řadící ho k hezkým mladíkům Hollywoodu přesto předurčen pro poněkud zvláštní, i když nesmírně zajímavé role. Už jeho vstup do světa filmu je pro jeho další filmografii jakoby příznačný - Depp si svůj debut odbyl malou rolí v téměř kultovním hororu Noční můra z Elm Street (1984), což je poněkud "ujetý" snímek o šíleném vrahovi Frediem Cruegerovi, který má místo prstů na ruce ostré ocelové nože, kterými vraždí své oběti. Považuji zde za zajímavé dvě věci: už v prvním Deppově filmu hraje tedy významnou roli smrt a Deppovi je zřejmě asi nějak předurčeno mít položky ve své filmografii trochu temné a děsivé. Ostatně i jeho jméno nám připomene všem známou "depku". Zmiňme zde např. snímky Střihoruký Edward (1990), Ospalá díra (1999), Mrtvá nevěsta Tima Burtona (2005; v tomto animovaném filmu Depp mluví hlavní postavu) ad. Ostatně o Deppovi se někdy mluví jako o dvorním herci Tima Burtona, který všechny tyto filmy režíroval, a který je smrtí evidentně fascinován. A za druhé stojí za povšimnutí, že v Noční můře má hlavní postava místo prstů nože, a Depp si o šest let později na oplátku zahrál sám roli Edwarda, nedokonalého výtvoru šíleného vědce, který ho nestihl dokončit, a tak má místo prstů nůžky. Ale i další herecké osazenstvo Mrtvého muže je brilantní. Depp se zde například opět herecky setkal se zpěvákem Iggym Popem (poprvé si spolu zahrálu v muzikálu Cry-Baby z roku 1990). Druhá projekce vytáhla výsledné hodnocení na 5*. () (menej) (viac)