Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rozprávanie väzňa z tábora smrti. Boxer Tonda Majer, ktorý sa dostal do koncentračného tábora kvôli bitke s gestapákom, spomína na vražednú prácu v lomoch, na kruté týranie nacistami a na väzenskú solidaritu, ktorá mu pomohla prežiť. (RTVS)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (103)

mchnk 

všetky recenzie používateľa

Už jsem to napsal jednou a napíšu to zas. Československá válečná kinematografie, je nejpodrobnější a nejobsáhlejší pohled na události v Evropě od roku 1938 do roku 1945. Tohle je další příhoz do ohně. Tentokrát určitě dost reálný příběh, který se mohl odehrát v jakémkoli z pracovních táborů smrti. Tohle je jeden z miliónů osudů, které se v těchto táborech odehrávaly. Boxer Tonda je odvážný a silný. Jak duchem, tak tělem. Celková proměna statného muže v nicotnou trosku, bojující o každý krůček s kamenem na rameni, výborný obraz aktivního a propojeného odboje "vy se zítřků bojíte, ale my se na ně těšíme..." všudy přítomná smrt, která je součástí každého dne a velmi silné momenty. Příběh českého boxera, který přežil svou smrt v táboře smrti, a to vše v doprovodu vynikajících českých herců, je potřeba znát, považuješ-li se znalce československé kinematografie. ()

Karlas 

všetky recenzie používateľa

Očekávání skvělého československého válečného filmu bylo naplněno. Škoda, že záprtek z hnízda rudé slepice jej lehce zasmradil. I mým názorem je, že jde asi o největší roli Františka Peterky a jedno ze vzácných dramat Ladi Menšíka. Pět hvězd snad musí věnovat každý sentimentální divák, jako jsem já, za Ave Maria na skalnatém ostrohu smrti. ()

Reklama

Gemini 

všetky recenzie používateľa

Jeden z prvních filmů Vojtěcha Jasného, a další z ukázek jeho neoddiskutovatelného talentu. Při čtení popisu děje by se mohlo zdát, že jde o inspirační zdroj pro Triumf Ducha s W. Dafoem a E. J. Olmosem, ale není tomu tak. Drama, jemuž vévodí vynikající (a skutečně nabušený) František Peterka, se soustřeďuje na sounáležitost vězňů a hluboce lidské okamžiky tváří v tvář nepochopitelně jakéhokoliv náznaku citu prosté mašinérii spíše než aby šokovalo groteskními scénami večírků pro esesmany. Vojtěch Jasný dokázal s pomocí vynikajících herců vytvořit velmi soudržný film, obsahující několik scén nejen hodných zapamatování, ale takových, jaké si nejde nepamatovat. Jednou z nich je samozřejmě scéna na schodech, druhou Ave Maria, a našlo by se jich ještě pár. To je na pouhou hodinu a půl více než slušný výkon, řekl bych. A to jsem ještě nezmínil precizní práci pokud jde o realismus - vězňové stejných národností spolu mluví svým rodným jazykem, používají tlumočníky (kteří někdy tlumočí tak jak se jim hodí), mluví s přízvukem atd. atd. Myslím, že jde o film neprávem zapadlý vedle např. celkem pravidelně reprízované Modlitby Pro Kateřinu Horowitzovou. S touto nejvyšší třídou rozhodně snese srovnání, byť nejde hlavně díky trochu zvláštně a zkratkovitě působícímu konci o úplně rovnocenné soupeře. Já každopádně dávám 80%. ()

raroh 

všetky recenzie používateľa

Snímek přináší nečernobílé pohledy (jen si poslechněme, že se tu otevřeně mluví o kolaboraci některých vězňů, bordelech pro část z nich - těmi bývali většinou kriminálníci, jak tu vypadají kápa a blokoví) na svět nacistických represivních zařízení, postava boxera spíše funguje jako extrakt různých příběhů, které se zde udály a mohly udát. Řekl bych, že toto je snímek, který by se spolu s Boxerem a smrtí (ten je koncipován jinak, jako gradující, Jasný pracuje s všednodenností koncentráku) měl nejvíce zamlouval těm, kteří nějakým prošli. Vím dobře, jak někteří mají výhrady ke způsobu zpracování Daleké cesty a i Lustigově optice (tím pádem i Transportu z ráje). ()

PetrPan 

všetky recenzie používateľa

"A za co jsi tady? Já jsem komunista"  A tak se zřejmě zrodil mýtus o komunistické agitce. Přátelé, komunisti byli za světové války skutečně perzekuováni a nenáviděni v míře jen o něco nižší než Židé, tohle je a zůstane historickým faktem. A tak tedy má frajerské entrée Tondy Majera skutečně tu sílu, jakou mu Vojtěch Jasný chtěl přisoudit.  Jedinou lehce zasmrádlou tezí je tu ta o bodrém, bezpodmínečném a nefalšovaném soudružském hrdinství sovětských soldátů, skutečnost byla  téměř jistě trochu přízemnější. Jinak jsem viděl skvělého Františka Peterku v depresivním vězeňském dramatu. Jeho počáteční individualismus byl sice ke konci obětován ve prospěch výhod kolektivu, ale  to, mám ten pocit, lze často vidět i ve filmech tzv. imperialistických, viďte.  Výčitky směrem k  rudé propagandě pak blednou zejména v kontextu osudu židovského zpěváka. ()

Galéria (6)

Zaujímavosti (9)

  • Ve filmu nosí vězni pytle (naplněné polystyreném), ale pouze František Peterka nosil opravdu téžké, téměř 50 kg pytle, aby vše vypadalo autentičtěji. (cariada)
  • Jiří Sovák (Josef) vzpomínal na svého pozoruhodného režiséra: "Vojta je maximalista. (...) Vím, že si přál bunkr, a byl zaskočen, když mu ho produkce odmítla postavit nebo lip - odněkud ze severu Čech převézt. V tomhle byl naivni. Divil se: 'Vždyť by to při troše dobrý vůle přece nějak zařídit šlo!' Jednou před natáčením dost drastické scény povídá: 'Hele, svlíkněte si ty kožichy a to, co máte vespod... a postůjte mi chvíli tady jen v prádle.' Jménem účinkujících jsem se ohradil, povídám: 'To nemáme ve scénáři, pane režisére, abysme tu stáli v prosinci, za mrazu, nahý!' A Jasný povídá zcela bezelstně: 'No jo, když já bych potřeboval, abyste mi trochu promodrali!'" (NIRO)
  • Vojtěch Jasný, jehož otec zahynul v Osvětimi, čerpal svůj námět u vězňů, kteří toto peklo přežili a se kterými osobně mluvil. (Terva)

Reklama

Reklama