Americký samuraj

Vyrostl jsem na tom. V době filmů jako Karate tiger a spol. to byla špička, která mi ovlivnila dětství. Ve srovnání s dnešními bojovými filmy už opravdu nejde srovnávat choreografii soubojů, příběh jednoduchý, prostý, přímý jako samurajský meč, ale stačilo to...v té době bohatě, proto prosím ostatní uživatele o shovívavost. Existovat internet a CSFD v roce 1992, kolik by dostal Americký samuraj procent, hm?? =) (19.02.2010)

Americký akční film vyprávějící o mladém Američanovi Drew Collinsovi, který jako nemluvně ztratil oba rodiče při leteckém neštěstí nad Japonskem a kterého poté vychoval moudrý japonský muž (J. Fujioka) a zasvětil mladíka do samurajského umění. Jako dovršení výuky a splnění všech úkolů obdržel Collins od svého nevlastního otce starý rodinný meč, což se pochopitelně nelíbilo prchlivému Kenjirovi (M. Dacascos), pravému synovi onoho učitele. Do hlavní roli bojovníka, který se pak vrátil do Spojených států a věnoval se povolání novináře, byl obsazen D. Bradley, jehož herecké umění bylo dosti chabé, avšak v podobných typech snímků jako je tento, se podobný nedostatek dá blahosklonně přehlédnout, pokud je dostatečně nahrazen bojovým uměním. Během jedné noci je o vzácný meč skupinou násilníků oloupen a za nějaký čas zjistí, že jsou oním mečem páchány vraždy a podle způsobu usmrcení lze odvodit, že vrahem je Kenjiro. Během pátrání po vrahovi v Istanbulu je Bradley i se svou fotografkou V. Trapp zajat a donucen podstoupit drsné souboje v aréně před rozjařeným publikem, kde porážka končí smrtí. Krvelačné souboje bojovníků v bizarních oděvech představují skutečný vrchol filmu, neboť v aréně se kromě Bradleyho vystřídali podivný blonďatý zápasník v upnutých šortkách (R. Vreeken), nemotorný bojovník se sekyrou inspirovaný Vikingy, naivní Američan v riflích vyzbrojený dýkou, dlouhovlasý asijský bojovník se dvěma šavlemi a červenými ozdobami na rukou, další Asiat s patkou a tyčí s ostřím, velmi podivný zápasník s páskou přes oko zahalený v plášti disponující dvěma ozubenými háky a pochopitelně šampion Kenjiro, jenž každého rozsekal svým mečem. Ve finálovém souboji se pochopitelně utkali dva nevlastní bratři se samurajskými meči. Díky duelům v aréně a nostalgickým vzpomínkám na tento film mistra béčkových akčňáků S. Firstenberga hodnotím Amerického samuraje průměrně, ačkoli jsem si pochopitelně vědom všech filmografických nedostatků, kvůli nimž obvykle hodnocení snižuji. (24.01.2020)

Typická a jedna z nejlepších arénovek, všechno kolem vem čert, protože je to stejně tak trapný jako Bradleyho herectví! Povídačka o vítězství nad vlastní bolestí je možná inspirativní, ale sotva kdy bude fungovat (zkuste kdyžtak poprosit kámoše, aby vás střelil třeba do nohy a pak ať Vám pořád dokola recituje: "Musíš se povznést nad bolest smrtelníků, nesmíš dovolit, aby Tě slabost zbavila Tvé vnitřní síly..." Pravděpodobně předtím než omdlíte, ho pošlete někam jinam, než kam by chtěl jet na dovolenou...) Příběh je stupidně primitivní, takže jediné, co film drží nad vodou, jsou arénové souboje - ty jsou totiž výborné! Spousta rozličných bojovníků, spousta různých zbraní, hromada usekaných částí těl, mnoho mrtvých. Finální duel je ale velké zklamání, nevidíme z něj vůbec nic, pouze se střídají záběry na ruce a na herce - hrůza! Všechny ostatní souboje jsou natočené velmi umě, občas zpomalované, což zde není rozhodně na škodu... Snímek obsahuje chyby (Sing-ji si vesele dál skáče a mává mačetou v tréninkové místnosti, ačkoliv byl před několika minutami zabit Phan-Xuem), trochu atmosféry snímku dodává samurajská výzdoba a hlas Johna Fujioky... Mark Dacascos v roli zabijáka Kenjira je elegantní a rozhodně lepší než David Bradley, který si zahrál novináře Andrewa Collinse... A pro Ty z Vás, kteří jste tu noví a tuhle arénovku jste neviděli, opakuji arénová pravidla: "Žádná nejsou!" 50% (11.07.2006)

Na sérii AMERICKÝ NINJA se Firstenberg s Bradleym sice minuli, ale záhy na sebe narazili u AMERICKÉHO SAMURAJE a v úspěšné spolupráci pokračovali třemi dalšími, v rychlém sledu natočenými akčňáky BOJOVNÍCI KRVE a CYBORG COP I a II, přičemž AS a první CC podle mě patří k tomu nejlepšímu, co oba natočili. AMERICKÝ SAMURAJ, poslední Firstenbergova práce pro krachující Cannon, je až sebeparodická, telenovelózně naivní a romantická kombinace samurajských filmů a arénovek a působí jako jakýsi opožděný pokus Cannonu v rámci jednoho filmu přeskočit od cannonovských ninja filmů na vlnu arénních mlátiček. Jelikož mě arénovky nikdy nebavily, nechal jsem si ho v pubertě uniknout a dnes si u něj říkám, že jeho cílovka-dvanáctiletí kluci tenkrát mohla být nadmíru spokojena. S ohledem na ni samozřejmě nemůže chybět výcvik malého osiřelého amerického kluka japonským mistrem (který upomene na AMERICKÉHO NINJU, mistra dokonce opět hraje John Fujioka) a od půlky už se film přesouvá do arény plné osobitých bojovníků a děj je vytlačen zdařilými souboji, u kterých není nouze o usekané končetiny (od copů přes ruce až po hlavy). Mínusem je rozhodně otravně zachmuřeně správňácký Bradley (podobně jako v BOJOVNÍCÍCH KRVE), kterému mnohem víc svědčí frajerská poloha z CYBORG COPů, kompenzuje to ale Mark Dacascos s předimenzovaným obočím coby fanatický záporák. Od jejich závěrečného souboje jsem si sice sliboval víc, ale musím ocenit, jak efektně tu je podáno to hnusně alibistické klišé "hrdina nedokáže zabít padoucha, tak padouch vytáhne skrytou zbraň a přinutí hrdinu zabít ho v sebeobraně". (28.09.2009)

Klasika prázdninových nocí na Nově. Samotný děj se brzy omezí jen na knockout tournament, který patří snad ke všem těmto filmům, ale přesto tyto scény patří k tomu nejlepšímů. Občas se stane, že je vidět něco co nemá (upadne umělá ruka, atd), dialogy jsou občas úžasně směšné a chování postav nelogické, ale tenhle film mám prostě rád (13.08.2006)