Noc na zemi

Pět taxíků, pět velkoměst na zemi a pět mini příběhů odehrávajících se v nočních hodinách. Jim Jarmusch opět ukázal, že ví jak působit na naše emoce, které se v průběhu těch příběhů měnily a kde se střídal mírný úsměv s těmi smutnějšími momenty. Co se mně na Jimovi líbí je, že to nejsou prázdné příběhy o ničem, které hned vyšumí, ale každý v sobě má nějakou myšlenku a hlavně jsou normální, prostě lidské, ale přitom inteligentní a toho si moc cením. Krásný mozaikový film, který rozhodně stojí za to vidět. (22.03.2013)

"Začal jsem být citový, zbožný muž. Tomu už nestačí zelenina, chce k lásce něco živého." Nerozumím nejednomu výtvoru obdivovaného Jima Jarmusche, ale tentokrát se nezávislý umělec vychytrale pokusil vytvořit povídkový film, který by neurazil jeho oddané fanoušky a zároveň by nadchl nějaké to nekulturní hovado, za něž se hrdě považuji. Proto poměrně často trávím příjemné dvě hodiny s drsnou budoucí automechaničkou Corky, ztracencem v Brooklandu Helmutem, s černochem modrým jako mrkev, s tykvovým zasouvačem Ginem či alkoholem obklopeným Mikou. Čas sdílený s těmito (ne)obyčejnými taxikáři považuji za skvěle využitý. (12.02.2012)

O filme, ani o Jimovi Jarmuschovi som predtým nič nevedel a hneď prvá časť ma trochu zaskočila. Ale postupne sa mi mozaika začala skladať až k celkovému nadpriemernému dojmu. Mám síce pochopenie pre problémy spojené s priestorom vymedzeným kabínami piatich taxíkov, ale nakoniec bola to voľba autora. Neprekvapovali ma preto slabšie, ani celkom hluché miesta. K ich preklenutiu prispela aj neprepočuteľná hudba. Ale napriek všeobecnému nadšeniu druhýkrát tento film už vidieť nemusím. (17.08.2010)

Tak tu mame pet povidek, kazda se odehrava v taxiku, kazda v jinym meste a s jinejma lidma a vlastne se tu jen mluvi. Prvni v Los Angeles neni spatna, ale ani nijak extrovni a cela stoji na perfektni Winone Ryder, ktera vypada jak patnactileta holka vytazena z popelnice a i se tak chova a mluvi. Plus tu je fajnovej, i kdyz predvidatelnej konec. Druha povidka z New Yorku je vrchol celyho filmu, nehoraznej komedialni naklad o chlapkovi a zensky, co se furt hadaj a "veze" je Armin Mueller-Stahl, coby nemeckej taxikar, kterej moc nerozumi anglicky, neumi ridit a nevyzna se ve meste. Treti povidka z Parize je nejslabsi. Zacatek s dvojkou taxikare urazejicich kravataku je sice docela vtipnej, ale ty za chvily vypadnou a nahradi je slepa zenska, jejiz oci by obstali i na nejaky potvore z pekla a od ty chvile to je opruz. Nastesti je to taky nejkratsi povidka. Dalsi z Rima je ze zacatku priserna, Benigni jede sam v taxiku a mele naprosto neskutecny sracky, ale nastesti nekdy po peti minutach nalozi kneze v podani Bonacelliho, kterej vypada, jak kdyz mu nekdo poradne nalozil a zacne se mu zpovidat, co vsechno v zivote osukal (a zensky to vzdycky nebyly). No a nakonec je z toho druha nejlepsi povidka. Posledni povidka pusobi, jak kdyby sem vubec nepatrila. Odehrava se v Helsinkach a ctyri chlapci v aute si povi dva dojemny pribehy, jak ten zivot neni fer a spolecne si poplacou. Nic extra, ale da se. Takze celkove dve perfektni, dve slusny a jedna debilni, celkove 4*. (04.04.2009)

Pro mě nejlepší Jarmusch. Špičkový tematický a vysoce zábavný povídkáč, kde mladičká Winona Ryder vyčnívá svou rolí charismatické, neustále klející taxikářky-automechaničky Corky. Zábava je zde zaručena nejen díky skvělé herecké skvadře, ale také díky zasazení jednotlivých povídek do různých světových metropolí. Doporučuju! (05.09.2015)