November

Kdyby se Franta Vláčil a Jan Švankmajer zfajčili a natočili spolu film dle námětu od Erbena, vypadal by nějak takhle. Má to ovšem menší háček – nadpřirozeno je všude kolem, ďábel sídlí přímo za humny, oživlé nářadí vesničanům plní jakékoliv přání, a démoni se oklamávají navlečením kalhot na hlavu.... Estonský surrealistický horor 'November' je – jak je z anotace již vidno – nefalšovanou rustikální ódou na fantasmagorii, okořeněná severským folklórem a absurdním černým humorem. Přesto jde v podstatě o fantazijní mozaiku z (ne)obyčejného života pár obyvatel jedné neznámé lesní vesničky. A byť jde o film konceptuálně nekonzistentní, jde o skvělý žánrový bizár, který by měl vidět každý fanoušek černobílých filmů.... Inu, v Estonsku se dušičky slavěj tak trochu jinak. [#FILMOVKA2021🎬] (26.08.2021)

Pomaličky plynúca báseň plná krásnych momentov - kedy prízraky a obludy a samotné manifestácie hriechu naberajú konkrétne podoby. To zlé a to nechutné vyviera z prapodstaty stredu medzi pohanským a kresťanským. Úlohu hrajú živly, tradície a zvyky - akokoľvek bizarné ale plné opodstatnení. Sme odrezaní od reality. Sme v niečom čo sa nedá úplne popísať. Je to tak trochu o láske. O smrti. O bizarnostiach a nežnosti. O dotykoch - či už tých smrteľných alebo láskavých a o degenerovanom spoločenstve, ktoré opustilo morálny základ. Čiernobiely manifest Rainera Sarneta nie je pre každého. Ale je plný pôsobivých scén. Hlavná predstaviteľka Liiny je krásna. (29.08.2019)

,,DAJ MI PRÁCU." ,,CHOĎ SPRAVIŤ REBRÍK Z CHLEBA." __ Komentované s odstupom štyroch mesiacov od videnia. Svojou bizarnosťou, námetom a spracovaním čisto artová záležitosť, ktorá už v čase nakrúcania mala ambície žať úspechy po všemožných festivaloch. Čiernobiela kamera najväčšmi umocňuje celkové vyznenie, osobne v nej však vidím istú snahu o vyumelkovanosť a napadlo mi, nakoľko by bol výsledok odlišný pri využití farebných filtrov, striedajúcich sa napr. s ročnými obdobiami. Najväčší dojem však vo mne zanechali postavy krattov, ako možno vôbec prvej vytvorenej ,,umelej inteligencie". Poeticky filozofujúci snehuliak podporuje baladický charakter filmu, ktorého záver začína byť postupne zrejmý. Film, ku ktorému sa dá nielen časom vrátiť, ale zároveň nabáda zoznámiť sa s dielom autora predlohy. (345. hodnotenie, 39. komentár k filmu) (01.08.2020)

Prvních pár minut jsem na to zíral docela nechápavě, ale pak mne tahle estonská baladická podívaná zcela uhranula. Nádherná kamera, výborná výprava a kostýmy, k tomu střet pohanských i křesťanských motivů a fantastická stvoření. Nakonec mne docela překvapil pohled na hodinky. Ani mě nenapadlo, že to byly skoro dvě hodiny. Klidně bych si dal i víc... (90%) (03.11.2021)

Už dávno jsem si všimla, že filmy, které vycházejí z magického realismu, nemají moc příznivců. Jenže to je přesně to, co mě fascinuje a úžasně baví. Ten svět na pomezí reality a snu. Listopad čerpá ze starých místních tradic plných pověr, legend, říkánek i mýtů. Místy působí velice naivně, primitivně, až hrubě, tak jak se i život venkovanů dříve řídil jednoduchými a snadno pochopitelnými pravidly. Ve filmu ožívají jejich sny a přání, podobně jako neživé předměty nebo jejich mrtví předkové. A černobílá kamera je prostě úchvatná. (12.10.2018)