New York Stories
Obsahy(2)
New York. Řeklo by se, že je jenom jeden. Světová metropole, centrum světového obchodu, politiky, ale také vzdělání, kultury a zábavy. Film Povídky z New Yorku ovšem dokazuje, že existuje tolik podob tohoto města, kolika očima se na něj podíváme. V tomto případě očima tří výrazných režisérských osobností. Tři příběhy, tři různé pohledy, tři odlišné autorské rukopisy. V úvodní povídce, nazvané Lekce, sledujeme očima Martina Scorseseho uznávaného malíře, který se potýká nejen s tvůrčí posedlostí, ale také se svým rozháraným osobním životem. Francis Ford Coppola se ve své povídce Život bez Zoe dívá na New York okouzlenýma dětskýma očima, zatímco Woody Allen zůstává v závěrečném segmentu Oidipus dnes věrný svému oblíbenému typu neurotického hrdiny s nevyřešeným vztahem nejen ke své matce. Tři příběhy, každý úplně jiný, tři kamínky do fascinující mozaiky jménem New York. (Česká televize)
(viac)Recenzie (182)
Zdůrazňuju, že v tomhle povídkovém filmu hodnotím především příběhy, ne jejich řemeslné provedení, nebo herecké výkony jejich aktérů. První vypráví o manipulátorském, egoistickém, ale v jádru sympatickém stárnoucím hippíkovi a slavném moderním malíři a jeho múze - povrchní, nevyzrálé a rozmazlené husičce. Moment, kdy Arquette nutí Nolteho, aby na důkaz jeho lásky k ní šel políbit policajta, by měl být právě tím momentem, ve kterém se jí dostane odpovědi typu "polib mi prdel". Příběh mě příliš nebavil, protože s jeho postavami nemám mnoho společného, podobné lidské typy jsou mi cizí. Ale měl dobrou kameru, hudbu i atmosféru. A potěšil mě Steve Buscemi ve vedlejší (a trochu nezvyklé) roli a Debbie Harry (Blondie) v komparsní roličce. Silné tři. Druhá povídka byla naprosto otřesná - no comment a nevermore. Odpad. A třetí taky. Allen mi někdy sedne a někdy ne. Tentokrát mi ty jeho židovské neurózy, oidipovské komplexy a hlavně jeho příšerná židovská matka lezly nepěkně na nervy. Jedna za špetku humoru. Takže nakonec jediný důvod, proč si tenhle film nechám na disku, je první část od Scorseseho. ()
Na Coppolově povídce je prostě vidět, že to je výtvor teenagerky. Tenhle otravnej příběh rozmazlený, zbohatlický dcerky vypadá spíše než film o New Yorku jako adaptace nějakýho brakovýho románu o buržoazii z 19. století (otec slavným a bohatým flétnistou / kamarád synovec šejka). Rozhodně je o dvě třídy slabší než ostatní dvě povídky. ()
Chvílemi si říkám, že ty 3* jsou až moc. Coppolova povídka mi přišla strašně dětinská a sentimentální. Scorsese mě nijak nedostal a chvílemi mi to připomíná, že si chtěl jen NĚCO natočit s kamarády a k povídce jako takové nemá takovou lásku. Woodyho Allena jsem nikdy neměl rád, ale jeho povídka mi přišla ze všech nejpříjemnější a přijal jsem jí nejlépe. Škoda. Mohly to být 3 skvělé povídky, které by vytvořili krásný film, ale výsledek takový není... ()
Uvodna Scorseseho poviedka je velmi dobra, Nick Nolte a Rosanna Arquette su pohodovi, avsak nebyt skutocne skveleho zaveru, tak by som 4* nedal. Coppolova poviedka ma vylozene nudila a otravovala, na com nic nemeni ani nadhlad a ironia s akou Coppola svoj part tocil, takze 2,5*. No a Woodyho Oidipus? Tak to bola uplna a cista Allenovska genialita. Skvely napad, vyborne dialogy a odzbrojujuce vtipy...proste Woody Allen akeho mame najradsej - 5*. ()
Scorsese - Hodně slabá love story mezi uznávaným umělcem a mladou dívkou. Atmosféra není vůbec špatná, ale vzpomenu si maximálně na jednu píseň, která zazněla na konci povídky. Coppola - Povídka od Coppoly už byla trošku lepší, ale působila na mě až moc pohádkově. Allen - Povídka od Allena je jednoznačně nejlepší. Přináší nám vztah mezi matkou a synem. Zpracování je zajímavé a příběh je docela poučný. Celkově mi tenhle film přijde zbytečný, ale na druhou stranu chápu, že tyhle tři režísérské legendy chtěli spolu natočit film o milovaném New Yorku, kde se většina jejích filmů odehrává. ()
Reklama