Keď príde kocúr

Přesně na prahu 60. let. "Mravní zápal" spolu s estetikou, která ho vyjadřuje, patří ještě do odcházející epochy, jakož i poněkud povrchní a "správně mířená" satiričnost. Ale hravost a určitá svobodná političnost činí tento film průkopnickým. Kouzelnické etudy byly asi nejzajímavějším prvkem. Vůbec celý ten prvek kouzelník+Vašáryová a jejich krám, to bylo moc hezké. A ačkoli mám třeba Brodského mnohem raději než všenárodního mudrce Wericha, je to právě Werich, kdo se mi tu ve své dvojroli mimořádně líbil (přestože i zde na mě z pobudových mouder kapala napřesvědčivá nasládlá "člověčina" z povolání). Už skutečnost, že pobuda a kouzelník jsou dvojníci, je tady skvělá. (04.03.2011)

Kde je pan Werich, tam je mi dobře, no a takového kouzelného kocoura by bylo zapotřebí všude i dnes.. Herecký ansámbl veskrze sympatický, učitel v podání Vlastimila Brodského báječný, Jiří Sovák si střihnul prolhaného nemravu parádně a mladinká Emília Vášáryová jako Diana lehce uvěřitelná, v té době musela motat mužům hlavy po stovkách.. (28.10.2020)

(91/2017) / Je isté, že Všichni dobří rodáci sú vyspelejší film, v prípade Kocoura je ale krásne vidno o kolko divokejší a tvorivejší ešte Jasný bol. Tá živelnosť síce chvílami spôsobuje chaotické vyznenie niektorých scén, ako celok je ale film zážitok. Vizuálna podoba filmu je originálna aj na 60-te roky a snáď len Jakubisko mal podobný talent. Technicky je film lahôdka a aj náročnejšie farebné scény vyznievajú prekvapivo kvalitne a nerušivo. K tomu si treba prirátať herecký výkvet, najviac zaujal asi Menšík a samozrejme tiež mladunká peknučká Milka. Rád by som videl tento film trochu "upratanejší", možno inak zostrihaný, buď by dosiahol na filmový vrchol alebo stratil na svojom čare. (8/10) (02.05.2017)

TOP 10 Českého filmu alespoň pro mě. A s následujícím filmem Všichni dobří rodáci určitě to NEJ od tohoto režiséra. Mimochodem na scénáři k filmu se podílel krom teda dialogů (Jan Werich) i Jiří Brdečka známý výtvarník a scénárista. Idea této pohádkové féerie se satirickým ostřím se dá vyjádřit větou, že vycpaní ptáci nelétají a že nejkrásnější myšlenky dovedou zlí, malicherní a hloupí lidé oškubat na jejich prospěchářskou podstatu. A samozřejmě bych také vyzdvihl nezapomenutelný herecký výkon mistra Jana Wericha který v tomto filmu ztvárnil dvojroli, a to sice mistra věžníka Olivu/ a cizince kouzelníka, společně se svým kocourem který zbarvuje svým pohledem lidi podle jejich vlastností. Takže abych to nějak shrnul k jednomu ucelenému závěru: téměř za všechny herecké výkony, za barvitost, poetičnost, zvláštní pohádkovou náladu, za píseň Život je jen náhoda (Werich, Brodský), a ostrou společenskou satiru a v ne poslední řadě pak také za krásné městečko Telč kde se film natáčel, tak nemůžu dát tomuto filmu jinou známku než za 5*. Trvalá a mimořádná hodnota, oceněna tehdy mnoha významnými cenami i když už trochu provařená časem, ale stále neztrácející nic na své kráse a malebnosti. (08.11.2006)

Jasného „Kocour“ mě uchvátil už jako malého kluka, když jsem ho – v celku či ve výtahu – viděl v černobílém provedení. A barva ten úžas protáhla jak skalní ozvěna. Přiléhavá satira vtělená fantastickým tělesným básněním pojmenovala mnohé z toho, s čím se dítě zkoušené praktikovaným lži-socialismem konfrontovalo a čeho jsou plny tuzemské rybníky podnes... Divadelní scény se umně spojují s filmovým vyprávěním, a snová pravda tak s úspěchem bezostyšně atakuje choré stagnování, nad nímž lze jen ohrnout nos. To je však často zaměnitelné s hlubokou, niternou tragikou – a i ten zčervenalý nemusí vždy pochopit, že ten modrý protějšek jen slepě světélkuje Eliášovým ohněm, protože ta červeň se vsákla v marnotratně vstřebanou touhu… Kocour ale na okolnosti nehledí a připomíná svým ostrozrakem, že nakonec na žádné výmluvy nezbude čas. A proto pátrejme po sobě spíše v kocouřích očích než ve své auto-diagnostice… (30.09.2017)