Réžia:
Jim JarmuschScenár:
Jim JarmuschKamera:
Robby MüllerHudba:
RZAHrajú:
Forest Whitaker, John Tormey, Cliff Gorman, Dennis Liu, Richard Portnow, Tricia Vessey, Henry Silva, Frank Adonis, Victor Argo, Gano Grills, Chuck Jeffreys (viac)Obsahy(1)
Neľútostný k protivníkovi, láskavý k deťom a zvieratám. Ghost Dog (Forest Whitaker) je nájomný vrah riadiaci sa kódexom japonských samurajov. Nenápadne ako duch sa premiestňuje tmavými ulicami s neodmysliteľným kufríkom v ruke. Žije na streche opustenej budovy, obklopený svojimi milovaný holubmi. I on, jediný svedok svojich zločinov, sa jedného dňa stane nepohodlným pre svojich chlebodarcov. Svoj ľadový kľud stratí v okamihu, keď mu mafiáni ako varovanie zahubia jeho milovaných vtákov. A to nemôže nechať bez pomsty… (ASFK)
(viac)Videá (3)
Recenzie (607)
Jarmusch citlivě a přesně konfrontuje etiku starodávných japonských bojovníků se světem současných mafiánských strejců bez špetky morálky, u toho vážně filosofuje nad životem a k odlehčení se nebojí použít do absurdna vyhnané úryvky z Looney Tunes. Že se jedná o do detailů vypiplanou záležitost, kde i Ghost Dogův copánkový účes nápadně připomíná samurajskou přilbici, není pochyb. Přesto ve mně film nerezonoval natolik, abych mu mohl s čistým svědomím udělit plný počet, který si, pokud bych měl hodnotit pouze formální stránku, určitě zaslouží. Možná časem. ()
Jarmusch je geniální. Rytmus úderného hip-hopu ve scénách kdy Whitaker projíždí ulicem mě fakt dostává a to opravdu nepatřím mezi milovníky black music. Odkazuje, že hip hop nemusí být jen komerce z MTV. Myslím, že se jedná o jeden z vrcholů kariéry Jarmusche, určitě je to plnohodnotný souputník Mrtvého muže. Absurdní námět je srozumitelně komunikován a je okořeněn nenápadným humorem. ()
„Tak ja som šovinistické prasa, ale že TY si práve odbachol ženskú, to je nič?“ – „Ženské chcú rovnoprávnosť. Tak som ju zrovnoprávnil.“ Pôvodne som chcel napísať, že Jima Jarmuscha vlastne ani nemám príliš v láske. Potom som si ale spomenul na mŕtveho muža Johnnyho Deppa a na polámané kvetiny Billa Murraya... a zrazu zapadol na svoje miesto i tento zvláštny samuraj, v poradí tretí film, ktorý som od Jarmuscha videl. Neviem, kde ten nezávislý bard chodí na tú skvelú snovú atmosféru a čo musí všetko urobiť preto, aby hollywoodskych hercov prinútil k takým krásne bizarným výkonom. Ale žeriem mu to čím ďalej, tým viac. ()
Filmový synkretismus Jima Jarmusche, který oproti svým dalším filmům ctícím bezezbytku pravidla žánru (jen je jako v Mrtvém muži povyšuje na umění tím, že se na žánrový tvar podívá jakoby z druhé, do té doby divákům i jiným tvůrcům odvrácené strany) v Cestě samuraje smíchal hned několik zcela nesouvisejících inspiračních zdrojů a přetavil je do ryze postmoderní variace na samurajské filmy okořeněné prvky americké gangsterky, filmů z prostředí italské mafie, nezávislých snímků i filmů čistě intelektuálních a artových. Je to až neuvěřitelné, co všechno se do Ghost Doga vešlo a přesto jde o homogenní filmový útvar, který stoprocentně funguje a jehož percepce ale vyžaduje od diváka jistou míru poučenosti a schopnost číst filmové odkazy a aluze (kdo kupříkladu neviděl předešlý Jarmuschův film Mrtvý muž, těžko ocení kratičký výstup Gary Farmera odkazující k jeho indiánu Nobodymu). Vůbec indián Nobody je analogická postava i s bezejmenným hlavním hrdinou Cesty samuraje - naprostých solitérů odvržených společností majících pouto pouze k přírodě (holubi...) se silným intelektuálním zázemím a jeho naprostým míjením se s většinou společnosti. Indiánovy absurdní promluvy plné skryté hloubky a mystiky stejně jako Ghost Dogův samurajský kodex plní funkci udržení smyslu života - svět kolem nich je totiž dysfunkční, nemocný, nemorální, špatný a zlý a nelze se s ním ztotožnit, jde pouze stát vůči němu v opozici a být nezávislý a fyzicky i psychicky natolik silný, aby se dalo v takové konkurenci přežít. Jarmuschovi sociální vyvrhelové, psanci západního modelu civilizace (jak v historii - Dead Man, tak i v současnosti - Ghost Dog) odráží možná jeho vlastní náhled na svět - intelektuála jdoucího si tvrdohlavě vlastní cestou, nepochopeného a předpokládejme plného skepse a depresí. Ghost Dog - Cesta samuraje je velký film a vypovídá o tomhle světě, kde jakýkoliv etický kodex je pouhou směšnou formulí. Stejně směšnou, jako představa samuraje v New Yorku... ()
Další z Jarmuschových atmosférických, až hypnoticky zpomalených žánrovek, která některými minimalisticky řešenými scénami a redukcí mluveného slova konkuruje Bressonovi (Kapsář) nebo Melvillovi (Samuraj). Oproti filmům francouzských mistrů věcnosti je tady ale podstatně víc literárních (Frankenstein) i filmových (Taxikář) odkazů a absurdního humoru. Ryze jarmuschovské jsou také motivy outsiderství a cesty nebo téma problémové komunikace. Pro lepší pochopení pojmu "žánr" jde o výborný materiál, neboť vám pomůže uvědomit si, navzdory kolika porušeným pravidlům může být nějaký film klasifikován třeba jako thriller o nájemném zabijákovi. 80% Zajímavé komentáře: kleopatra, k0C0UR, CheGuevara, Eddard, TotalFilm ()
Galéria (55)
Zaujímavosti (35)
- Původní americké kopie filmu měly tiskovou chybu. Ve scéně, kdy Ghost Dog (Forest Whitaker) a Raymond (Isaach De Bankolé) vedou rozhovor v různých jazycích, Raymondův dialog zpočátku nebyl opatřen titulky. Když to režisér Jim Jarmusch a distributor zjistili, byly původní kopie staženy a necelé dva týdny po premiéře byly do kin uvedeny nové verze s titulky. Diváci v New Yorku a Los Angeles navíc dostali možnost vidět správnou verzi zdarma, pokud viděli původní kopii bez titulků. (sator)
- Ghost Dog (Forest Whitaker) trefí Handsome Franka (Richard Portnow) nejprve do břicha, pak do hrudi a nakonec do hlavy. Jde o odkaz na “seppuku“, japonskou rituální sebevraždu, během níž se meč (nůž) vede nejprve napříč břichem, pak směrem k hrudní kosti a nakonec asistent stíná sebevrahovi hlavu. (džanik)
- Jim Jarmusch v jednom rozhovoru uvedl, že roli Ghost Doga napsal speciálně pro Foresta Whitakera, a kdyby ji Whitaker nevzal, film by pravděpodobně nevznikl. (džanik)
Reklama