Přežil jsem svou smrt
I Survived Certain Death
Réžia:
Vojtěch JasnýScenár:
Milan JarišKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Svatopluk HavelkaHrajú:
František Peterka, Jiří Sovák, Václav Lohniský, Martin Ťapák, Paul Berndt, Hans-Joachim Hegewald, Fred Delmare, Fred Düren, Wojciech Siemion, Rudolf Asmus (viac)Obsahy(1)
Rozprávanie väzňa z tábora smrti. Boxer Tonda Majer, ktorý sa dostal do koncentračného tábora kvôli bitke s gestapákom, spomína na vražednú prácu v lomoch, na kruté týranie nacistami a na väzenskú solidaritu, ktorá mu pomohla prežiť. (RTVS)
Videá (1)
Recenzie (103)
Film se spoustou sugestivních momentů, který sice nedosahuje kvalit Boxera a smrti, ale i tak má co nabídnout. František Peterka podal velmi dobrý výkon a nutno podotknout, že scéna s kamenem na schodech se opravdu vryje hluboko do paměti. Ideologie ve snímku je, ovšem není to žádné propagandistické zvěrstvo... Snad jen ta burácející inernacionála v závěru mohla být nahrazena jinou melodií (případně tam hudba nemusela být vůbec). ()
"A za co jsi tady? Já jsem komunista" A tak se zřejmě zrodil mýtus o komunistické agitce. Přátelé, komunisti byli za světové války skutečně perzekuováni a nenáviděni v míře jen o něco nižší než Židé, tohle je a zůstane historickým faktem. A tak tedy má frajerské entrée Tondy Majera skutečně tu sílu, jakou mu Vojtěch Jasný chtěl přisoudit. Jedinou lehce zasmrádlou tezí je tu ta o bodrém, bezpodmínečném a nefalšovaném soudružském hrdinství sovětských soldátů, skutečnost byla téměř jistě trochu přízemnější. Jinak jsem viděl skvělého Františka Peterku v depresivním vězeňském dramatu. Jeho počáteční individualismus byl sice ke konci obětován ve prospěch výhod kolektivu, ale to, mám ten pocit, lze často vidět i ve filmech tzv. imperialistických, viďte. Výčitky směrem k rudé propagandě pak blednou zejména v kontextu osudu židovského zpěváka. ()
Velmi silný a sugestivní příběh z koncentračního tábora Mathausen. Ten se vyznačoval těmi nechvalně proslulými schody na věčnost. Právě ty si z filmu nejvíce pamatuji a pak je tu nezapomenutelná scéna se zpěvákem, při té jsem se rozbrečela a přestala na moment dýchat. Běhal mi z ní mráz po zádech, jak byla silná. Vůle boxera Tondy, kterého civilně zahrál František Peterka, byla ža obdivuhodná. ()
Očekávání skvělého československého válečného filmu bylo naplněno. Škoda, že záprtek z hnízda rudé slepice jej lehce zasmradil. I mým názorem je, že jde asi o největší roli Františka Peterky a jedno ze vzácných dramat Ladi Menšíka. Pět hvězd snad musí věnovat každý sentimentální divák, jako jsem já, za Ave Maria na skalnatém ostrohu smrti. ()
Keby sme sa ako deti nehrali na kovbojov a Indiánov (alebo partizánov a fašistov), ale na väzňov a dozorcov v koncentračnom tábore... a niekto by nás pri tom nakrúcal... tak by to asi vyzeralo takto nejako. Nemám detaily okolo koncentračných táborov (ich denného "života") naštudované, tento tu ale pôsobil krajne nepresvedčivo a naivne. Že tábor smrti? Skôr len taký cvičný láger, v ktorom by zachovať si vlastnú dôstojnosť bolo ľahšie než v Pahorku, prežiť menej náročné než v Potkanovi kráľovi a ujsť z neho by si nežiadalo vedenie profesionálnych "útekárov" Barletta s Hiltsom... skoro, ako by tu tomu velil Schindler... a tak som len párkrát nezaujatý zívol a ani v polovici stlačil čudlík off... ()
Galéria (6)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (9)
- Filmový debut herce a režiséra, Oto Ševčíka, a také Eugena Jegorova. (M.B)
- Vojtěch Jasný, jehož otec zahynul v Osvětimi, čerpal svůj námět u vězňů, kteří toto peklo přežili a se kterými osobně mluvil. (Terva)
- Jiří Sovák (Josef) vzpomínal na svého pozoruhodného režiséra: "Vojta je maximalista. (...) Vím, že si přál bunkr, a byl zaskočen, když mu ho produkce odmítla postavit nebo lip - odněkud ze severu Čech převézt. V tomhle byl naivni. Divil se: 'Vždyť by to při troše dobrý vůle přece nějak zařídit šlo!' Jednou před natáčením dost drastické scény povídá: 'Hele, svlíkněte si ty kožichy a to, co máte vespod... a postůjte mi chvíli tady jen v prádle.' Jménem účinkujících jsem se ohradil, povídám: 'To nemáme ve scénáři, pane režisére, abysme tu stáli v prosinci, za mrazu, nahý!' A Jasný povídá zcela bezelstně: 'No jo, když já bych potřeboval, abyste mi trochu promodrali!'" (NIRO)
Reklama