Prežil som svoju smrť

Po atmosferický stránce Jasný exceluje, řada scén si stále zachovává působitost, trochu předimenzovaná, ale originální a osobitá je scéna s židovským pěvcem zpívajícím vězňům Ave Maria. Příběh mě ale příliš neoslovil, to, co se snaží obraz navodit, to diktovaná shcematičnost, uhlazenost a až nevěrohodnost v konání a promluvách postav často až potlačuje. Ani Peterkův výkon mi v hlavě příliš neutkvěl, to už spíš Menšík ve velmi netradiční roli, dle mého ve filmu ani zajímavější postava není. (19.12.2009)

Hlavní role pro Františka Peterku, který se protlouká mezi životem a smrtí v koncentračním táboře. Výborně mu sekundují herci v menších rolích, Menšík, Ťapák, Sovák, Bróďa, Lír, Řehoř, Babka, Homola....Hodně drsný snímek, kde smrt je v každém druhém záběru a některé scény jsou hodně sugestivní a napínavé, zejména záběry z kamenolomu, mazec!! Nadčasová a vynalézavá je i kamera Jaroslava Kučery, pro kterého byl tento film jedna z prvních filmových prací. Myslím, že tohle dílo Vojtěcha Jasného je v Česku nejlépe natočený snímek z gestapáckého tábora smrti, který se s přehledem může rovnat i Spielbergovému opusu Schindlerův seznam, kterého i bez zbytečného patosu předčí. Moc potěšily roličky Hany Hegerové v roli cikánské kurvy nebo vězeň Jarka Pižla, který je nejznámější jako Pepek Vyskoč ze Švejka. Těch roliček by se našlo více, ale velice brzo ve filmu mizejí. Těžká depka. (17.02.2017)

Nevyrovnaný film. Působivá černobílá kamera, která navozuje dojem až dokumentární. Ty nástupy a pochody vězňů působí velice depresivně. Pasáž se schody má potenciál přivolat noční můru. Vynikající výkon V. Menšíka v proň velmi netypické roli. Patetická scéna s židovským vězněm zpívajícím Ave Maria (zde je patos na místě). Bohužel, všechna tato toto vyvrcholení příjdou do půlky filmu. Ten pak běží samospádem, dále negraduje. Není špatný, ta dusivá atmosféra tam stále je, ale.... A samozřejmě, nějaké ty úlitby dobové ideologii jsou tam též. (20.08.2011)

„Dostal jsem strach, že mi má lež vynese něco horšího než rány. Ale později jsem si uvědomil, že to byl jediný způsob jak s nimi mluvit. Skromnost byla u nich zbabělostí, drzost byla chlapská.“ Přežil jsem svou smrt staví na trochu jiném typu hlavního hrdiny. Odvaha a vůle žít by se dala považovat za v podstatě samozřejmost, ale on má tu výhodu, že je ve výborné fyzické kondici a věří, že právě díky ní má šanci přežít („…díval jsem se na cestu do koncentráku jako na těžké utkání“). A divák mu pak i fandí, jak kdyby byl zrovna v ringu. Zejména při těch scénách, kdy mu hrozí bezprostřední smrt. Když nosí pytle, hází chleba či třeba zrovna tahá kamen do schodů (nejdelší, ale možná i nejpoutavější pasáž filmu společně s výslechem). Ale jak sám přiznává, nedostal by se tam, kde je, bez pomoci kamarádů…jakože vedlejší postavy byly neméně zajímavé, nejvíc mě zaujal Menšík. 5* nedávám čistě z jediného důvodu; ten národně-politický podtext je bohužel až příliš citelný a tvoří tak jedinou kaňku na jinak výborném filmu. (08.02.2018)

Máme tu dvě tváře. Ta první je úsměvná, naivní a trochu hloupá - říká nám, kterak komunistická strana a ruský národ nade vše úžasnými jsou, njn. rok 1960 je i Vojtěchovi názorově Jasný. Ta druhý tvář je poměrně vážná a sympatická - důležitost solidarity, důstojnosti a cti ve velmi sympatickém hereckém provedení je pro mě vítanou učební pomůckou ve výchově všech věkových kategorií. Boxerský souboj budiž odpustitelnou vložkou zcela směšného provedení, které je klasickou ukázkou dlouhodobého nezvládání této disciplíny českými tvůrci. Co mi ale seriózně chybí jsou slizké a negativní postavy mezi vězni. (14.05.2014)