Hurikán v ringu

Řeším dilema, zda-li Hurikán(a) hodnotit čistě jako film. Jako fiktivní, kompletně vymyšlený příběh vytvořený za účelem menšího citového vydírání, či jako zfilmování skutečných událostí a přihlížet tím pádem také k nakládání tvůrců s fakty. Skutečnost byla jiná, ne tak černobílá. Zmínil bych pouze dvě divákům zatajené skutečnosti: v autě Cartera a Artise byly nalezeny zbraně, ze kterých se střílelo; dle vyšetřovatele McGuireho potvrdil vinu rovněž detektor lži. Mohlo jít (a nejspíš šlo) o rozsáhlejší spiknutí „bílých“, stále zde však zůstává pověstné „co když…“. S lehkou nadsázkou (a snad i bez ní) by šlo říct, že Carterův případ byl nahlížen dle aktuální nálady ve společnosti. A požadavkům společnosti přesně odpovídá Jewisonův snímek. Pro přehnané množství časových rovin a formálních přístupů k nim (proč byly všechny scény z ringu černobílé?) poněkud roztříštěné vyprávění se s přesunutím děje do vězení mění v akademicky uhlazenou podívanou s morálním poselstvím a maximálním hereckým nasazením (Oscara dostal Denzel dodatečně až za Training Day). Filmy z vězení vždycky táhly, tenhle dává v lepších chvilkách vzpomenout na Shawshank, jeho komplexnosti ovšem nedosahuje. Hurikán pojímá oblíbené téma o slepé spravedlnosti příliš schématicky, aby mohl být vystavován coby důrazné memento. Nevyhýbá se ani takovým klišé, jako pronášení patetických proslovů před vynesením rozsudku a vzhlížení k nebi, symbolu svobody. Abyste mne špatně neponímali – není to špatný film, jenom tuze předvídatelný a to já nerad. 70% (24.03.2008)

Drama, které nabízí procítěný zážitek, zprostředkovaný zajímavým hereckým výkonem Denzela Washingtona. Jenže ony ty cukrkandlové scény někdy maličko lezly na nervy a někdy byly zase moc dobré a chutnaly, jako ta nejlepší bonboniéra. Tyhle momenty se ve filmu poctivě střídaly až do konce. A mně celkem chutnaly, ale že bych na ně dostal chuť znovu, to si nemyslím. Příjemný film s množstvím silných okamžiků působí jako celek příliš obyčejně a fádně. (08.02.2009)

Uvažoval som aj nad piatimi hviezdičkami,kedže mám pre Denzla slabosť,ale nebolo by to spravodlivé. Bolo tu zopár hluchých miest a chybičiek No napriek všetkému som sa stotožnil s hlavnou postavou,fandil mu celú dobu a neznášal som Della Pescu. Záver bol peký,aj keď sa z neho dalo vyťažiť omnoho viac a chýbalo mi tam viac emócií. Napriek všetkému,celkový dojem je viac ako pozitívny. (19.08.2013)

Rubin Carter (Denzel Washington) měl už od dětství problémy s policií, hlavně s místním šerifem. Ten i nelibě nesl, že mu Carter utekl do armády, a po svém návratu se stal úspěšným boxerem, pod jménem Hurikán. Jednoho dne ale šerif ucítil příležitost - za pomoci zfalšovaných důkazů byl Rubin Carter odsouzen k doživotnímu trestu za vraždu. Rubin Carter se s vězením nehodlal smířit, a celý svůj život sepsal do působivého životopisu. Po několika letech se kniha dostala i k mladému Lesrovi, který vidí v Rubinovi svou inspiraci, a za pomoci svých pěstounů se pokusí obnovit Carterův případ a dokázat jeho nevinu ... Z tohoto filmu jsem měl z počátku docela obavy, neb nejsem velkým příznivcům ani životopisných filmů, ani filmů z boxerského ringu, a tato kombinace se mi zdála více než vražedná. Naštěstí tento film není ani tak moc o boxu, ale spíše vynikající soudní drama o hledání spravedlnosti. Kladné body film získává za skvělé herecké obsazení v čele s Denzelem Washingtonem, ale i další herci - Deborah Kara Unger, Liev Schreiber či John Hannah a nebo mladý Vicellous Reon Shannon byli výborní. Naopak mi trochu vadilo příliš černobílé vidění světa - všichni ve filmu byli buď idylicky hodní (ať mi někdo vysvětlí co byli ti Kanaďani zač -- trochu mi to připomínalo nadpřirozené anděly) a nebo zlí. Nic mezi tím. Více se o případu dá dočíst třebas na wikipedii... (25.02.2013)

Dle mého pohledu stál celý snímek hlavně na Denzelovi, který to celé táhl. Trojka pěstounů s mladým klučinou v čele hráli prachmizerně. Kdyby pouze stáli a nic neříkali, tak to vyjde nastejno. Nevím jak se to skutečně odehrálo v reálu, ale myslím, že trochu života by neuškodilo. Vzhledem k napsanému obsahu nahoře jsem Hurikána sledovala v naprostém klidu, protože konec byl jasně daný. Škoda těch let za mřížemi, Hurikán musel mít v sobě spoustu vnitřní síly, aby tohle všechno zvládnul a já ho za to obdivuji. (25.02.2021)