...a spravodlivosť pre všetkých

Přesně takový typ filmů mám rád. Staví proti sobě zákony a lidi, kteří se jimi musí řídit. Vhání je do nepředstavitelných, ale přesto velice reálných situací, kdy až nechcete věřit, že by se něco takového mohlo stát. Al Pacino úžasně sehrál roli snad jediného spravedlivého advokáta, který je nucen být součástí celé té mašinérie. Závěrečná řeč je pak v jeho podání nesmazatelným zážitkem a jednoznačným vrcholem filmu. (06.06.2008)

Se soudní spravedlností je to jako s demokracií. Nic lepšího jsme nevymysleli, ale to neznamená, že je to v pořádku. Není to problém americký, taková je cesta střetávání se žalobce a obhájce jako prostředek k nalezení pravdy. Lepší není. To však neznamená, že není občas shnilá, často plná defektních soudců, kteří opojení mocí rozhodovat, kdo má jít sedět na osm let a kdo má dostat podmínku, uvěřili ve svou neomylnost, vyvolenost... božskost. Nebo necitelných obhájců bez svědomí a kariéristů žalobců. Al Pacino to zde strhujícím způsobem předvádí. Ani on ani režisér však nemohou říct, jak z toho ven. (27.09.2010)

Ano, uznávám, že myšlenka je perfektní a názorné ukázání přísloví ,,s poctivostí dojdeš akorát tak do pr...'' je vskutku věrohodné ale nemějte mi to za zlé, ale jestliže se jedná o film ze soudního prostředí, tak si nemyslím, že chci tak moc, když očekávám napínavá soudní líčení a hlavně právnickou atmosféru, tady se mi nedostalo ani jedno a nejsem nijak zvlášť vzdělaný, ale nevím nic o tom že by soudci nosili u sebe zbraň při líčení, a ještě k tomu jí používali jako výstrahu při šarvátce právníků v soudní síni. PS: Tu třetí hvězdičku dávám za Ala a doporučuji originál s titulkama, dabing je otřesný. (02.07.2010)

Stejně tak, jako pinďour stojí na základě obdivuhodně stavitelské viagry, existují filmy, které jsou scénářem, pojetím a vším tím filmovým něčím nezajímavé, ale mají chytře umístěny základy na hereckém umění hlavního protagonisty. A Pačíno není typickým příkladem této skupiny, nýbrž jejím korunovaným králem, jemuž bych zobal z ruky cokoli i při vypnuté televizi (02.08.2011)

Tady jsem neváhala nad plnou palbou ani minutu. Skvělý scénář, vynikající režie, herectví, všecko přesné, zajímavé, nenudící. Přehlídka charakterů, životních zkoušek, nátlaku, utrpení, osudových ran i rozhodujících momentů. Prolínání dvou světů, "prkenného" práva a příjemné reality.(milovaný dědeček, Arthurův soukromý život) Moc je v rukou člověka prostředek, důsledek, fatální proměnná. Kde najít rovnováhu? Někdo to ze sebe vyřve, někdo to vyběhá...život jde dál. (05.03.2011)