New York Stories
Obsahy(2)
New York. Řeklo by se, že je jenom jeden. Světová metropole, centrum světového obchodu, politiky, ale také vzdělání, kultury a zábavy. Film Povídky z New Yorku ovšem dokazuje, že existuje tolik podob tohoto města, kolika očima se na něj podíváme. V tomto případě očima tří výrazných režisérských osobností. Tři příběhy, tři různé pohledy, tři odlišné autorské rukopisy. V úvodní povídce, nazvané Lekce, sledujeme očima Martina Scorseseho uznávaného malíře, který se potýká nejen s tvůrčí posedlostí, ale také se svým rozháraným osobním životem. Francis Ford Coppola se ve své povídce Život bez Zoe dívá na New York okouzlenýma dětskýma očima, zatímco Woody Allen zůstává v závěrečném segmentu Oidipus dnes věrný svému oblíbenému typu neurotického hrdiny s nevyřešeným vztahem nejen ke své matce. Tři příběhy, každý úplně jiný, tři kamínky do fascinující mozaiky jménem New York. (Česká televize)
(viac)Recenzie (181)
Tak nějak nechápu, proč vlastně tenhle projekt vůbec vznikl. Trojice povídek, která nemá vůbec nic společného a to ani cílovou skupinu. Ovšem ona ani kvalita samotných povídek není kdovíjak valná. Vlastně jednoduše řečeno je to tak trochu nuda k posrání. Od téhle trojice režisérů jsem čekal mnohem víc. ()
Nechápu, nechápu, proč tento povídkový film vzniknul. Každá povídka je určená zcela odlišnému publiku a kromě prostředí New Yorku je nespojuje vůbec nic (druhá povídka navíc končí v Athénách!). Pravda, první je dobře zrežírovaná, druhá dobře obsazená a třetí dobře napsaná, jako samostatné televizní epizody by měly svůj půvab, ale k čemu to pouštět do kin? Když budu chtít vidět něco kvalitního od Scorseseho, raději si znovu pustím Krále komedie, než beztvarý příběh o „nanášeči barev na plátno“. Když se budu chtít přesvědčit, že je F. F. Coppola schopným režisérem, dopřeji si raději Kmotra nebo Rozhovor, než až nakažlivě přecukrovanou pohádku. A když zábavný Allen, pak raději Láska a smrt, než fantasmagorie o matce, která svého syna jen tak neopustí. Na papíře jednotlivé povídky možná vypadaly jako ambiciózní projekty, které pod režijní taktovkou tak slavných jmen získají netušený třetí a snad i čtvrtý rozměr. Ve skutečnosti to jsou jenom tři zbytečné, ploché příběhy, které zachraňují právě a jenom ta tři slavná jména. Zčásti podle osobních sympatií 60% za Scorseseho, 65% za Coppolu, 70% za Allena. 65% Zajímavé komentáře: Oskar, nunka, dzej dzej ()
Souhlas s Trellínem. Zivot bez Zoe Francise Forda Coppoly je steží uvěřitelná hloupost, naprosto nekoukatelný paskvil o problémech malého děvčete žijícího v přepychu, ale postrádajícícho rodičovskou lásku. Scénář napsala s otcem tehdy osmnáctiletá Sofia Coppola a s největší pravděpodobností pro něj „adaptovala“ svůj dívčí deníček… Oidipus dnes je veskrze průměrný počin Woody Allena, který do úmoru recykluje oidipovský komplex a veškerá traumata z něj vyvěrající. S přehledem nejlepší je Lekce Martina Scorseseho – malý velký film o jedinečnosti umělecké tvorby a lásky, stejně jako o jejich denodenních materialistických varietách – netalentovanému pachtění se a obsedantní touze někoho vlastnit. ()
,,...JA TOMU JEDNODUCHO NEVERÍM, CHÁPETE? JA SOM ČLOVEK, KTORÝ VERÍ VO VEDU A LOGICKÚ RACIONÁLNU ÚVAHU." ,,JASNÉ, ZATIAĽČO SA VAŠA DRAHÁ MATKA VZNÁŠA NAD NEW YORKOM." __ Ako napísali iní, každá z troch poviedok nesie svoj osobitý rukopis a hodnotiť ich ako celok je by bolo neobjektívne. Strednú cestu napokon volím z dôvodu, že prvé dva príbehy možno hodnotiť iba čisto priemerne, čím znižujú výsledný rating tretej, najlepšie napísanej poviedke. Oceňujem, že všetci režiséri povolali ku spolupráci kameramanské esá a zabezpečili hviezdne herecké obsadenie. Zdatný cinefil isto dokáže aj bez úvodných titulkov priradiť daný príbeh k príslušnému režisérovi. Scorsese sa pozná na základe výberu hudby a tiež prácou s kamerou a strihom. Coppola zase v sebe nezaprie talianske korene a snahu o špecifickú, miestami magickú vizualitu. Allen však vychádza ako jasný víťaz vďaka prepracovaným dialógom a finálnej pointe a tiež prirodzene pôsobiacimi prvkom magického realizmu v postave matky zasadenej do newyorského prostredia. Pritom išlo o moje prvé zoznámenie sa s jeho tvorbou a nepochybne mu budem v budúcnosti venovať svoj divácky priestor. (2420. hodnotenie, 161. komentár k filmu) ()
Tři naprosto odlišné povídky dávají dohromady poněkud nevyvážený celek. Nejvíc se mi líbila úvodní Scorseseho část, která zaujme obrazově i herecky, ale bohužel skončí právě ve chvíli, kdy děj začínal nabírat tempo. Prostřední Coppolova fantazie je taková pohádka pro děti a v závěrečném příběhu nám Woody Allen, jehož styl jsem nikdy moc nemusel, servíruje dost ujetou satiru o muži pronásledovaném vlastní matkou. Nemohu popřít, že jsem se chvílemi bavil, ale pokud tři režisérští velikáni chtěli natočit společný projekt, možná mohli jednotlivé povídky mezi sebou nějak víc propojit, nebo se alespoň držet jednoho žánru (jako to dělají Tarantino a Rodriguez). Takhle film jako celek moc nefunguje a těžko si bude hledat cílovou skupinu diváků, tedy kromě těch, které nenalákají slavná jména tvůrců. ()
Reklama