Noví mutanti

Cením snahu o komorní psychologické drama, ale tady jsou ty šachy rozehrané poměrně dost slabě. Herecká sestava funguje z 50%. Místy to připomíná Netflix pokus o spin off Riverdale a končí to v digitálním pekle, protože si někdo zřejmě uvědomil, že se v Nových mutantech nic neděje a je třeba z toho nechat vypukat popcorn za každou cenu. (28.11.2020)

(68%) Viděno v kině, a to v českém dabingu. Zvolil jsem si dabing, nemám nic proti němu, takže tak. Nyní k filmu. Je mi vlastně i jedno, jestli tohle mám zařadit do světa X-menů nebo ne. Nějaká ta zmínka o X-menech zde je, ale to je mi fuk … Film jako takový je docela dobrý, nenudil jsem se ani minutu. Potěšilo mě, že hned od začátku mě to tak nějak vtáhlo do děje, stále se tu něco dělo …. Neříkám, že to bylo narvané akcí, efekty apod. …. Ale potěšily mě i postavy, které nebyly úplně pitomé. Jen ten intimní vztah mezi dvěma ústředními děvčaty mi přišel divný, ale svůj logický smysl asi měl, co já vím. Celkově to není nic opakovatelného, možná to vidím naposledy a nebo si to ještě někdy jednou pustím. Postavy měly vcelku zajímavé super schopnosti, jen závěr to trochu kazí. Finále totiž už působí jak nějaké dobrodružné, rodinné filmy s Rockem nebo záležitosti Spy kids atd. … Ale nebylo to tak zlé, jen ten medvěd byl trochu už moc …. Ale líbilo se mi na tomto filmu dost věcí. Hlavní hrdinka byla dobrá, i role doktorky mi sedla. Na velkém plátně mi sledování tohoto snímku uteklo vcelku rychle, nic světoborného, ale i tak. Hudba od skladatele Akta X byla ucházející, chvílemi jsem měl pocit, že sleduji Akta X. Efekty jsou takové průměrné, ale co už …. Jen ten závěr mohl být lepší a obohatit ještě scénář, přidat rozpočet … ale to bych chtěl asi moc, odklad několik roků byl zbytečný si myslím …. (04.09.2020)

Moje očekávání se nesplnila, a to je dobře. Namísto nabubřele rozeřvaného blockbusteru s rádoby omračujícím vizuálnem jsem totiž dostal komorní film ve formě televizní inscenace, namísto party duchoprázdných vystajlovaných týnejdžrů vcelku sympatický pětilístek, namísto křečovitě akčního děje příjemně decentní podívanou. A proti? Film končí v okamžiku, kdy měl vlastně pořádně začít; připadá mi, že jsem viděl jen pilot k nějakému seriálu. A za velký scénáristický kiks považuju fakt, že partu téměř dospělých lidí se superschopnostmi, internovanou v rozsáhlém sídle, hlídá a ovládá (a dokáže ovládat) jedna jediná (i když taky superschopná) ženská. A co nějaký personál? Když už za vším stojí tak mocná organizace/společnost jako nějaká Essex Corporation, proč by do mutantího pasťáku nešoupla aspoň několik namakaných zřízenců? Nebo aspoň kuchařku? (08.11.2020)

V prvopočiatkoch vzniku tohto filmu, som sa tešil na nový pohľad na x-menovský vesmír, vznikajúcemu filmu som fandil a štvalo, keď sa jeho premiéra neustále presúvala. Tak som sa konečne dočkal. Čo napísať o tejto jednej z mála filmových lastovičiek v dnešnej svetovej kríze? Je to naozaj iný pohľad na tému, ale jej spracovanie je tragické. Nemyslím tým, že by sa tu našli hrozné triky, alebo výprava ( tá tu vlastne ani poriadne nieje zastúpená, všetko sa odohráva v jednom ústave ), ale že režisér a scenárista zároveň, nedodali potrebnú gradáciu a napätie. Plus, samozrejme si tu musíme zaangažovať nejakú tú dnešnú politicky korektnú k0k0tinu ( napr. lesby ). Film svojej doby a pre mňa veľké sklamanie. (11.09.2020)

Když jsem loni navštívil KSmeny v nemocnici, kde už jen tupě blábolili v agónii posledního stádia dárkféniksovské příjice, pořád jsem skrytě doufal, že se z toho ještě nějak vylížou. No ani piču. Tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „žel nikoliv“, a právě jsem se vrátil z pohřbu. K malignímu plytkému kokotismu se totiž přidaly závažné komplikace v podobě akutní virové instáčové debility a scénáristického herpesu, přičemž První židovská zdravotní pojišťovna navíc odmítla nadále financovat jakoukoliv nákladnější terapii. A tak v posledním tažení pět svítících, blikajících, doutnajících či mizejících škaredých pubertálních kreténů ve třech místnostech bojovalo s vnitřními dementy a honilo „strašlivého“ animovaného grizzlyho, což ke všemu tomu zmaru ještě prokládali kvintesencí nejdrásavějších mouder vymáčkjebákové filosofie a nejkýčovitějších výtoků povrchních rodinných hovnot. Tudíž nezbývá, než si posmrkat černé fiží, zamáčknout slzu a pietně zavzpomínat na časy, než hystericky korektní hon na homoděje #Blowtoo neoprávněně skrečoval kariéru jednoho z nejlepších současných režiséru – Brájena Zpěváka, a kdy ještě KSmeni bývali plnotuční a jedním z mála, bez masivního odumírání mozkových buněk, sledovatelných homixů. (12.11.2020)