The Wall

Vcelku slušné válečné drama/survival, které rozhodně dokázalo upoutat mou pozornost. Nejen kvůli tomu, že se odehrává na malém prostoru, kde hlavní prim hraje zbytek zdi, prach, poušť, nelítostný sniper a dvojice amerických vojáků (sniper, pozorovatel), kde se jejich mise promění v hru na kočku a na myš a smrt tu smrdí na sto honů. Místy to sice trošku postrádalo grády, jako celek to docela fungovalo. Mazaný závěr se mi taky líbil – já nemám rád happyendy - John Cena by se měl ale raději věnovat tomu hranému mlácení v ringu (pokud už teda není v důchodu), protože jako „herec“ je hrozný. Aaron Taylor-Johnson a tajemný hlas ve vysílačce jasně táhli celý film…Lepší průměr – 60%. (07.07.2022)

Poměrně příjemná komorní válečná jednohubka, o níž je nejlepší nevědět vůbec nic. Liman tentokráte nijak neexhibuje, ale všechno nechává na atmosféře rozpálené pouště, dvou vojácích a jednoduchém příběhu, který se zaměřuje na psychologickou rovinu a minimum akce. Jelikož stopáž je přiměřeně krátká, není vlastně čas na nějaké sáhodlouhé vysvětlování, ale divák je rovnou vržen do centra dění, v němž se ocitá jeden jediný voják a nepřátelský odstřelovač ve sluchátku, nic víc tu nenajdete. Pozitivní je, že i když se vlastně ve filmu nic moc neděje, po celou dobu má spád a velmi dobře pracuje s motivem tajemné motivace hlavní postavy, kterou postupně odhaluje. Aaron Taylor-Johnson tu předvádí asi nejlepší výkon své prozatímní kariéry, nepřehrává, má potřebné charisma a celý film utáhne sám, neboť John Cena mu vlastně jen stínuje, protože nemá moc prostoru a šancí cokoliv předvést. Osobně se mi líbil i trochu nečekaný závěr, který je ale trochu devalvován určitou logickou nesmyslností, která už tu byla zmíněna, ale na první dobrou funguje dobře. Náročnější divák by možná chtěl nějaké protiválečné poselství, o to se ale asi tvůrce ani nesnažil, takže mu to můžeme vytýkat jen velmi těžko. The Wall tak je ničím převratná žánrovka, která splní svůj účel, je velmi jistě natočená a na nic víc si nehraje. 70 % (15.02.2018)

The Wall musím jednoznačně porovnávat s o rok starším Mine, jelikož námětově jde prakticky o totožnou záležitost, kdy se osamocený voják dostane na nepřátelském území do opravdu kurevsky nezáviděníhodné situace, ze které vyváznout živý se rovná až zázraku, no a v tomto srovnání vychází The Wall jako jasně prohrávající podívaná, a to prakticky ve všech ohledech. Každopádně abych zmínil alespoň ty nejzásadnější, tak The Wall není ani zdaleka tak napínavá podívaná, a to především kvůli minimu opravdu vygradovaných scén, kterými naopak Mine disponoval prakticky po celou dobu, celé se to tu i dost často až táhne, což jen přinášelo nezanedbatelné množství nezáživných scén, ohrožení v Mine mi pak přišlo i důvtipnější a pro film samotný poutavější a nápaditější, zde je prostě ale jen voják za zdí a hovno z toho, a i emočně je na tom The Wall též o několik levelů hůře, v Mine jsem s ústředním hrdinou dokázal skutečně sympatizovat a přál jsem mu, aby se z té šlamastyky dostal, tady mi byl ale naopak osud hlavní postavy zcela fuk, prostě jsem se tu s ním a jeho situací nedokázal úplně ztotožnit a nemalý podíl na tom pak mělo jistě i obsazení, kdy mi Armie Hammer z Mine přišel přeci jen o dost více sympatický a herecky výraznější, než zde přítomný Aaron Taylor- Johnson, který nejednou zbytečně přehrával a nepůsobil tak příliš přesvědčivě. A to ani nemluvě o pointě, která je v Mine doslova luxusní, tady je to ale nuda a šeď. The Wall tak zkrátka sice není úplně špatný snímek, pokud bych ale na stejné téma měl někomu takovýto typ filmu doporučit, tak Mine by byla jednoznačně má volba. (10.01.2023)

Nářezova hodina nadměrného nadávání na pozadí nejautentičtějšího filmu z války, se kterým jsem prozatím měl tu čest. Sofistikovaný psychický nátlak od neviditelného krutého útočníka, který si přišel vylít zlost za krutosti osudu z minulosti. Prakticky neviditelný snímek s přiměřenou stopáží ale poselstvím, které ve mě zanechalo nemalou stopu. Znalost o skutečných drsnostech, jež se v Iráku mohou dnes a denně stát. (28.09.2017)

Odstřelovačsko-diskuzní konfrontace mezi iráckým profesorem citujícím Frosta a Poea a jeho americkým protějškem, co to má za gay-ass Haji poems. Dělí je polorozpadlá zeď, motivace k zabíjení i motivace k žití. Skučící, písek chroupající Taylor-Johnson odhalil své možnosti na poli fyzického hereckého výkonu, z námětu plného limitů bylo vytěženo téměř maximum. Finále s rescue týmem poněkud diskutabilní, ale chápu, že pověst má cenu, jen dokud trvá.. Apropo, objemný Cena jako armádní sniper je zajímavá castingová volba. Když se dostane do volného terénu, neminul by ani Bocelli.. (16.04.2024)