...a spravodlivosť pre všetkých

Koláž rôznych prípadov a scén zo života advokátov a sudcov, ktorým dlho chýba hlavná zápletka a ktoré spája Al Pacino ako idealistický právnik a téma nadvlády korupcie a nespravodlivosti. Zaslúžilo by si to ale silnejšiu ruku strihača (šmahom ruky by som vystrihol celú pasáž s vrtuľníkom a nehodiaci sa humor). (27.07.2018)

Kde jsou ty doby, kdy si Al Pacino vybíral filmy, které měly mnoho co říct... And Justice for All patří mezi ně, mezi tu výpověď o Americe před 30ceti lety, kterou si dneska pod vším pozlátkem těžko uvědomuje. Příběh samotný je spíše skládankou střípků, upozorňujících na extrémní povahu paradoxů vznikajících v americkém soudním systému, postupech a především, lidech. Konfrontace "co je správné" a "co je podle zákona" je v závěru dobře vygradovaná a jen mě napadá otázka, kdo je v tomhle filmu při smyslech? Každý je tu symbolem. (19.12.2011)

Cekal jsem nejaky nudny soudni drama a byl jsem prijemne prekvapenej. Film je totiz o nejakym soudnim preliceni az na druhym miste, hlavne to je film o zivote jednoho mladyho, idealistickyho a zasadovyho pravnika. Ten proste bere pripady, resi je s klientama, ve volnym case podnika akce s pritelkyni nebo kamosem sebevrazednym soudcem, obcas se dostane k soudu, kdyz se mu neco nelibi, tak se ozve a ma z toho kolikrat problemy. Film proste neni o jednom velkym pripadu, ale o beznym zivote pravnika. A je obcas vaznej, nekdy se proste pripad nepodari tak, jak by si predstavoval a misty naopak docela zabavnej. K tomu velkymu pripadu, soudu se soudcem obvinenym ze znasilneni, film sice nekdy od pulky pomalu smeruje, ale k samotnymu preliceni dojde az v uplnym zaveru filmu, kdy dojde jen na uvodni rec, kde to Pacino kurevsky rozjede, on hraje celou dobu paradne, ale vrcholnej vykon si nechal az na zaver filmu. Akorat me ten konec trosku zarazil, je takovej neukoncenej, ze clovek nevi, co bylo dal. Slabsich 5*. (12.07.2009)

Dokonalá Pacinova one-man-show v nedokonalém právním systému Spojených států. Takže se pak nemůžete divit, že za nefungující zadní světlo u auta můžete jít klidně na pěkných pár let do vězení, popřípadě skončit v povědomí veřejnosti jako bláznivý psychopat. V tom horším případě můžete skončit s hlavou v oprátce ještě před začátkem procesu. (07.08.2008)

70. léta byla v Americe obdobím morálního neklidu, kdy se i kinematografie zásadně proměnila a narozdíl od předchozích dekád, kde kralovaly velkofilmy z dávné historie typu Kleopatry, přišla na řadu závažná společenská dramata a objevil se fenomén tzv. nezávislého filmu. Jewisonův snímek je příběhem mladého idealistického právníka, které frustruje byrokratičnost a zkorumpovanost soudní mašinérie, nemožnost se účinně domoci spravedlnosti, zejména pokud člověk nepatří ke společenské elitě. S jeho poselstvím se nedá než souhlasit, mám ale pocit, že je to kousek na můj vkus až příliš aktivistický a ve své snaze přímočarý. Nesnaží se diváka dovést k poznání, ale předkládá mu hotové pravdy. Na jedné straně stojí zosobněná ušlechtilost, na druhé straně jasně identifikovatelné absolutní zlo. Charaktery jsou prostě příliš černobílé a prostor pro diváka tady není. Celkový dojem: 75 %. Z hereckého obsazení vyčnívá, jak jinak, Al Pacino, který ztvárnil svého Arthura s vášnivým zaujetím. (27.09.2016)