...a spravodlivosť pre všetkých

Povolání právníka je vyhrazeno takřka výhradně pro kariéristické mamonáře, kteří tradičně slabého smyslu slepé spravedlnosti využívají ke kroucení práva dle svých interpretací. Proto mne vždy potěší, když do spolehlivě prohnile fungujícího systému vstoupí idealista s kacířským názorem, že všichni by si před soudem měli být rovni. A spokojeně vrním i proto, že dramatické okamžiky se střídají s vtipnými scénami v podobě létajících talířů v budově soudu či soudce balancujícího na hraně adrenalinové sebevraždy. Morálně je tento snímek za jasných pět pěticípých, ale já bych přece jen očekával o trošku větší aktivitu od střihačových nůžek. (08.10.2011)

Miestami som fuckt nevedel, ktorá bije! Uletené situácie a ešte uletenejšie dialogy. Až sa mi nechcelo veriť, že pozerám drámu/thriller. Takýto humor, ktorého som bol svedkom, sa vidí hlavne v súčastných indie 'dramédiách', ktoré ja osobne milujem. Nastavil som sa na nejaké súdne spory a právnikov, ale to, čo som tu dnes dostal, predčilo moje očakávania! 90% (03.12.2020)

Status obhájce mi vždycky připadal podivný. Pokud hájil právo oběti, bylo vše jasné. Ale proč proboha někdo vysekává před soudem zločince z pout spravedlivého trestu? Zmírňuje ho nebo dokonce zařídí jeho propuštění?! Toto je právo? Ano je a bylo to tak už za starých Římanů. Film se snaží bližší optikou diváka seznámit s tím podivným prostředím zločinců, soudních dvorů, obhájců, žalobců a soudců.Kamera mezi nimi zvídavě poletuje a neukazuje nic jiného než že i tito jedinci v jejichž rukou jsou osudy mnohých jsou také jen lidmi. Každého to zvláštní prostředí nějak stravuje, ale každého jiným způsobem. Někdo jde tvrdě za svojí kariérou a pracuje bez výčitek jako stroj, jiný soucítí s obžalovanými. Vždyť jsou to ja řekl Al - také jen ubohé lidské bytosti. A právě na těchto obhájcích s charaktery a svědomím si psychika vybírá největší daň jak divák posléze uvidí. Film byl celkem zajímavý, ale smrděl sedmdesátkami. To ode mne není žádná nadávka, sedmdesátky mám rád, ale kromě Ala mi nějak extra nesedl a bez něj by to bylo o ničem. Nejsvělejší byla jeho závěrečná řeč, kdy dokonale popsal celý ten systém točící se kolem pravdy a spravedlnosti. Bohužel každý trochu zralejší musí u konce uznat, že takhle to může skončit jedině ve filmu, nikoliv však v reálném životě. Balancuji nad hodnocením jak porota nad nepřesvědčivými důkazy a nakonec dávám jen za tři kompromitující fotografie. * * * (30.03.2016)

Satirický film, tvrdě napadající americký soudní systém, neberoucí se servítky vůbec před ničím. Hlavní postava, mladý, o všeobecném právu na spravedlnost nepochybující, právník, má být krutě ironickým protějškem těch desítek geniálních, přesvědčivých, neporazitelných mistrů soudních dvorů, kterými se to v právnických filmech jen hemží. Film musí pochopitelně končit velkou řečnickou bitvou, tady spíše sebevraždou, avšak na ní není k obdivování pouze herecká virtuozita Al Pacina, nýbrž i sarkastické zparodování klišovitých a patetických výstupů, jakých se mnozí filmoví hrdinové právnických filmů dopouštějí neustále. Film se točil v Baltimore, a proto tu bylo využito mnoho newyorských divadelních herců, dokonce i guru Lee Strasberg, který učil snad všechny slavné herce své generace od Marlona Branda po Marilyn Monroe. (06.01.2005)

Strhující obžaloba soudního systému, ve kterém spravedlnost už není slepá, ale zmrzačená, smrtelně zraněná a dokonávající. Hořký, občas hořce zábavný, pomalu gradující příběh idealistického právníka, který se do paměti zaryje nejen, ale především, jeho strhující úvodní řečí ve finále, kterou lze bez nadsázky označit za jeden vrcholných výkonů Al Pacinovy kariéry. (01.06.2010)