Srdcu nerozkážeš

Notypyčovole, já teču jak stará lednička! Ehm, za toto nadbytečně emfatické zahájení se omlouvám, já jen, že tu sedím dojatý a naměkko a culím se, jak kdyby mě mistrovsky vykouřila bezzubá cigánka. Ne snad, že by tato tuctová pákistánská feel good lávstory byla něčím originální, naopak, právě oním předvídatelným patosem mě pohladila po mé zjizvené dušičce. Není divu, že v téhle zkurvené době lží, depresí, stresu, smutku, zklamání, bolesti, kvazicitů, předstíraných orgasmů, nedodržených termínů, předraženého másla, Tomia Okamury, nevratných Frisco láhví a zasraných vlakových zpoždění mě dokáže rozněžnit tak prostinký, bezelstný příběh o lásce, kde když se holka chová divně, tak je to proto, že potřebuje srát a neví, jak to svému chlapci říct, nikoliv proto, že je nediagnostikovaná emopsychonarkomanka a má mu zničit celý život. Ano, i takový obtloustlý nihilistický patogen jako já občas projevuje emoce a případné xmrti se nudící sexy svině, jenž by mě chtěly ochočit a citově znásilnit, nechť se hlásí do pošty, jsem teď na jedno párměsíční zneužitíčko volnej. Da vstreči! (31.10.2017)

Nejlepší romantická komedie roku a to bez nadsázky. Hlavně tedy proto, že je The Big Sick jednou velkou dvouhodinovou srdceryvnou přehlídkou životních příhod sympaťáka Kumaila Nanjiani. A taky proto, že si ke spolupráci přizval mojí oblíbenou Zoe Kazan a jak se posléze ukázalo jako podstatnější, ba přímo kardinální, hlavně její filmovou maminku Holly Hunter, jejíž emotivní scény jsou zkrátka úchvatné a užíval jsem si každou minutu. Těšil jsem dlouho a shlédnutí si i tak neúmyslně prodlužoval, o to větší skvost jsem však dostal. (15.09.2017)

Citlivě a dokonale zvládnutá kombinace humoru, romantiky a vážných scén mně ohromila. Hlavní hrdina je klenot, který se třpitý napříč celou stopáží. Trefný dialogy rozesmějí i rozněžný. Je pěkně dobře, že existuje snímek Pěkně dobře, protože umí udělat báječnou společnost nejednomu fanouškovi filmu a to u filmů přece nejvíc kráčí, no ne, amigo ? (11.07.2017)

Měla jsem velká, přehnaná očekávání. Zde na CSFD k dnešnímu datu 82%. Navíc opravdu vtipné trailery. Od zahajovacího filmu 52. festivalu Karl.Vary jsem čekala velké potěšení a duchapřítomnou zábavnost. Pak přišlo zklamání. Kinosál, v němž jsem seděla já, se zasmál snad dvakrát. Já ani jednou. Spíše než komedie mi to přišlo jako romantický filmeček, sladkobolné melodrama, originální spíše jen tím, že muž má pákistánské předky. Bylo zajímavé vidět, jak žijí a jak uvažují pákistánští rodiče trvale žijící v USA, vidět vzdáleně jejich kulturu, dívat se na námluvy předem smluvených manželství. Ale to byla jen vedlejší linie. Zbytek mi přišel - až na malé chvilky- málo výrazný. Celkem nuda. Na to, co se kolem toho nadělalo povyku, slabé. Nemůžu dát ani ne dvě hvězdy, protože ty jsem dala filmům, které mně sedly více a protože tohle měla být podle recenzí fakt jako pecka. - Navíc herec Kumail se pořád šklebí, jako by zadržoval smích, dokonce i v situacích, kdy si myslí, že mu umírá milenka. Moc dobrý herecký výkon podle mého nepředvedl. (16.07.2017)

Poutavý, "klišoidně" nezkalený a přitom hřejivě lidský příběh o lásce, stand-upu a síle lidského ducha. The Big Sick sice ze začátku zní a vypadá jako další romantická záležitost, kterých je v dnešní době všude plno, nicméně opak je pravdou. Snímek je totiž citlivou a v rámci filmových možností i realistickou podívanou, což ve výsledku v divákovi zanechá silný dojem toho, že něco takového se může stát komukoli z nás. Byl jsem vážně překvapen, že se zde sešla kombinace inteligentního humoru, skvěle vypointovaného scénáře a skvělých herců. Je vážně velmi příjemné se jednou za čas odreagovat u filmu, z něhož s z každého záběru sálá upřímná lidskost a porozumění. Jen škoda té dlouhé stopáže, která "nabídne" pár hluchých scén. Až na tento drobný detail jsem s filmem The Big Sick velmi spokojen, pročež ho mohu s klidným svědomím vřele doporučit. „Okay, that's a common misconception. Yelling anything at a comedian is considered heckling. Heckling doesn't have to be negative.“ (20.10.2017)