Keď príde kocúr

Jistě se dá na filmu nalézt spousta nedostatků. Od emocí vyhnaných do zbytečných extrémů, po příliš dětskou polohu, kterou však děti nejsou s to pochopit. Přesto... Tolik imaginace, vtipu a fantazie se v jednom snímku jen tak nevidí. Viz. například rozhovor Wericha a Wericha: " A jak to děláte dlouho?" "Jako já? No, od té doby, co to lidé potřebujou. Trochu krásy, trochu kouzel, zkrátka špetka neděle do všedního dne. A co vy děláte?" "Já se snažím pěstovat dětskou fantazii." "Hm, křehká bylina. Ta uvadá, když dětství odchází. Já bych to nazval, něco jako neodolná letnička." "A já se z ní snažím udělat trvalku odolnou." (17.05.2009)

"Bylo nebylo, ale spíš by mělo bejt......." Škoda, že takovej kocour s brýlemi se u nás nepotuluje, hned bych mu brýle sundal a hned bych věděl, na čem jsem. Tenhle film má jen samé klady, at´ už vynikajícího, moudrými hláškami hýřícího Jana Wericha (docela se divím, že film komunisti nedali do trezoru, protože tolik narážek a vtipných poukázání na povahu člověka se jim určitě nelíbilo, ale film získal mnoho cen v zahraničí, tak ho zřejmě nechali plavat), nebo překrásnou, ale opravdu překrásnou mladičkou Emílií Vašáryovou, nebo vynikajícího úlisnýho slizouna Jiřího Sováka, nebo vůbec celá herecká elita od Vladimíra Menšíka, Vl. Brodského, Karla Effy, Stelly Zázvorkové až po Alenu Kreuzmannovou.. Naprostá klasika 60. let... Pozor, kocour už přichází, v dáli slyším tu nádherně znějící hudbu... Vůbec ta ústřední melodie od Svatopluka Havelky je jedna z nejkrásnějších, které jsem kdy slyšel a rád si ji občas pouštím jen tak... ale kocour ještě zatím nikdy nepřišel... třeba někdy... (31.10.2011)

POZOROVAT ŽIVOT A CVRKOT BYLA VŽDYCKY ZÁBAVA. A I LEGRACE. KDYŽ MÁ ČLOVĚK LIDI RÁD. OVŠEM MUSÍ SE NA VĚC DÍVAT Z PATŘIČNÝ VEJŠKY, ALE NE ZASE Z PŘÍLIŠ VELKÝ VEJŠKY, JAKO TŘEBA ASTRONAUTI, PROTOŽE TI PRO BEZTÍŽNEJ STAV KOLIKRÁT NEMAJ ANI ČAS SI VŠIMNOUT POŘÁDNĚ OČ VLASTNĚ JDE V PODSTATĚ, ALE STAČÍ SKROMNÁ VĚŽ A SKROMNÁ VEJŠKA NAD SKROMNÝM MĚSTEČKEM A ČLOVĚK VIDÍ I TRAGÉDIE. I TROLOLGIE. (02.08.2002)

No ty vole! Co to bylo?!? K TV obrazovce jsem přišla s cirka půlhodinovým zpožděním (bylo třeba dokončit důležitou, neodkladnou práci - sestřelit z virtuální oblohy draka:-))) a nestačila jsem valit augle: začínalo zdlouhavé cirkusové představení, co se postupně zvrhlo v psychedelické běsnění, podkreslené vtíravou "hudbou" ála kočka s ocasem přivřeným ve dveřích. Nakonec jsem tohle únavně umělecké podobenství o člověku nerozdýchala a po půlhoďce utrpení to vzdala - zklamaná, otrávená, znuzená, veškerá pronesená moudra mě přestala zajímat, akorát mě rozbolel květák. Chápu, co se básník snažil říci, leč forma pro mě nebyla stravitelná - navzdory početnému sboru skvělých herců. Nemyslím, že někdy dospěju natolik, abych se pokusila tuto artovou filozofickou křeč znovu vidět - po včerejším martýriu stěží ještě někdy seberu odvahu. Dvě hvězdičky jsou výsledkem pečlivého hledání kladů. (29.09.2010)

Nádhera. Úžasná alegorie a skvělá stylizace s hudbou Svatopluka Havelky. Pro český film je asi nejlepší natáčet za státní peníze za politického uvolnění. Československá nová vlna dokázala, že se u nás můžou točit opravdu dobré filmy. Kéž by se to dalo říct i o současné české kinematografii. (884., 4. I. 2014) (04.01.2014)