...a spravodlivosť pre všetkých

Povolání právníka je vyhrazeno takřka výhradně pro kariéristické mamonáře, kteří tradičně slabého smyslu slepé spravedlnosti využívají ke kroucení práva dle svých interpretací. Proto mne vždy potěší, když do spolehlivě prohnile fungujícího systému vstoupí idealista s kacířským názorem, že všichni by si před soudem měli být rovni. A spokojeně vrním i proto, že dramatické okamžiky se střídají s vtipnými scénami v podobě létajících talířů v budově soudu či soudce balancujícího na hraně adrenalinové sebevraždy. Morálně je tento snímek za jasných pět pěticípých, ale já bych přece jen očekával o trošku větší aktivitu od střihačových nůžek. (08.10.2011)

Stejně tak, jako pinďour stojí na základě obdivuhodně stavitelské viagry, existují filmy, které jsou scénářem, pojetím a vším tím filmovým něčím nezajímavé, ale mají chytře umístěny základy na hereckém umění hlavního protagonisty. A Pačíno není typickým příkladem této skupiny, nýbrž jejím korunovaným králem, jemuž bych zobal z ruky cokoli i při vypnuté televizi (02.08.2011)

I když jsem tenhle film o pochybné soudní spravedlnosti viděla před šílenou spoustou let, nemůžu zapomenout na Al Pacina a jeho závěrečnou řeč, protože snad poprvé v životě se mi stalo, že jsem byla z hereckého výkonu v rozpacích. Byl totiž tak strašně niterný a téměř až intimní, že jsem měla pocit jakési nepatřičnosti z toho, že se herec obrací naruby, vydává ze sebe všechno do poslední kapky, smývá hranice mezi předstíráním a svými obnaženými emocemi a já tomu pijánko přihlížím. Taková to byla síla a to jsem ještě netušila, že u Al Pacina si na tento způsob budu muset zvyknout. (10.01.2006)

Já jsem viděl tolik parádních filmů od soudu, že může být Al Pacino nominován třeba na nejužitečnějšího hokejistu základní části paraolympijských her, a je mu to na houby, protože tady se kromě trochy řvaní vůbec nic neděje. Celou každodenní Arthurovu rutinu sledujeme s podivným odstupem, žánrově se motáme mezi dramatem, komedií a krimi, ale z té je tu nejmíň. Sympatickou postavou je Jakc Warden, nesympatickým pak obsazení dabingu, kde si několik málo herců s výraznými hlasy (Trávníček, Musil, Pípal, Vlach) střihlo ještě asi desítku vedlejších postav - každý. Další velká legenda zlomena. Jestli chcete koncert, pusťte si 12 rozhněvaných mužů v původním dabingu. (24.03.2018)

Přesně takový typ filmů mám rád. Staví proti sobě zákony a lidi, kteří se jimi musí řídit. Vhání je do nepředstavitelných, ale přesto velice reálných situací, kdy až nechcete věřit, že by se něco takového mohlo stát. Al Pacino úžasně sehrál roli snad jediného spravedlivého advokáta, který je nucen být součástí celé té mašinérie. Závěrečná řeč je pak v jeho podání nesmazatelným zážitkem a jednoznačným vrcholem filmu. (06.06.2008)