Príbeh služobníčky

Z očekávaného intenzivně prožívaného vztahu se vyklubala dvě rozpačitá rande. Vzájemné oťukávání skončilo poznáním, že seriál odkládám k ledu, resp. do šuplíku děl, které stojí za to zhlédnout, až si zlámu obě nohy a dojdou atraktivnější a zajímavější tituly. To, co se postavilo mezi mě a Příběh služebnice, není režisér ani herci, ale samotná Margaret Atwood. Její svět totalitní společnosti podle mého stojí na příliš vratkých základech, neuvěřil jsem v jeho existenci, a tudíž mě přes nepopiratelné scénáristické i další kvality nic nemotivovalo k tomu, ponořit se do něj. Podle mého by se vyvíjela krize a režim z ní vzešlý úplně jinak a měl by jiné parametry. Alternativní historie i projektování blízké či vzdálené budoucnosti má smysl, ale měly by se držet logiky. Tři hvězdičky jsou vyjádřením kvalit řemeslné stránky projektu a pro tentokrát se i vzdám procentuálního hodnocení. (20.01.2019)

Waaau. Pesimistický obraz naší společnosti s kulervoucí atmosférou, díky které nejen, že vydržíte dlouhé nemluvné scény, ale dokonce vám při nich naskočí husina a budete si je užívat. Depresivní, ale zcela pohlcující mizérie. Seriál působí hodně realisticky,přestože já jsem ke skutečnosti, že by k něčemu takovému mohlo dojít, poněkud skeptická :) - jak se zdá, oproti zdejším uživatelům. Co mi však vadí je, že na ksichty hlavní hrdinky jsem si ani po deseti epizodách nedokázala zvyknout; jak už tu někdo psal, Elisabeth Moss je taková divná, nezajímavá žába. Myslím, že kdyby v ocenění Zlatá malina měly svoji kategorii i úšklebky a grimasy, zaručeně by vyhrála. Přitom když se zrovna křečovitě neksichtí, tak jí to utrpení i "apatii", jak tu již někdo zmínil v komentářích, naprosto žerete. (05.02.2018)

Román Příběh služebnice mě bavil. Nejen svou myšlenkou, ale i výborným pojetím, které Margaret Atwoodová promyslela do nejmenších detailů. Samozřejmě, že celá řada motivů se do seriálu nevešla, ale to hlavní tam je - postapokalyptický svět, kdy většina lidí ztrácí schopnost reprodukce a celá společnost se s tímhle faktem musí vyrovnat. Co mi bohužel nesedlo, bylo obsazení titulní role. Ta holka mi pořád připomínala takovou ošklivější verzi Anny Polívkový. Pořád blbě civí, má otevřenou pusu (ech, tohle já u lidí fakt nedávám, viď, Kristen Stewart) a prostě se na ní blbě kouká. Pak v jednu chvíli jsem zjistila, že role velitelovy ženy je pro mě mnohem zajímavější, stravitelnější a pochopitelnější. A to je prostě škoda. No a pak je tu Rory Gilmorová, že jo. Alexis Bledel já fakt můžu a trochu mě mrzí, že právě ona nehrála hlavní roli. Seriál má výbornou hudbu, baví mě, jak zachycuje prostředí a do mé představy o Gilédu z knihy seriál dobře zapadl. Na druhou sérii se rozhodně chystám. Pokud vás seriál zaujal, tak si rozhodně přečtěte knížku - je ještě o fous lepší. (26.06.2017)

Tak jsem se nechal strhnout tím všeobecným boomem a prostě to nevyšlo. Ne, že by to bylo špatné, ale prostě to nějak nemám chuť sledovat dál. Trochu mi to připomnělo Potomky lidí skrz tu neplodnost. Otázka je, na jak velkém území se to odehrává a jakou mají reálně moc. Každopádně je to dost děsivá verte budoucnosti, kde bych žít nechtěl. Někdo si v tom asi najde svoje, ale já ne. Možná je to spíš pro ženy... "Pochváleno buď ovoce." (17.07.2018)

Takhle asi vypadá feministické peklo. Bohužel mi chybí někdo, kdo by z toho uspořádání profitoval, někdo, koho by režim uplácel, protože ho potřebuje. Nacisti jako s odpadem zacházeli s těmi, kterých se chtěli zbavit. Ale tady? Chtěj po služebnicích, aby jim rodily děti, ale zacházejí s nimi tak, aby je o plodnost připravili. A ukažte mi jediného člověka, který z celého systému profituje. (09.05.2019)