Ghost Dog - Cesta samuraja

A to som si myslel, že Jarmush, cigaretkový pohoďák, nemá na to natočiť niečo z akčného žánru. A to ma podrž, keď sa do toho už pustil, výsledok je skvost tohto žánru, samozrejme natočený svojským a megaoriginálnym štýlom, nesúci aj čosi viac ako len pomstou za holuby. Whitaker sa vyšplhol, ako a u mňa, tak určite aj vo svojej kariére si polepšil. Trošinku mi prekážala hudba, monotónne scény ale inak strašne cool. 80%. (06.11.2006)

Před Ghost Dogem jsem nebyl s Jarmuschovou tvorbou nikterak obeznámen a tak jsem nevěděl, co mám vlastně čekat. Meditativně laděný art? Netypický, komedií střižený akčňák? Variaci na tarantinovky? Ghost Dog se nakonec ukázal býti lehkonohým a příjemně klidným snímkem, který se lehce dotýká každé z těchto charakteristik a zůstává přitom dostatečně osobitý a žánrově těžko definovatelný. A jak už to u takových filmů bývá, záleží na tom konrétním divákovi, jeslti se dokáže do jejich poetiky naplno ponořit a souznit s nimi tak jako Ghost Dog s francouzsky mluvícím zmrzlinářem...Zkrátka, ač myslím, že jsem tomuto Jarmuschovu snímku porozumněl a strávil jsem s ním hezký večer, nemohu jej zařadit mezi "své" čtyřhvezdičkové filmy, ke kterým přeci jen citím výrazně větší sympatie. 70% (06.09.2008)

Pôvodne som tu na začiatku plánoval citovať jedno z tých pasáží samurajského kódexu, ale žiadne som si nezapamätal. Preto budem citovať zo začiatku filmu z prvej piesne RZA - No fight, no life. Ghost Dog je skutočne výnimočný film. Keď som si po prvý raz čítal premisu, zloženú z pojmov ako černoch, profesionálny zabijak, samurajské tradície, holuby, hip-hop, mafiáni, Forest Whitaker, Jim Jarmush, francúzsky hovoriaci zmrzlinár a ľahká japonská poetika, zahmlilo sa mi pred očami. Nechal som sa však viesť celkovým hodnotením a Červenákovým komentárom, a neľutoval som. Príbeh osamelého černošského, trošku silnejšieho samuraja počúvajúceho hip-hop a priateliaceho sa iba so svojimi holubmi a zmrzlinárom, ktorý nevie ani ň po anglicky, je zaujímavý, napínavý, ale aj miestami zábavný. Má svoje príjemné, pomalé tempo, výborný hudobný podkres a skvelého Whitakera. A dokonca má svoje vlastné posolstvo. Takýto vkusný žánrový mix sa urodí raz za päťročnicu. V tom lepšom prípade. (21.11.2013)

Pro mě jednoznačně nejlepší Jarmusch. Nebýt jeho nadpozemské režie, ten snímek by zapadl mezi desítky dalších na podobné téma a za pár let by si na něj nikdo ani nevzpomněl. Takhle je z toho ale skoro kultovní záležitost s podmanivým příběhem, prostým a současně jedinečným zakončením a v neposlední řadě s výtečným Whitakerem, který toho sice moc nenamluví, ale o to víc vynikne jeho herecké mistrovství. Některé hlášky dokonale odzbrojující, dějová linka s upovídaným francouzským zmrzlinářem naprosto skvělá a zvláštní hudba od RZA to všechno krásně podbarvuje. Nejlepší je ale stejně ten závěrečný citát, který celý film i s jeho myšlením trefně charakterizoval.. Nebo ne? :) Přesně mezi čty*mi a pěti. (01.03.2013)

„Tak ja som šovinistické prasa, ale že TY si práve odbachol ženskú, to je nič?“ – „Ženské chcú rovnoprávnosť. Tak som ju zrovnoprávnil.“ Pôvodne som chcel napísať, že Jima Jarmuscha vlastne ani nemám príliš v láske. Potom som si ale spomenul na mŕtveho muža Johnnyho Deppa a na polámané kvetiny Billa Murraya... a zrazu zapadol na svoje miesto i tento zvláštny samuraj, v poradí tretí film, ktorý som od Jarmuscha videl. Neviem, kde ten nezávislý bard chodí na tú skvelú snovú atmosféru a čo musí všetko urobiť preto, aby hollywoodskych hercov prinútil k takým krásne bizarným výkonom. Ale žeriem mu to čím ďalej, tým viac. (02.06.2007)