Those Magnificent Men in Their Flying Machines, or How I Flew from London to Paris in 25 hours 11 minutes
Réžia:
Ken AnnakinKamera:
Christopher ChallisHudba:
Ron GoodwinHrajú:
Stuart Whitman, Sarah Miles, James Fox, Alberto Sordi, Robert Morley, Gert Fröbe, Jean-Pierre Cassel, Eric Sykes, Red Skelton, Terry-Thomas, Flora Robson (viac)Obsahy(1)
Neohrožení dobyvatelé vzduchu aneb z Londýna do Paříže za 25 hodin 11 minut. Ikaros byl první, kdo se pokusil odhodit zemskou tíži a volně jako pták vzlétnout ke slunci. A i přes jeho tragický konec tenhle sen lidstvo nikdy neopustil. Dnes, na samém počátku dvacátého století, se konečně tato odvěká touha naplňuje. Bachraté, nemotorné stroje mají sice ještě daleko k eleganci a výkonům stříbrných ptáků budoucnosti, nejsou příliš spolehlivé a následky ztroskotání mohou být víc než tragické, ti, kdo je sedlají, však na takové maličkosti nehledí. První aviatici jsou nadšenci a rekrutují se z celého světa. To si dobře uvědomuje vydavatel anglického deníku Daily Post lord Rawnsley, který vypsal odměnu deset tisíc liber pro vítěze leteckého závodu na trase Londýn-Paříž. Kromě cílů ryze pekuniárních, které jistě nejsou zanedbatelné (tato akce nepochybně významně zvýší odběr listu a to je i v roce 1910 velmi zajímavé), má celá věc i cíle řekněme daleko ušlechtilejší: zvýší se prestiž Anglie a celý svět se opět přesvědčí, že Británie neovládá jen moře. Neboť není pochyb o tom, že v tomto závodě všech závodů zvítězí domácí borec... Děj filmu režiséra Annakina je sice smyšlený, odpovídá ale přesně době, kdy celý svět žil pod dojmem prvních úspěchů v dobývání vzduchu. Závodu Londýn - Paříž se ve filmu účastní 13 strojů, z nich 6 představuje originální typy, jakými byly vedle Blériotových i stroje značky Avro, Demoiselle, Antoinette apod. Sedm dalších strojů bylo pro potřeby filmu zkonstruováno podle původních plánů. Na rozdíl od originálních strojů, které po jistých úpravách byly schopny letu, se ovšem tyto "atrapy" mohly pohybovat jen v závěsu na silných jeřábech. Filmu, který byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus, je sice dnes už více než čtyřicet let, nicméně dosud neztratil nic ze svého půvabu a pohody. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (139)
Pohodová, zábavná komedie z dob dávno minulých, kdy letectví bylo v plenkách. Režisér Ken Anakin spolupracoval i na scénáři. Mezinárodní obsazení bylo perfektní a všichni představitelé (Alberto Sordi, Gert Fröbe, Terry-Thomas, Yûjirô Ishihara, Stuart Whitman, Benny Hill a mnoho dalších) se překonávali. Na tento film se vždy rád podívám.85 %. ()
Neoficiální pocta všem průkopníkům a nadšencům stojícím u zrodu aviatiky nabízí úsměvný pohled na přípravy a průběh leteckého závodu Londýn – Paříž. Režisér Ken Annakin si šikovně pohrává s povahovými rysy pilotů, kteří reprezentují určitou charakteristickou národnostní povahu – americkou lehkovážnost, německé puntičkářství, italský vrozený smysl pro zmatky. Celé to vůbec nepůsobí jako prvoplánovaná klišovitost, a naopak to divákovi umožňuje, aby si mezi adepty bojujícími o zaslouženou slávu vybral svého oblíbeného hrdinu. Nakonec ani není důležité, kdo závod vyhrál, protože v tomto závodě neexistují poražení. Celková stopáž filmu balancuje trochu na hraně, ale v dnešní uspěchané době je potřeba i trochu zvolnit a vychutnat si dobře odvedenou práci. ()
Nevýhodou je určitě délka - sto minut by bylo dostatečných. Jinak je to lehce humorné - nikdo taky nečekal v takovém filmu sprosté vtipy, že -, přiměřeně naivní, neskutečně přebarvičkované, trikově zvládnuté a zaručeně to potěší příznivce letadel - pro běžného diváka ale spíše jen zajímavost, která dokáže pobavit.... 7/10 ()
Muži byli tenkrát především stateční. Protože pustit se do vzduchu na takových rachotinách, ještě k tomu bez pořádné helmy, bezpečnostních prvků a hlavně padáku, to chtělo pořádnou dávku odvahy. Na svou dobu docela pěkná anglická komedie. Vlastně sám ani nevím proč, ale hrozně se mi líbí název filmu. ()
>Báječně velikofilmová< taškařice ala šedesátá léta, sloužící zárověň i jako pocta průkopníkům aviatiky. Humor těžící ze střetu pro našince již legračních létadel a jejich pilotů coby téměř karikatur národních povah i jejich vlastních karakterů. Milé, vlídné, úsměvné. S jistou formou nadsázky lze i říct, že ač formou samozřejmě už ne - obsahem je to až takové báječně nadčasové... Jen tak mimochodem - Čas vítěze tohoto lehce cimrmanovského soupolení: 20 hodin 11 minut... ;-) - - - P.S. Bohužel v naší nebáječné veřejnoslužební ČT uvedeno v ořezu 1,33:1 (krom titulků - neskutečné!) z původního formátu 2,35:1 70mm panorama... Navíc tradičně s ne příliš povedeným zvukoplochým českým dabingem. Nepochopitelná ignorace v éře kosmických technologií. Prostě hledíte na takřka polovinu filmu a kdyby nám to soudruzi pustili černobíle a trošku trhaně a zrychleně, atmosféra roku 1910 by byla dokonalá... :-/ - - - P.P.S. Chtělo by se vidět znovu v tom báječném brněnském kinu Jadran Panorama, jako kdysi v polovině sedmdesátých let. Bohužel - to jedinečné kino, stejně tak jako tyhle velkolepé filmy odnesl čas... ()
Galéria (70)
Fotka © Twentieth Century Fox Film Corporation
Zaujímavosti (17)
- První film Vernona Dobtcheffa, který předtím hrál pouze v seriálech. (Karlos80)
- Většina leteckých scén byla natočena do desáté hodiny dopolední, kdy je nejmenší riziko turbulencí. (TheSantiago)
- Bylo vyrobeno asi dvacet letounů podle autentických plánů z období kolem roku 1910. Stroje byly pouze doplněny o výkonnější motory. Jedna replika stála zhruba pět tisíc liber. (Karlos80)
Reklama