Príbeh služobníčky

Nemyslím, že je potřeba dělat z každé nové série přelomovou událost. Feministkám to určitě stačí, aby také ne, když je jim to dělané na zakázku. Srovnávání s 1984 je urážkou nejen samotného Orwella. Vytvořený svět je pouhý paskvil. Samotný "obřad", který nás má hrozně šokovat, je k smíchu, protože sere všechny zúčastněné a jeho zavedení tak nedává vůbec smysl. Mužská neplodnost je tabu. Děti řeší páry kolem 40 let. IVF je zakázáno, ale bordely vesele frčí dál aneb chceme být hrozně hardcore, ale samozřejmě jen tam, kde se nám to hodí. Slušná kamera a zářící Yvonne, jinak nuda. Druhá série je trochu výpravnější, přiznává neudržitelnost Gileádu a definitivně dělá ze seriálu metlu na chlapy, ale po finální zpátečce pořád velký špatný. Sledovanost nutí tvůrce pokračovat a laťka padá dolů. S1 - S2: 50% S3 - S5: 40% (28.12.2017)

Působivý seriál, který se nesnaží o nic velkolepého a spíše se zaměřuje na komorní pojetí a postavy v čele s vynikající Elisabeth Moss, jako Offred. Škoda, že i zde jsou typické seriálové příznaky, kdy jsou jednotlivé díly zbytečně natahované a místo vysvětlování důležitých věcí, na diváka kupí informace, který děj příliš neposouvají. Jsem zvědav, co si na nás připraví druhá série. 2. série **** kvalitativně na velice podobné úrovni, kdy se dočkáme několika zásadních zvratů a změn, přibudou i ubudou nějaké postavy a výborné díly střídají ty průměrnější. (10.11.2017)

Seriál nemajúci obohranú zápletku. Páči sa mi, že sa príbeh delí na tri časové roviny. June ako už plnohodnotná služebnice, June sa len stáva služebnicí a June tesne predtým, než vznikli kasty. Bohužiaľ je tu minimum zásadných momentov. Dej dvoch sérii sa mohol kľudne zmáčknuť do jednej. Jednotlivé epizódy sa venujú skôr, než príbehovým posunom, vývoji postáv. A to je problém. Jednu dobu je vzťah June/Serena Waterford na úrovni A, potom B, znova A, nachvíľu C, potom B a znova A. Rovnaká nekonečná, ťažko uveriteľná horská dráha je aj vzťah June/Fred Waterford. Do toho sa Fred a Serena dokolečka striedajú v tom, kto je vlastne kápo a kto subina. Otravné. June navyše všetky epizódy sprevádza snahou predviesť všetky druhy grimás plaču. V tom plači a vzťahových šachových partiách jednoducho chýba vzrúšo, chýba dojem, že v ďalšej epizóde sa stane niečo skvelé. Problém mám vlastne s aj podstatou zápletky. Keď je na svete niekto strašne vzácny, cenený, jedna z milióna, tak nebýva otrokom. Prúser nie, ale vzhľadom na určité diery v logike a zbytočne venovaný čas vedľajším postavám, sa jednoznačne jedná o sklamanie s pachuťou feministicky zdvihnutého prstu. 3. séria pokračuje do svojej polovice v podobnom duchu. Potom však konečne niektoré postavy dosiahnu svoje dno a konečne dej prestane sledovať len emócie. Konečne začnete byť zvedavý čo a ako sa stane. Nevystrelilo to dojmy vyššie, ale rozhodne udržalo pozornosť a zvedavosť na ďalšiu sériu. 4. séria tak nejako uzatvára staré cesty a som zvedavý, akými novými sa vydá. Baví ma ten prerod June, ktorý hlavne v kontexte všetkého predtým dáva zmysel a je logický, uveriteľný. 5. séria je zameraná predovšetkým na osobnostný vývoj vedľajší postáv. Zásadné udalosti absentujú. Nemáte byť na čo a ani na koho zvedavý. Služebnice sa už definitívne utopila v slzách a nestabilných povahách. (14.09.2018)

S chutí naložím tomuto přiblblému odpadu po zásluze. I počiny dekadentní lze natočit kvalitně, no jo no, ale kde nic není, ani smrt nebere. V kombinaci s ošklivým vřídkem v titulní úloze jsem se dočkala nulové porce zábavy, stejné porce přínosu a obohacení mé zvídavé duše a opětovného zjištění, že můj vnitřní i reálný život je napěchován tolika příjemnými zkušenostmi a pocity, že mě tahle nesmyslná hovadina nemůže utáhnout. Fanklubu přeji nikdy nekončící polemizování nad seriálovým jádrem pudla a odplouvám si zvesela proti proudu o žánr dál, s písničkou rtu, která se vyloženě nabízí, že "Svět se v prdel obrací." (04.06.2020)

Původně jsem se na tento seriál hodně těšil. Někdy v půlce seriálu jsem si ale začal pročítat okolní komentáře a přemýšlel, jestli se to bude ubírat taky trošku jinak. Nakonec mě u knihy překvapil jeden názor čtenáře, který knihu, na které si tento seriál zakládá, přirovnal k feministické verzi příběhu 1984. Spisovatelka totiž Příběh služebnice napsala v roce 1985. A ono to asi opravdu bude sedět. Hned od počátku je jasný, že v celém příběhu budou především hrdinky, nežli hrdinové, což mi ale vůbec nevadí. Spíš to naopak umocňuje fakt, že v současné době v Americe preferují hrdinky před hrdiny, což je hodně dobře a příjemná změna. Také se mi moc líbilo, jak je tento seriál natočen. Je vidět, že tvůrci s s ním dali obrovskou práci. Třeba kameraman má nadživotní formu. Některé záběry nemají chybu a jakmile se na scéně objeví nějaká vražda, tak počítejte s tím, že to pro Vás bude brutální šok. Horší už je to s tím, jak šíleně tvůrci seriál natahují. První série je akorát tak na čtyři hvězdičky. Bůh ví ale, kam bude směřovat série druhá. Mohla by být daleko akčnější, ale pokud se ponese v podobném duchu, tak nevím, jestli budu i nadále zvládat naprosto apatický zjev hlavní postavy, kterou hraje Elisabeth Moss. A nenechte se mýlit. Hraje ji skvěle. Ale apatie jí ztvárněná je v tom světě tak těžko uvěřitelná, že bych si, být jí, dřív v příběhu prohnal hlavou kulku, než abych se snažil udržet při životě. Tak drsný přístup k ženám, jako je v republice Gileád, totiž jen tak nezažijete. Až absurdně drsný... (11.07.2017)