Prežil som svoju smrť

Obával jsem se, že po mnoha letech dojem, vzpomínky i hodnocení půjde dolů, ale nestalo se tak. Pořád je to velice působivý film (jeden z nejlepších zabývajících se tématem pracovních táborů). Film (nejenom) o utrpení, vzájemné pomoci i charakterech, výborná kamera, režie i herecké výkony, množství velice výrazných a zapamatovatelných scén (kamenolom, polévka, Ave Maria aj.). Hodně silný film o boji o holé přežití a přesto, že některé scény (i vizuální herecké postavy) balancují na hranici věrohodnosti, tak je to dílo, na které se jen tak lehce nezapomíná. (07.09.2018)

Velmi silný a sugestivní příběh z koncentračního tábora Mathausen. Ten se vyznačoval těmi nechvalně proslulými schody na věčnost. Právě ty si z filmu nejvíce pamatuji a pak je tu nezapomenutelná scéna se zpěvákem, při té jsem se rozbrečela a přestala na moment dýchat. Běhal mi z ní mráz po zádech, jak byla silná. Vůle boxera Tondy, kterého civilně zahrál František Peterka, byla ža obdivuhodná. (28.01.2021)

„Dostal jsem strach, že mi má lež vynese něco horšího než rány. Ale později jsem si uvědomil, že to byl jediný způsob jak s nimi mluvit. Skromnost byla u nich zbabělostí, drzost byla chlapská.“ Přežil jsem svou smrt staví na trochu jiném typu hlavního hrdiny. Odvaha a vůle žít by se dala považovat za v podstatě samozřejmost, ale on má tu výhodu, že je ve výborné fyzické kondici a věří, že právě díky ní má šanci přežít („…díval jsem se na cestu do koncentráku jako na těžké utkání“). A divák mu pak i fandí, jak kdyby byl zrovna v ringu. Zejména při těch scénách, kdy mu hrozí bezprostřední smrt. Když nosí pytle, hází chleba či třeba zrovna tahá kamen do schodů (nejdelší, ale možná i nejpoutavější pasáž filmu společně s výslechem). Ale jak sám přiznává, nedostal by se tam, kde je, bez pomoci kamarádů…jakože vedlejší postavy byly neméně zajímavé, nejvíc mě zaujal Menšík. 5* nedávám čistě z jediného důvodu; ten národně-politický podtext je bohužel až příliš citelný a tvoří tak jedinou kaňku na jinak výborném filmu. (08.02.2018)

Vojtěcha Jasného považujem za silne nadhodnoteného režiséra, ktorý sa svojim filmom venoval s rôznou úrovňou zaujatia. Zatiaľ čo Rodákov pripravoval 20 rokov, tento film nakrúcal pravdepodobne z chodu. Už dlho som nevidel niečo tak naivné a tak odfláknuté. Keď mohol Tom Hanks kvôli Stroskotancovi schudnúť 20 kíl, prečo Jasný nevybral nejaké asketickejšie typy do úloh koncentráčnikov. Dobrý herec údajne zahrá všetko, ale obézny herec nezahrá väzňa v tábore smrti. Mal som pri sledovaní rovnako hlúpy pocit, ako pri Veľkom úteku. Tamojší zajatecký tábor mi skôr pripomínal tábor skautský. Škoda ďalších slov. Určite spravil veľa vtedajší dohľad režimu nad tvorbou, ale Jasného podiel je neodšriepiteľný. Aj gudaulin spomenul Boxera a smrť. Je pre mňa nepredstaviteľné, aby som týmto dvom filmom rozdielnych kvalít dal zhodný počet hviezdičiek. (16.12.2015)

Už jsem to napsal jednou a napíšu to zas. Československá válečná kinematografie, je nejpodrobnější a nejobsáhlejší pohled na události v Evropě od roku 1938 do roku 1945. Tohle je další příhoz do ohně. Tentokrát určitě dost reálný příběh, který se mohl odehrát v jakémkoli z pracovních táborů smrti. Tohle je jeden z miliónů osudů, které se v těchto táborech odehrávaly. Boxer Tonda je odvážný a silný. Jak duchem, tak tělem. Celková proměna statného muže v nicotnou trosku, bojující o každý krůček s kamenem na rameni, výborný obraz aktivního a propojeného odboje "vy se zítřků bojíte, ale my se na ně těšíme..." všudy přítomná smrt, která je součástí každého dne a velmi silné momenty. Příběh českého boxera, který přežil svou smrt v táboře smrti, a to vše v doprovodu vynikajících českých herců, je potřeba znát, považuješ-li se znalce československé kinematografie. (14.02.2012)