Those Magnificent Men in Their Flying Machines, or How I Flew from London to Paris in 25 hours 11 minutes
Réžia:
Ken AnnakinKamera:
Christopher ChallisHudba:
Ron GoodwinHrajú:
Stuart Whitman, Sarah Miles, James Fox, Alberto Sordi, Robert Morley, Gert Fröbe, Jean-Pierre Cassel, Eric Sykes, Red Skelton, Terry-Thomas, Flora Robson (viac)Obsahy(1)
Neohrožení dobyvatelé vzduchu aneb z Londýna do Paříže za 25 hodin 11 minut. Ikaros byl první, kdo se pokusil odhodit zemskou tíži a volně jako pták vzlétnout ke slunci. A i přes jeho tragický konec tenhle sen lidstvo nikdy neopustil. Dnes, na samém počátku dvacátého století, se konečně tato odvěká touha naplňuje. Bachraté, nemotorné stroje mají sice ještě daleko k eleganci a výkonům stříbrných ptáků budoucnosti, nejsou příliš spolehlivé a následky ztroskotání mohou být víc než tragické, ti, kdo je sedlají, však na takové maličkosti nehledí. První aviatici jsou nadšenci a rekrutují se z celého světa. To si dobře uvědomuje vydavatel anglického deníku Daily Post lord Rawnsley, který vypsal odměnu deset tisíc liber pro vítěze leteckého závodu na trase Londýn-Paříž. Kromě cílů ryze pekuniárních, které jistě nejsou zanedbatelné (tato akce nepochybně významně zvýší odběr listu a to je i v roce 1910 velmi zajímavé), má celá věc i cíle řekněme daleko ušlechtilejší: zvýší se prestiž Anglie a celý svět se opět přesvědčí, že Británie neovládá jen moře. Neboť není pochyb o tom, že v tomto závodě všech závodů zvítězí domácí borec... Děj filmu režiséra Annakina je sice smyšlený, odpovídá ale přesně době, kdy celý svět žil pod dojmem prvních úspěchů v dobývání vzduchu. Závodu Londýn - Paříž se ve filmu účastní 13 strojů, z nich 6 představuje originální typy, jakými byly vedle Blériotových i stroje značky Avro, Demoiselle, Antoinette apod. Sedm dalších strojů bylo pro potřeby filmu zkonstruováno podle původních plánů. Na rozdíl od originálních strojů, které po jistých úpravách byly schopny letu, se ovšem tyto "atrapy" mohly pohybovat jen v závěsu na silných jeřábech. Filmu, který byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus, je sice dnes už více než čtyřicet let, nicméně dosud neztratil nic ze svého půvabu a pohody. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (139)
Film, který dělá čest tomu základnímu, pro co kinematografie vznikla. Baví diváka. Báječné muže jsem v dětství viděl mnohokrát, byli mým oblíbeným filmem. Nyní zhruba 15 leté vakuum mě donutilo zjistit, jestli je film opravdu takovým skvostem, anebo zůstal dobrým jen v mých dětských vzpomínkách. A on nejen že je dobrým, ale je snad ještě lepším, když ho člověk vidí v originálním znění a chápe všechny narážky, vtípky a úskoky. Bonusem jsou pak opravdová letadla ve vzduchu a několik slušných kaskadérských kousků. Báječný film. 9/10 ()
Tu 5. hvězdičku dávám trochu z nostalgie a trochu jako ocenění starého komediálního stylu, kdy se tvůrci nesnažili křečovitě narvat vtip s "údernou pointou" do každé minuty filmu, ale mnohdy si vystačili jen s tím že je něco úsměvné nebo zábavné, i když to není nutně přímo hrozně vtipné. Filmu to dává takovou uvolněnější a příjemnou atmosféru. ()
Legendární, zábavný velkofilm, který se v šedesátých letech promítal v kinech, které měly promítačky na 70 mm film. Byl to perfektní obraz! V polovině filmu byla 10 min. přestávka a pak se pokračovalo. Založit ta obrovská kola filmu do promítačky nebyla žádná legrace, museli k tomu být 2 promítači, aby to těžké kolo s filmem zvedli…. ()
Krásný film o pionýrech letecké dopravy stojící kdesi na pomezí historie a mýtu. Filmový letecký závod Londýn-Paříž má hodně co do činění se světem filmů třeba našeho Karla Zemana a jeho pohledem na verneovky (a fascinací létáním), jakož i osvícenského ideálu a víry ve spásnou sílu techniky, kulminující právě na přelomu století (umělecké směry jako futurismus...) a dobravší se smutných konců v podobě první světové války (symbolický a vizuálně silný záběr na v moři se potápějící dvojplošník v popředí s plovoucím vojákem v typické pruské uniformě). Okouzlení aviatikou je patrné z každého políčka filmového pásu. Tvůrci svůj záměr realizovali coby komedii, v níž jednotliví aktéři leteckého závodu symbolicky reprezentují stereotypy národních charakterů (z čehož plyne i značná část komiky filmu...). Z pohledu dnešního diváka z filmu vystupují mnohé technické nedokonalosti (míra použití kupříkladu zpětné projekce je dnes doslova ... obdivuhodná...), které však mohou ve svém důsledku ještě zesílit staromilský ,,retro" dojem z díla. (Mně osobně atmosféra snímku velmi připomínala filmy o našem fiktivním géniovi Járovi Cimrmanovi, zasazené do stejné doby). Starosvětsky koncipovaná komedie, s nádherným názvem, jako milá a hřejivá vzpomínka na dobu, kterou dnes možná (právě pod vahou optiky podobných filmů) vnímáme idealističtěji, než jaká ve skutečnosti byla... ()
Příliš mnoha postav, nicotných a zapomenutelných, žádný hluboký motiv kromě jednoho nadbíhání, trochu šovinistická zábava na úkor pruské armády (všechny ostatní národy z toho vychází jakž takž, jenom Skopčáci musí létat podle příručky atd). Skvělý původní dabing s Čestmírem Řandou v roli Roberta Morleyho. A nic asi víc, jen zatraceně dlouhá stopáž, kterou nezlepší ani přetočení intermezza. ()
Galéria (70)
Fotka © Twentieth Century Fox Film Corporation
Zaujímavosti (17)
- Ve filmu se objeví dvě dochovaná letadla. První z nich je jednomístný Deperdussin z roku 1910, které roluje po dráze v Brookley. Druhé je jednomístný Blackburn typu D z roku 1912, kterého si rovněž můžete všimnout v Brookley a v Doveru, kde je jedním z letadel, které se vyhýbají německému dvoumístnému letounu, který přišel o ocasní část. V blackburnu letí Mac Dougall, kterého si zahrál Gordon Jackson. (TheSantiago)
- Jde o poslední hraný film Reda Skeltona (neandrtálec). (Karlos80)
- Natáčanie filmu prebiehalo v meste Paríž vo Francúzsku a v mestách Dover, Fulmer a Guston vo Veľkej Británii. (dyfur)
Reklama