Návrat ztraceného ráje

Snaha důstojně se vyrovnat se VŠEMI DOBRÝMI RODÁKY se vyznačuje vedle kultivované filmové řeči šedesátých let příliš velkým záběre témat a ne zcela zaplněnou mozaikou. Nostalgie také občas zápasí s idyličnem a řada témat zůstává nakousnuta, ale ne zcela dotvořena. I tak se Jasný za své dílo a mimořádně kvalitní herecké obsazení nemusel stydět. (30.11.2021)

Jak píše Radek99, zdá se mi trochu nedoceněný tento zajímavý snímek, který vlastně jen ukazuje, jak žijeme. Zajímavý je také často dokumentární styl příběhu i pěkné zobrazení New Yorku. Ano, jsou zde místy scény, které jakoby se do filmu ani nehodí, ale vzápětí se ukazuje, že tam patří a neruší celkový ráz filmu. Pucholt sice působí hodně jako neherec, ale v průběhu filmu si to nějak sedne. Kdybych byl hodně kritický, dal bych asi i 50%, ale tentokrát jsem byl spokojený na 75%, 18.9.2014. (19.09.2014)

U tohoto filmu velmi záleží na náladě, ve které k vám přijde. Když jsem ho viděl poprvé, tak jsem si říkal: Dobře natočený, ale dost nuda. Ten filmový jazyk je zastaralý a dneska nemoderní a pomalý. Proto vás může oslovit jen když se dokážete zklidnit a přizpůsobit tomu pomalému tempu. Pokud k tomu přistoupíte s tím, tak kdy už se něco stane, tak se s filmem musíte minout. Děj není tak důležitý, je to opravdu bilance starého muže, který prochází svůj život a vidí, jak se během něj změnil svět a lidé. Možná k tomu člověk musí i dozrát, protože tohle mi při tom prvním sledování před asi 8 lety nedocházelo. (20.11.2009)

I když sem se v tom filmu několikrát mihl a dostal za jeden natáčecí den 50kč, tak teda výsledek je hodně slabý. Kdyby se to netočilo u nás a kdyby nám díky natáčení nedali pár dní volna ve škole, šel bych níž s hodnocením:) Film hlavně shazují herci a totálně nezajímavá náplň filmu...tolik zbytečných scén jsem dlouho neviděl...ale možná jsem jen snímek nepochopil. Možná Jasný navazuje na Rodáky v nějakém zakódovaném módu, plném tajných šifer a znamení, které ocení jen jedinci detailně obeznámení s Rodáky...možná...hmm...kdo ví. Stejně mám na natáčení hodně hezkých vzpomínek, třeba jak jsme šli s kámošem pro podpis k Brodskému do karavanu, ten nám dal cosi k pití, tak 20 min klábosil o ničem, úplně na nás zapomněl a teprve až se mi podařilo převrhnout prázdnou sklenku, se nás teprve zeptal, proč jsme vlastně přišli a kdo jsme :) (29.01.2008)

Podivná, rozbředlá, nesoustavná reflexe exilu, porevoluční české reality a života v americkém velkoměstě. Jako by režisér chtěl říci velmi mnoho a tak se zajíkal množstvím dojmů, že neřekl souvisle prakticky nic. Navíc zde zoufale selhává i Jasného hlavní zbraň, totiž poetizující vidění světa, jindy tak výrazně určující charakter filmu. (11.01.2007)