Fidlikant na streche

Hodně dlouhý film, který ale neztrácí tempo a hlavní přestavitel je naprosto fascinující! Shlédla jsem však bohužel na TV kanálu MGM, kde z nepochopitelných (alespoň mně) důvodů hudební čísla u dabovaných muzikálů buď nepřekládají vůbec (HAIR) anebo místo titulků je mužský hlas recituje přes hudbu ! Možná, že kdybych byla zvyklá na polské TV, kde se to dělá i místo běžného dabingu, nevadilo by mi to, nicméně nechápu - to jsou titulky tak drahé? (18.11.2010)

Snaha skloubit tematiku konfliktu tradice a postupně se uvolňující morálky na pozadí bouřlivých společenských změn s formou muzikálu se může zdát na první pohled zvláštní, ale v případě Šumaře na střeše nepůsobí toto nezvyklé spojení nijak rušivě. Nejsem fanda muzikálů (a zvlášť současná česká scéna se mi bez pardonů hnusí), ale každý výstup v Šumaři stojí za to, zejména pak taneční čísla za použití temperamentní židovské hudby. "Tradice, tradice, tradice... Bez nich by náš život byl vratký... jako... jako šumař na střeše." Jenže tihle Židé, odvěký zlostisvod Evropy, jsou takovými šumaři na střeše už dva tisíce let, tradice netradice. (629., 14. IV. 2011) (17.04.2011)

Muzikály mě nechávaly, nechávají a asi i budou nadále nechávat „víceméně“ chladným, a to spíše „více“, než „méně“. Zářnou výjimkou pro mě však je skvělý (ba přímo geniální) snímek ŠUMAŘ NA STŘEŠE. Film obsahuje nezapomenutelné písně, vtipné hlášky, znamenitá „taneční čísla“ a také hlubokou (a „lehce“ posmutnělou) myšlenku. Shrnuto a podtrženo: Norman Jewison odvedl vynikající „práci“. Film (muzikál), který dokáže rozesmát, pobavit, poučit, zadumat i vehnat slzy do očí. Poznámka: předlohou pro snímek ŠUMAŘ NA STŘEŠE jsou povídky Šoloma Alejchema, které do muzikálové podoby „převedl“ libretista Joseph Stein. (09.09.2003)

Na tohle se nedokážu dívat nezaujatě. Jewison natočil dva muzikály, na jejichž nejslabší kritiku reaguju vrčením. Kromě geniálního Jesus Christ Superstar je to tahle perla. 3 hodiny, během kterých sedím v embrionální poloze s otevřenou pusou a knedlíkem v krku. Je to částečně tím, že na mě vždycky fungovala východní melodika a klezmerské songy, ale to by samo o sobě nestačilo. Připojte k tomu ještě nostalgii (poprvé jsem to viděl jako malý fracek a už tehdy mě to dostalo), skvělou režii, herecké, pěvecké i choreografické výkony, brilantní, svižný scénář, humor i smutek ... zkrátka - stačí mi už úvodní houslové sólo a jsem naměkko. Jistě, místy z děje trochu okatě vyleze fakt, že jsou to často hrubou nití sešívané židovské anekdoty, ale čert to vem. Tohle je čistá krása filmu a hudby v jednom z nejdokonalejších spojení, jaké kdy zaznamenal celuloidový pás. (21.01.2008)

Naprosto úžasný a nezapomenutelný zážitek vás čeká, pokud zkouknete tenhle muzikál. Viděl jsem ho i v divadle v hlavni roli s Töpfrem a to bylo taky něco. Bohužel se mi k tomuto muzikálu váže jedna historka. Měl jsem Šumaře na střeše na videokazetě a někomu jsem to půjčil. Ten někdo to půjčil někomu jinému a trvalo mi sakra dlouho, než jsem tu kazetu dostal zpět. Ale jinak silný příběh se skvělým humorem a nádhernou hudbou. (09.02.2007)