C.B. Strike

Knižní předlohu paní Rowlingové jsem nečetl, Strike mi přišel náhodou pod ruku a stojí za to. To nejlepší ze seriálu předvádí Tom Burke aka Cormoran Strike, jeho výkon je okouzlující a lehkonohý, a to berme v úvahu, že nohu má jen jednu. Jeho charisma srší přes obrazovku, a i když seriál nepřináší do žánru nic nového, je opravdu velmi příjemný, zábavný a plný tajemství. (24.09.2017)

Jak řídkou kašičku nám to uvařila myšička Rowlingová! Koření použila vyčpělé a do série nasázela jedno klišé za druhým. Líně a bez invence předhazuje nenápadité a stokrát omleté motivy, včetně hlavní postavy – drsného detektiva s rozjitřenou duší a chlastem v krvi. Coby protiklad dohodila něžnou dívčinku ze slušné rodiny obdařenou kromě líbeznosti i inteligencí. ______ Zhruba polovinu času se neřeší vraždy, ale vztahy a to především hlavní dvojice detektivů – vlítnou na to spolu, nevlítnou…? Případy, které tato dvojice vyšetřuje, jsou plné logických děr, haldy postav a jmen, ve kterých se dá jen obtížně orientovat, a stereotypů (včetně maskování – ach, jo, to už je zoufalství, ostatně šestákových atributů je v sérii povícero). _____ Jedině díl z prostředí nakladatelství měl trochu nápadu, ale spíš jedovatého, protože si v něm autorka evidentně vyrovnávala účty s vydavatelským světem. A taky mohla použít svou zkušenost, což bylo přece jen lepší, než když se pokoušela zobrazit, jak to asi vypadá v Afghánistánu. Ve skutečnosti jsem to dokoukala především kvůli rabiátskému charismatu Toma Burkeho, jehož jednonohá postava někdy filmem prochází svižně jako baleťák a jindy zase kulhá, jak artritidou stižený děda. SHRNUTÍ: Rowlingová vymyslela funkční a zajímavý svět v Harry Potterovi, ale výborná spisovatelka se stylistickými dovednostmi nebyla nikdy. Když opustí Bradavice, tak se to ukáže v plném světle. (29.01.2019)

Nepochyboval jsem o tom, že zpracování románů z pera J.K. Rowling provede BBC ve velké kvalitě. A velice mě potěšilo, že to přesně se stalo. Na jednu stranu je škoda, že každá kniha vyjde jen na pár dílů, na stranu druhou je to možná lepší pro kvalitu. The Cuckoo's Calling Obsazení hlavní dvojice je skvělé, a to herce vůbec neznám. Možná i proto mi do rolí sedí, i když jsem si Robin podle knížky představoval jako větší puťku. Ale kdo jsem, abych nadával na to, že je sexy. Navíc to hlavní dvojce společně pěkně šlape a jiskří jako v knížce . Atmosféra celého příběhu je super a zasazení do Londýna mě vždycky baví. Hlubší ponoření do vyšetřování vraždy modelky rozhodně nebylo na škodu. Pár dobrých zvratů a fakt, že jsem zapomněl vraha pomohl. V podstatě nemám co kritizovat a ani moc nechci, ale jednu chybu přeci jen vyčtu – týká se amputované nohy. Zatímco při první scéně vypadá v neoprenu úplně v pohodě, tak ve druhé obnažené scéně vypadá hodně podivně. The Silkworm Po seznámení přišla na řadu druhá knížka a trošku větší prostor pro Robin. Tentokrát se vyšetřuje záhadné zmizení spisovatele, který těsně předtím napsal velice urážlivou parodii na svém okolí včetně známých kolegů. Opět skvělá atmosféra Londýna, perfektní chemie mezi ústřední dvojicí a zamotaný případ. Škoda je, že prostor pouhých dvou epizod nutí ke zjednodušení knižního příběhu a některé věci pak působí hodně zkratkovitě a na některé zajímavé věci se nedostává. I tak se ale těším na další pokračování a JK by měla přidat, nemůžu se dočkat čtvrté knížky. Lethal White Zpracování čtvrté knihy jsem odložil, protože v době premiéry jsem byl v procesu čtení pátého příběhu. Nicméně teď, když jsem se k tomu vrátil, tak si uvědomuju, jak komplikovaný tenhle případ byl. Každopádně to, co fungovalo (Robin a Strike) tam pořád šlape slušně, takže i kostrbatost příběhu (což by problém už v knize) se dá přežít. Přesto všechno mám knihy i seriál v oblibě a s chutí se na ně podívám, teď už jen počkat na Troubled Blood. Troubled Blood je velmi obsáhlá a dost zamotaná knížka, ale její zpracování na rozsahu pouhých 4 epizod se podařilo. Vyšetřování zmizení Margot Bamborough bylo stejně nečekané jako v knize. Myslím, že to správně vypustilo ty nezajímavé linky (cokoliv s Charlotte, minimum Johnnyho Rokebyho) a chytře to omezilo i napětí mezi hlavní dvojicí, i když trocha ho samozřejmě chybět nemůže. A následovat bude příběh z The Black Ink Heart, který se odehrává v ještě delší knižní předloze. (21.09.2017)

V detektívkach nie som síce príliš zbehlý, ale Strike ma rozhodne baví. Knihy som síce nečítal, takže neviem zhodnotiť dôslednosť sfilmovania, ale aj keď som nezainteresovaný, tak ma tento koncept zaujal. Niektoré série boli lepšie, iné slabšie, ale celkovo je to určite nadpriemerné. Cormoran a Robin sú skvelá dvojka, ich charaktery ma bavia, a rovnako aj to, že ani jeden z nich nie je vykreslený ako nejaký ideál detektíva, ale obaja pôsobia ľudsky a so svojimi chybami. Dialógy a humor sú typicky britské - a to je len a len dobré! Jediné, čo mi prekáža, to je občasná nelogika motívov páchateľov, aj keď vo finále to pekne zapadne do seba. 4* (21.05.2023)

Beznohej (a rozštěpenej, ale o tom se tam nemluví) Cormoran Strike a jeho společnice Robin Ellacott je sympatická dvojice soukromých vyšetřovatelů, to se docela povedlo. Mají svoje problémy a chyby, ale také schopnosti a inteligenci. A řeší případy. A tady prrr! Případy nejsou vyloženě hloupé. Právě naopak. Jsou až zbytečně moc komplikované. Je to sice klasické schéma, kdy máme skupinu podezřelých a v té se hledá vrah... až mi to trochu připomíná nějakou prodlouženou epizodu z pana Monka (akorát bez vtipu). A nebo se postupně propracováváme k podezřelým. A typické pro tento seriál/knihy je to, že je tam strašlivě moc jmen. Jo, ztrácel jsem se v tom, o kom se zrovna mluví. Jsou to desítky různých svědků, příbuzných, příbuzných svědků, spolupracovníků, známých, neznámých a dalších lidí, kteří se tam objeví jen na chvíli a nemají žádný velký vliv na děj. Nějak extra geniální to není, ale taky to není žádná vyloženě ostuda a docela mě to bavilo. Ústřední dvojici herců Toma Burkeho a Holliday Grainger jsem si poměrně oblíbil. Zjistil jsem, že vznikají stále nové knižní tituly této série, takže je možné, že se s Cormoranem ještě někdy shledám. Ale to, co už mám za sebou, stačilo jednou. (14.06.2024)